Snad mě teď Kohn nevystěhuje z domu, smál se po výhře nad Třincem gólman Duba

Brankář Tomáš Duba (na snímku) navázal na famózní výkony, které podával před reprezentační přestávkou a bravurním způsobem znovu podržel zlínský tým. V pátečním duelu s třineckými Oceláři si připsal do statistik osmatřicet úspěšných zásahů proti svým nedávným spoluhráčům. Devětadvacetiletý gólman totiž v průběhu sezony přišel na hostování do Zlína právě z Třince. Utkání tak pro něho mělo mimořádný náboj.

S ubytováním v novém působišti mu pomohl jeho třinecký spoluhráč Ladislav Kohn, který mu pronajal dům v Uherském Hradišti. „Dal si ale podmínku, že mu musím pustit v každém vzájemném zápase gól. Tak nevím, jestli mě po tomhle večeru nevystěhuje ven. Když jsme si po utkání podávali ruce, tak mi něco v tom smyslu říkal. Doufám, že nás tam nechá ještě přes vánoce a pak si začnu něco hledat,“ smál se po utkání spokojený Duba.

O speciální motivaci proti svým bývalým spoluhráčům jste asi neměl nouzi.
„Jsem kmenový hráč Třince, takže pro mě je to specifický zápas proti vlastnímu týmu. Jsem ale rád, že jsem pomohl k jeho porážce. Minule nás kluci porazili v prodloužení a i tentokrát to bylo vyhecované utkání.“

Slíbil jste něco svým zlínským spoluhráčům za vítězství?
„Asi budu muset zaplatit svačinku.“

Na nezaměstnanost jste si v zápase stěžovat rozhodně nemohl. Hlavně v první třetině jste byl pod palbou.
„Hosté hráli od začátku utkání hodně aktivně. Byli jsme rádi, že jsme přečkali úvodní tlak jen s jedním inkasovaným gólem a že se nám podařilo šťastně vyrovnat v přesilovce. Že jsme úvodní třetinu uhráli nerozhodně, bylo pro nás skoro jako vítězství. Od druhé třetiny jsme začali hrát aktivněji, dali jsme dva góly v přesilovkách, což bylo pro vývoj utkání klíčové. Možná, že nakonec rozhodlo domácí prostředí. Na rozdíl od Třince jsme nemuseli nikam cestovat, což nám trochu psychicky nahrálo.“

Stejně jako v utkání s Brnem před reprezentační přestávkou měl protivník v první třetině více ze hry. Čím to je, že v prvních minutách pouštíte soupeře do tlaku?
„Možná to je trochu z respektu k soupeřům ze špice tabulky, nebo chceme hrát dobře z obrany, zůstáváme vzadu a protivník do nás jde aktivněji. Asi to vyplynulo z toho, že Brno i Třinec hrají hodně útočný hokej.“

Všechny tři zápasy Zlína s Třincem v aktuální sezoně byly mimořádně těsné. Ke třetímu prodloužení moc nechybělo. Čím to podle vás je?
„Třinec je fantastické mužstvo, které má skvělý útok, výbornou obranu i brankáře, takže je velmi těžké s ním hrát. O to víc to musí být z naší strany bojovnější, protože hráčská kvalita je asi na jejich straně. Dneska jsme urvali vítězství silou.“

Kdo byl tentokrát nejnebezpečnějším hráčem Ocelářů?
„Asi Honza Peterek, stejně jako v minulém vzájemném zápase. Zase mi dal gól. Tentokrát to ale byla moje branka, když jsem si puk srazil sám do sítě po jeho ráně zpoza klece. Udělal to chytře. Vůbec jsem to nečekal. Ale během celého utkání měl spoustu nebezpečných nahrávek. Když byl na ledě, vždycky jsem si musel dávat velký pozor.“

Jak moc vám sedla či nesedla reprezentační pauza?
„Před přestávkou jsme měli docela úspěšnou sérii a cítili jsme se dobře. Možná to byla škoda, že právě v době, kdy bylo mužstvo v pohodě, přišla pauza, ale na druhou stranu už jsme byli dost unavení, takže odpočinek jsme potřebovali.“

Teoreticky byste se na konci ledna, kdy vám skončí hostování ve Zlíně, mohl zase vrátit do Třince. Víte už něco bližšího o tom, zda zůstanete, nebo jestli se budete zase stěhovat?
„Zatím nemám žádné zprávy. Mám prý ještě počkat. Snad se v průběhu ledna oba týmy dohodnou a vyjádří se.“

Vy byste chtěl sezonu dohrát ve Zlíně, nebo v Třinci?
„Chtěl bych, aby to byla úspěšná sezona, abych pravidelně chytal a aby se mi dařilo. Kde to bude, na tom zase tolik nezáleží.“

Jak se těšíte na vánoce a jak je strávíte?
„Těším se strašně moc. Stromek už máme, dárky také, takže letos to máme v klidu. Snad to budou hezké svátky.“