Sparťané: prožili jsme neskutečný návrat, jaký by nikdo nevymyslel

Vítězové se radovali, někteří v prvních minutách po pátečním triumfu kroutili hlavou. "Připadá mi to jako nějaký hloupý americký film," pojmenoval strastiplnou pouť Jiří Vykoukal (na snímku). "Z totálního propadu až k nádhernému konci. Se sedmi hráči po operaci a jednačtyřicetiletým gólmanem, který završí finále nulou. Tohle kdyby někdo vymyslel a natočil, nedalo by se mu uvěřit."

Byly doby, kdy se Sparta ocitla na předposlední třinácté příčce. Odtud však nakonec vystoupala až na vrchol. a získala svůj sedmý titul. „Celou dobu jsme ani jednou nezapochybovali. Prošli jsme krizí, ovšem play off si užívali, hráli v naprostém klidu, pohodě. Věřili jsme, že i za nepříznivého stavu dokážeme zápas otočit a vyhrát.“

Vykoukal sám měl zdravotní potíže. Sám to pojmenoval tak, že hrál na jedné noze.V základní částio vynechal 28 zápasů, v play off vynechal dva, některé nedokončil. „Ani jedno utkání jsem neprožil bez bolesti. Možná ani jeden trénink,“ přiznal. „Ale se zraněním hrála spousta kluků. K tomu se přidala smůla, když se zranili Martin Chabada a Martin Štrba.“

Se Spartou slavil titul v letech 1990 a 1993. Mezitím prožil jen jedno neúspěšné finále v barvách finského TPS Turku.  Tehdy prohráli 1:3 na zápasy s Oulu, dvě porážky utrpěli v prodloužení. „Tím víc si letošního vítězství vážím. Vždyť naposledy jsem získal titul před třinácti lety.“

Sparta proklouzla do play off na poslední chvíli. Jedenatřicetiletý František Ptáček připustil, že tehdy měla skromnější cíle. „O to skvělejší však je, že jsme to dotáhli až do konce. Mužstvo drželo pohromadě, šli jsme krůček po krůčku. Jsem strašně šťastný, že se to povedlo. Nic lepšího jsme si nemohli přát.“

Ptáček slavil se Spartou už její dva předchozí tituly v letech 2000 a 2002. Později strávil dva a půl roku v Karlových Varech. Do Sparty se tenhle odchovanec vrátil v poloviněn prosince. „Fantastický comeback. Nic lepšího se nemohlo stát,“ liboval si.

On sám nejhorší časy neprožil, ale za zlomový okamžik označil návrat trenéra Františka Výborného. „Co se dělo předtím, nemohu hodnotit, protože jsem tu nebyl. Ale mužstvo mělo pořád svoji sílu a až on ji dokázal probudit. Taky prosadil, že zpátky do Sparty přišli kluci, co tady už hráli. Fanoušci je znají a potřebují je vidět na ledě. I proto se začali vracet do hlediště.“

Dalším z nich byl vedle Ptáčka útočník Jaroslav Hlinka. „Tým byl silný, jenže měl obrovské problémy. Ale dostali jsme se z toho. Neuvěřitelně jsme se semkl, hráli kolektivně, týmově. Měli jsme taky štěstí a v bráně skvělého Břízu. V lednu bych tomu neuvěřil. Měl jsem strach, že play off vůbec hrát nebudeme. Ale dokázali jsme se nastartovat a dojít až sem.“

Do Sparty se devětadvacetiletý Hlinka vrátil ze švýcarského Klotenu během ledna. S deseti góly a 16 body ovládl produktivitu play off i jeho střeleckou tabulku. Osobní úspěch moc nepřeceňuje. „Nemyslím, že bych jindy hrál hůř. Jen mi tam padaly góly. Po olympijské přestávce jsem se cítil dobře a měl štěstí. To hráč taky potřebuje.“

Hned po utkání se Hlinka a s ním dalších osm hráčů na obou stranách dověděl o pozvánce do národního týmu. „Chuť a sílu mám,“ řekl. „Věřím, že si udržím formu a budu tam k něčemu platný.“

“Zázrakem bych to nenazýval, ale je to neskutečné,“ usmíval se trenér František Výborný. „Potenciál tady byl, jen jsme se snažili obnovit jádro týmu. První byl Ptáček, po něm se vrátil Hlinka. Že se věci obracejí k lepšímu, jsme cítili už během Spenglerova poháru v Davosu na konci minulého roku. Do toho přišly komplikace. Vypadli tahouni Chabada se Štrbou, jejich roli převzali hráči jako Kratěna, kteří ovšem sami nastupovali se zraněním. Ale měli jsme štěstí a vsadili na správné lidi.“

Také sparťanského kouče čekají co nevidět reprezentační povinnosti, ovšem u týmu Slovinska. „Dám si doma doutník a vynasnažím se užít si aspoň pár hodin s vnoučaty. V neděli odjíždím, večer už máme trénink,“ prozradil Výborný, načež do debaty vstoupil jeden z bossů klubu Antonín Charouz s námitkou, že se přece mohlo hrát ještě v neděli.

„No, oni mi neustále volali a prosili mě, abych už to ukončil a přijel,“ rozesmál přítomné trenér Sparty.