Snad jsem přesvědčil, že na to mám, doufá střelec Pardubic Jaroslav Koma

To byl zápas! Tři obraty ve skóre, dva na straně Pardubic, daly ráz utkání domácího Moelleru proti Třinci, ve kterém nakonec padlo deset branek. Přesto, že pro Východočechy se utkání nevyvíjelo zrovna slibně, našel se nečekaný střelec, který dvěmi utěšenými projektily zařídil, že Třinec nepojede směrem na východ s vítěznou náladou. „Jsem rád, že mi to vyšlo a máme tři body, to je super,“ pochvaloval si Jaroslav Koma (na snímku) po zápase.

Konstruktivní obránce se dostal do sestavy Pardubic téměř přesně po měsíci a svůj návrat by si nejspíš ani lépe nevysnil. Nějak přehnanou nervozitou na ledě určitě nepůsobil. „Od začátku to určitě nebylo ideální, ale postupně jsem se do toho dostal,“ oddechl si.

Problémy s chybějícími hráči řešily Pardubice hostováním Haška, či střídavým startem Špirka, jenže tento nešvar se začal projevovat i v zadních řadách. Do Švédska odešel Štrbák, zdravotní problémy nepustily do utkání Šedu, a tak v sestavě Moelleru byl uveden jako sedmý bek junior Drtina, a dostalo se i právě na Jaroslava Komu.

„Myslím, že jsem nedělal nějaké velké chyby a povedlo se mi i vstřelit dvě branky. Snad jsem ukázal, že na tu extraligu mám,“ doufal v další šance po úspěšném utkání v dresu extraligových Pardubic.

Už tři kluby si Koma vyzkoušel od startu této sezóny. Po štaci ve Vrchlabí přesídlil do jiného prvoligového týmu, do Ústí nad Labem. Přesto zůstává hráčem klubu HC Moeller Pardubice, kde nastoupil v tomto ročníku zatím k osmi utkáním a připsal si dvě branky.

Obou zásahů v dnešním utkání dosáhl po hezkých ranách, když si od modré sjel blíže k brance a neomylně zacílil. Od třetí třetiny nastupoval třiadvacetiletý borec v obranném páru s Alešem Píšou a tento tah se koučům vyplatil už po šedesáti osmi vteřinách poslední části.

„Aleš Píša mi to tam v přesilovkách dobře nahrával. Před branku sjížděl Petr Koukal s Honzou Starým, tak jsem to rychle nastřelil, aby to tam nějak dostali. Naštěstí to spadlo přesně pod břevno, to jsem nečekal,“ popsal Koma brankovou situaci, kdy vyrovnával na 3:3.

Dobrý počin na obránce, řeklo by se. Jenže nejlepšímu hráči večera to nestačilo, a tak přidal branku, která byla ještě důležitější, než ta první. A vítězná trefa zajišťující Pardubicím tři body byla hodně podobná té první. Přihrávka od Aleše Píši, ostrá rána a gól. Brankář Čechmánek mohl jen rozhodit rukama.

Z prvního zářezu měl Koma evidentní radost, a kdo by čekal, že i tu druhou řádně oslaví, byl možná poněkud překvapen. „Jako obránce se snažíte vstřelit branku, to se mi povedlo, tak jsem měl pochopitelně velkou radost. Když jsem dal ten druhý navíc, tak mi to ani nepřišlo. Vůbec jsem tomu nevěřil,“ objasnil zajímavou nesrovnalost usmívající se bek, který začínal s hokejem v Prešově.

S více než osmi tisíci diváky si tak mohl po zápase vychutnat výhru a důležité tři body. Věrné pardubické publikum dlouhou dobu vyvolávalo jméno obránce Východočechů. „Kvůli takovým chvílím ten hokej hraji. Abych se ukázal a prodal to, na co tvrdě trénuji. Samozřejmě ve prospěch týmu. Jsem rád, že mi to vyšlo,“ prohlásil viditelně potěšený Jaroslav Koma.