Snad už budu mít do konce kariéry pokoj, věří zoufalý Leoš Čermák

Smůla? O té před ním raději nemluvte. V poslední době jí má tolik, že by s ní mohl zásobovat celý Liberec. A možná by zbylo i na Jablonec. Liberecký útočník Leoš Čermák konečně po dlouhých měsících překonal problémy se zraněným okem, do pořádku si dal i operované rameno a chystal se na návrat na led. Jenže ho pro změnu zabrzdila chřipka a tak musel comeback opět oddálit.

Leoši, tento týden jste se měl rozehrávat v první lize, ale v sestavě Třebíče jste se neobjevil. Proč?
„Složila mě nějaká viróza. Je to hrůza. Po dlouhé pauze jsem měl zase něco málo natrénováno a teď tohle.“

Taková smůla, je to vůbec možné?
„Taky si říkám, že to snad není pravda. Už jsem z toho zoufalý. Nějak mi není přáno. Doufám, že teď už snad budu mít na nějaký čas pokoj, nejlépe do konce kariéry.“

Kdy myslíte, že začnete konečně hrát?
„Už se cítím lépe, ale několik dnů v posteli mě samozřejmě stálo síly. Když to půjde, chtěl bych v pondělí naskočit za Třebíč proti Sareze. Asi to bude rovnou z postele, takže jsem na to hodně zvědavý.“

A dál?
„Pokud by to šlo, ještě bych si zahrál za Třebíč ve středu a v sobotu bych chtěl poprvé nastoupit za Liberec v extralize. Bude to hektický týden. Trénovat bych měl totiž v Liberci, abych se trochu zapracoval do sestavy a na zápasy budu jezdit do Třebíče.. Ale nedá se nic dělat.“

Oko už máte zcela v pořádku?
„Relativně ano. Pořád si sice musím kapat kapky, které mi snižují vnitrooční tlak, a při tréninku jsem se nezkoušel mlátit někde u mantinelu, ale zápasovou zátěž bych snad měl vydržet.“

Kolik jste nakonec podstoupil operací?
„Pět. Z té další nakonec sešlo, oko se zklidnilo. Snad už mě žádná nečeká. Ale musím se pořád hlídat. Doktoři mi řekli, že za pět deset let by se mohly objevit komplikace.“

Co brýle?
„Zatím jsme se o nich nebavili, stav oka se pořád nějakým způsobem vyvíjí. Po Novém roce mě čeká další vyšetření, pak se teprve uvidí.“

Rekonvalescence byla dlouhá, navíc jste během léčby absolvoval operaci ramena. Jak dlouho už trénujete?
„Když jsem někdy v září tvrdil, že začínám trénovat, byly to jen první krůčky. Jenom jsem šlapal na kole, cvičil, plnou zátěž bych ještě nezvládl. Z pohledu hokejisty, který dře na každém tréninku, jsem vlastně jenom rehabilitoval. Naplno jsem trénoval asi jenom tři týdny. Než přišla viróza.“

Připravoval jste se s libereckým mužstvem nebo sám?
„V Liberci jsem se pohyboval pořád, trénoval, chodil na zápasy, takže jsem byl s klukama v kontaktu. Ale na tréninku jsem byl trošku navíc, jen tak jsem si sám bruslil, byl jsem takové páté kolo u vozu.“

Páté kolo u dobře šlapajícího vozu...
Spoluhráči vám museli dělat svými výkony aspoň trochu radost. „Kluci hráli super, při té dlouhé sérii bez porážky předváděli famózní výkony. V mužstvu panuje pohoda. Je určitě lepší se vrátit v takovéto situaci, mohl bych se s klukama svést. Doufám, že nám to takhle půjde i po přestávce a já budu platným hráčem.“

Osm měsíců jste nehrál. Máte z návratu strach?
„Abych se přiznal, mám z toho obavy. Vím, že to bude hodně těžké. Ale doufám, že se do toho co nejrychleji dostanu. Po zranění jsem nikdy nemíval problémy s návratem, snad to tak bude i teď.“

V létě jste říkal, že uvažujete o lepší ochraně obličeje. K čemu jste dospěl?
„Myslel jsem, že bych nosil prodloužené plexisklo. Zkoumal jsem nejrůznější výrobky na trhu, ale nikde jsem nic nenašel. Asi by se to muselo nechat udělat na zakázku. Nakonec jsem od tohoto nápadu upustil.“

Proč?
„Přišel jsem na to, že by mě možná ani delší plexisklo nezachránilo. Raději jsem si vyměnil helmu, nová mi lépe sedí na hlavě. A standardní plexisklo si asi budu dávat o něco níž.“

Jak se po tak dlouhé pauze těšíte na zápas? Nepřevládají přeci jenom obavy?
„Vše se odvíjí od toho, jak se člověk cítí. Když jsem se při prvních trénincích jen tak potácel na ledě, říkal jsem si, co tam dělám. Poté, co jsem trochu potrénoval a dostal velkou chuť. Jenže teď jsem zase marod... Ale určitě se těším. V prosinci je další reprezentační přestávka, do té doby bych se chtěl rozehrát a pak už to snad bude dobré.“