Současné úspěchy nesmíme přecenit, neusíná na vavřínech penaltový odborník Kamil Brabenec

Nebývalé herní vzepětí hokejistů Komety Brno pokračuje. Včera urvali v pohledném utkání s libereckými Bílými Tygry všechny tři body za vítězství 3:2, a předposlední Kladno, které deklasoval Třinec, by se tak mělo začít vážně obávat ztráty třinácté příčky v tabulce. V úvodní třetině Kometa na ledě jasně dominovala, jenže ve druhé měl zase navrch Liberec, kterému se navíc podařilo vstřelit šťastnou branku. Jednogólové vedení ale hostům vydrželo je do začátku posledního dějství, kdy sudí po faulu na Humla nařídili trestné střílení. A celý stadion skandoval jako jeden muž jediné jméno: Kamil Brabenec. Kapitán Komety příznivce domácího týmu nezklamal. Nájezd suverénně proměnil a přispěl významnou měrou k tomu, že všechny body nakonec zůstaly na jihu Moravy. „Tohle štěstí mi ale nemusí vydržet navždycky,“ vykládal však skromně brněnský útočník po utkání.

Kamile, za specialistu na nájezdy jste byl označován už před tím, v utkání s Libercem jste to jen potvrdil.

„No, zatím jsem všechny dal, tak jsem samozřejmě rád, že to tam padá, ale to se může rychle otočit. Zatím si užívám to, že mi to jde, a taky si tím trochu zvyšuju sebevědomí.“

Nesvazoval vás ten ohromný tlak, který na vás vyvinuli diváci? Sedm tisíc jich skandovalo vaše jméno...

„Ne, já jsem si to totiž ani nemohl uvědomit. Byl jsem předtím na ledě, a když jsem přijel ke střídačce, nikdo se mě ani neptal, jestli to chci jet nebo ne, prostě jsem to šel zkusit.“

Věděl jste dopředu, co uděláte, nebo jste prostě zkusil něco, co vás zrovna napadlo?

„Vůbec jsem nic neplánoval. Čekal jsem, co bude, a podle gólmana jsem se potom rozhodoval. Marek Pinc šel hodně dolů, navíc on je drobnější postavy, tak nad sebou nechal hodně místa.“

Diváci viděli tři naprosto odlišné třetiny – ta první byla jednoznačně ve vaší režii, v té druhé naopak jasně dominoval Liberec, no a v té poslední už to byla vyrovnaná přetahovaná o vítězství.

„Ono to tak většinou bývá – my jsme byli celou první třetinu v tlaku a nedali jsme branku, pak zase byli v tlaku oni, a na rozdíl od nás proměnili šanci. V první třetině snad ani nevystřelili na bránu, a pak jim tam spadne taková šmudla. Byl to přesně obraz celé té hry – napřed my v převaze, pak oni v převaze, a když dali gól, samozřejmě byli na koni a my pod tlakem. Tam jsme to předtím párkrát takticky nezvládli, po skončení toho trestu místo abychom hru přerušili, hráli jsme dál, byli unavení a z toho pak vyplynula ta branka. Po druhé třetině jsme si vyříkali, co děláme špatně a co budeme dělat jinak, zaplaťpánbůh jsme to otočili.“

Co říkáte statistice zásahů brankářů v první třetině – Sasu Hovi dva, Marek Pinc jedenáct…

„No, já myslím, že jsme na ně dobře vlítli, ale taky musím říct, že jsem si všimnul, že měli hodně slátanou soupisku, že rozhodně nepřijeli v tak silné sestavě, v jaké hrávají. Asi mají taky hodně zraněných, tak jako my. To se pak hraje hůř. Z toho, jak jsme v první třetině hráli, pramenily jejich fauly, ale ve druhé třetině jsme to byli my, kdo se nechával vylučovat, takže se to srovnalo.“

Jak jste zmínil, nejen Liberec, ale i vy laborujete s rozsáhlou marodkou, jak hodnotíte výkony hráčů z první ligy, kteří vám jezdí vypomáhat?

„Tak kluci jezdí už delší dobu – prakticky celou sezonu, protože se nám nedařilo a točila se tu spousta hráčů. Teď je to jiné, daří se nám, ale máme hodně zraněných. Týká se to teda jen obránců, to musím zaklepat, ale je to samozřejmě nepříjemné. Když jsou tu kluci z první ligy, musíme jim o to víc pomoct my, bránící křídla, dozadu, aby byli v pohodě. Podle mě to zvládají velice dobře.“

Asi se hezky poslouchá, že Kladno prohrálo s Třincem 0:7 a vaše ztráta na něj už je jen tři body, viďte?

„Určitě. My jsme to teda nevěděli, až když to zahlásili na konci zápasu, tak nám to došlo. Pro nás je to super a doufám, že to tak půjde i dál.“

Hráli jste i tak trochu pro Pavla Zubíčka, který snad měl být přítomen přímo na stadioně?

„Jasně, že jo. Každý zápas hrajeme i pro něj, protože je to hodnej a obětavej kluk. Obětoval se pro mančaft, když padl do té Hamrlíkovy střely, a samozřejmě nám chybí, stejně jako všichni ostatní. U něj je to specifické tím, že je to kapitán a navíc Brňák, takže ho lidi vnímají ještě trochu jinak. Ale myslím, že kdyby se to stalo komukoli jinému, budeme se snažit hrát pro něj stejně, jako hrajeme pro Pavla.“

Vy osobně jste asi hodně rád, že můžete trenérům vracet důvěru, kterou ve vás vložili po té přestávce, kdy jste dlouho nehrál, souhlasíte?

„Jistě. Já jsem se snažil i předtím, ale neměl jsem ice-time. Teď se to otočilo, ten prostor na ledě je, a z toho plyne to, že si člověk víc věří a začne mu to vycházet. Doufám, že trenéři jsou spokojení, osobně se budu snažit hrát dál jak nejlépe umím.“

Co se týká sebevědomí, už jste hodili za hlavu všechno to špatné, co bylo, a díváte se jen dopředu na to, abyste hráli takhle dobře i nadále?

„Určitě ano. Sebevědomí teď máme samozřejmě větší, možná bych řekl i velké. Jen to člověk nesmí přecenit, nesmí si říkat, že to půjde samo, i když to tak může vypadat. Ty zápasy, které jsme předtím o gól prohrávali, teď o gól vyhráváme, čili je v tom i trochu štěstí. To se ale může rychle otočit, takže my musíme být pořád trpěliví, důrazní a hrát takticky tak, jak nám to radí trenér.“