Sejde z očí, sejde z mysli, soudí o svém působení v Čechách obránce Valdemar Pelikovský

Bezesporu nejzkušenějším hráčem současného kádru HC Frýdek-Místek je obránce Valdemar Pelikovský. S hokejem prošel hezký kus světa, jen česká extraliga pro něj byla jakoby zakletá. Sehrál v ní pouhé čtyři zápasy; shodou okolností právě v dresu Vsetína, proti kterému vedl jako kapitán svůj tým v sobotním utkání. Druholigový nováček odjel s porážkou 1:4 a bude mít plné ruce práce se záchranou v soutěži. To, jestli u toho bude i zkušený obránce, však není jisté.

Vzpomenete si ještě na angažmá ve Vsetíně?
„Ano, ale bylo to velmi krátké, jenom čtyři zápasy. Pak jsem dostal finančně velmi zajímavou nabídku z Norska, kterou nešlo odmítnout. Na jednu stranu je to škoda, možná jsem se mohl v extralize víc ukázat, ale v té době jsem se rozhodl jinak a sezonu dohrál v Trondheimu.“

Vy jste vůbec působil v zahraničí víc, než doma?
„Já jsem v podstatě nepůsobil doma vůbec. Potom, co jsem nedostal šanci v extraligovém Třinci, jsem odešel hrát první ligu a pak jsem to chtěl jít zkusit ven. Dva roky jsem hrál v severní Americe v nižších soutěžích. Docela mě to tak jak se říká nakoplo a hokej mě tam začal bavit. Získal jsem tam sebevědomí a pak už jsem se různě toulal po Evropě.“

Hrát na Aljašce je asi docela náročné na cestování, viďte?
„Je to z ruky, ale byla to nádherná životní zkušenost. Poznal jsem nové lidi, naučil jsem se řeč… Dá se říci, že tam jsem dostal šanci hrát pořádný hokej a na ty roky vzpomínám nejraději.“

Co Francie, Itálie?
„Pokud hrajete ve Francii v těch lepších týmech, hokej to není špatný. Myslím, že se to může rovnat špici první ligy, ale musíte hrát v prvních šesti týmech. Mně se to povedlo. Francie je ale náročná na cestování. Ve spodních týmech jsou kluci, kteří chodí do práce. Pokud chcete do Francie, tak jedině prvních šest týmů, jinak to nemá smysl.“

V Itálii jste šel o soutěž níž, řečeno s nadsázkou - za přírodou?
„Itálie je opravdu krásná. Ve druhé lize jsme ale získali titul. Byla to další životní zkušenost, poznal jsem pár lidí a vůbec toho nelituji. Jenom mne mrzí, jak se tam chovají k Čechům. Kdybychom měli za jménem javorový list, bylo by to úplně jiné. Jsou tam hráči, kteří přijdou z nižších amerických soutěží, nemají odehráno vůbec nic a jdou do první ligy. Češi, kteří toho mají odehráno nepoměrně víc, jdou do druhé ligy. Je to škoda, ale mám pocit, že nás tak v Evropě berou už všude. To je také důvod, proč jsem teď ve Frýdku.“

Ano, proč jste se po osmi letech vrátil domů?
„Je doba krize, spousta hráčů je bez angažmá. Já jsem měl docela zajímavou nabídku z Polska, dokonce jsem tam i trénoval, ale zázemí tam bylo doslova hrozné. Teď s odstupem času si uvědomuji, že jsem to měl zkousnout a vydržet tam. Bohužel, osm roků jsem venku a tady mě vlastně skoro vůbec nikdo nezná. To je moje mínus. Myslím, že fyzicky i herně bych měl na první ligu, ale nemám v Čechách ani žádného zástupce, není o mě zájem.“

Říká se - sejde z očí, sejde z mysli…
„Ano, to velmi přesně sedí. V létě jsem byl blízko smlouvě, ale nedohodli jsme se na financích. Každopádně kdyby teďka přišla nějaká zajímavá nabídka, chtěl bych sezonu dohrát někde jinde. Ve Frýdku jsme domluveni tak, že v takovém případě mě klub uvolní. Za to bych chtěl panu Kurajskému poděkovat. Mám možnost trénovat a hrát, abych z toho nevypadl.“

Ve Frýdku ale máte dobrou pozici, jste kapitánem mužstva a i na ledě je to vidět.
„Tak by to asi mělo být. Zcela určitě toho mám z kluků odehráno nejvíc. Ještě bych chtěl hokej nějaký rok hrát a kdyby se naskytla zajímavá nabídka, určitě bych toho využil.“

Co říkáte vašim spoluhráčům? Hráli jste takový úporný hokej, oku diváka to moc nelahodilo.
„Vzpomínám si, když jsem hrál v osmnácti letech druhou ligu za Orlovou, byli tam starší hráči, kteří moc nebruslili, ale uměli si to nahrát a mělo to hokejovou myšlenku. Dneska jsou tu mladí kluci na rozehrání, kteří naopak bruslí hodně. Myslím, že druhá liga dostala jiný náboj, docela se mi líbí, že se tak bruslí. A to je dobře, musíme se v tom vyrovnávat světovému hokeji. I v té druhé italské lize se jezdí nahoru dolů. Když to srovnám, myšlenka tam není žádná, ale bruslit umí všichni a sílu mají taky.“

Co podle vás chybí vašemu mužstvu, aby se odpoutalo od posledního místa?
„To kdybychom věděli, tak to uděláme. Každopádně hokej je dnes o penězích, ale potřebovali bychom tak tři zkušené hráče do obrany i do útoku. Asi bychom měli hrát zodpovědněji, ze zajištěné obrany. Musíme zkrátka makat. S dobrými mužstvy jsme odehráli slušné zápasy, ale s těmi slabšími máme problém. Tam nám chybí právě ta zkušenost. Jsou to všechno mladí kluci a pro ně je potřeba druhou ligu ve Frýdku udržet.“