Spartě na pomoc? Lákali mě, přiznává František Kučera

Je to přesně rok, co František Kučera ukončil bohatou hráčskou kariéru. Ztratil chuť do hokeje, zněl loni v říjnu důvod. Kolem hokeje se však jeho život točí dál. Hrává se starou gardou, trénuje děti, s bratrem obhospodařuje komplex hal v Letňanech. A nechybělo mnoho, aby znovu oblékl dres Sparty v extralize. „Ale rozmyslel jsem si to,“ říká bývalý vynikající obránce, který má ve své sbírce dva tituly mistra světa i zlatou olympijskou medaili.

Čas letí jako bláznivý... Uvědomil jste si, že už je to rok, co jste skončil?
„Utíká to opravdu rychle. Věděl jsem, že to bylo někdy v říjnu, ale myslel jsem, že v půlce. Netušil jsem, že jsem to dotáhl až skoro do konce měsíce.“

Jak jste si první rok „důchodce“ užil?
„Co vám mám povídat. Na všechno mám mnohem méně času, než když jsem hrál. Dřív všechno zařizovala manželka, abych měl klid jenom na hokej. Teď se o většinu věcí starám já.“

Ale hraní se starou gardou stíháte, nebo ne?
„To platí pořád. Chodíme v úterý a ve čtvrtek do Letňan. Má to docela úroveň. Někteří kluci ještě o víkendech jezdí hrát regionální soutěže do Německa. A úplně nejlepší je to v létě. To s námi hrají i David Výborný, Michal Rozsíval nebo Pavel Brendl. Občas absolvuji nějaký zájezd s reprezentačním výběrem veteránů. Ale hlavně hraji pro zábavu.“

Zastesklo se vám po vrcholovém hokeji?
„Občas mi to problesklo hlavou. Teď na podzim jsem ještě dostal nabídku z prvoligové Mladé Boleslavi. A Česťa Šindel s Davidem Volkem, staří kamarádi, mě lákali do Sparty, abych týmu pomohl v krizi. Bylo to napůl ze srandy, ale kdybych kývnul, tak jsem asi opravdu nastoupil. Nakonec jsem si to rozmyslel.“

Proč? Zkušeného zadáka by Sparta potřebovala jako sůl!
„Než bych se dostal do formy, abych mohl hrát extraligu, potřeboval bych tak měsíc dva na rozehrání. Se starou gardou jsem třeba z nějakého důvodu jeden týden vynechal a už to bylo znát. Na fyzičku by to byl moc velký záhul. A zase naskočit do toho klasického kolotoče, to není jen tak. Uvědomil jsem si, že jsem spokojený s tím, jak teď žiju.“

Bídné výkony Sparty vám ale lhostejné nejsou, že?
„Ve Spartě jsem vyrostl, podílím se na trénování čtvrté třídy, ke klubu mám vztah. I když to neprožívám tolik, jako kdyby v týmu působili hráči mé generace. Co se týče té krize, Sparta doplácela na nezkušenou obranu. Hodně jí chybí zraněný Jirka Vykoukal. Ale už se snad dostávají z nejhoršího...“

Chodíte na Spartu na hokej?
„Mám permanentku, ale letos jsem ještě nebyl! To samé na Slavii. Rád bych zašel, jenže času je málo. Spartu jsem viděl jenom dvakrát venku. Nedávno jsem se byl podívat v Plzni na Jirku Zelenku, na začátku sezony jsem zase viděl zápas Sparty v Liberci. Spojil jsem to s prohlídkou nové haly.“

Říkáte, že máte málo času. Co všechno vlastně děláte?
„V Letňanech trénuji druhou třídu, ve Spartě pomáhám s trénováním čtvrté třídy. Mám tam syna, tak na něho chci dohlídnout. A s bratrem se starám o provoz hal v Letňanech. Je toho opravdu hodně.“

Vyroste ze syna vrcholový hokejista?
„Je ještě malý. Chuť do hokeje určitě má. Herně by to možná mohlo být lepší, ale pořád si říkám, že mu je teprve devět let. Uvidíme.“

Dovedete si představit, že byste jednou trénoval i v kategorii dospělých?
„To určitě ne. V Letňanech trénuji, protože chci, aby tým dobře fungoval, aby měly děti kvalitní podmínky. Ve Spartě zase dohlížím na kluka. Ale trénovat třeba v extralize? To ne! Je to obrovský nápor na nervy, navíc jde o velmi nejistý džob. Dal jsem se na něco jiného, tomu se hodlám věnovat.“

FRANTIŠEK KUČERA:
Narodil se 3. února 1968 v Praze.
Většinu extraligové kariéry prožil ve Spartě, s níž v roce 2000 získal mistrovský titul.
Druhý titul vyhrál v roce 2003 se Slavií, kde loni ukončil kariéru.
Strávil sedm let v NHL, za Chicago, Hartford, Vancouver a Philadelphii sehrál téměř 500 zápasů.
Je olympijským vítězem z Nagana, v letech 1999 a 2000 vyhrál zlatou medaili na mistrovství světa.