Sandis Ozolinš zjistil, že je čas zamávat vrcholovému hokeji. Lotyšská ikona míří do politiky

Roky nikdo nezastaví, přesvědčil se o tom také Sandis Ozolinš. Ikona lotyšského hokeje a patrně nejlepší hráč tamní historie ještě v letošní sezoně přeskakoval mantinel v barvách Dynama Riga. Během loňského turnaje Prague Hockey Cup i v pozdějším soutěžním duelu se Lvem mohli Ozolinše vidět i čeští fanoušci, zkušený obránce se představil také na olympiádě v Soči. Před mistrovstvím světa v Minsku ovšem odmítl účast v národním týmu a z Lotyšska stále víc proudily spekulace, že se bývalý hokejista NHL bude loučit.

Stalo se, jen několik hodin po skončení světového šampionátu a tudíž hokejové sezony v Evropě. "Hodně jsem o tom přemýšlel. Mohl bych určitě ještě rok hrát, ale je stále těžší držet se na vrcholu a mít stále maximální motivaci. Nemohu pracovat pod dojmem toho, že už všechno třeba nebude jako dřív. Proto jsem se rozhodl z hokeje odejít," vysvětluje na stránkách telegraf.lv.

Ozolinš už jednou podobný krok učinil, i když ne s definitivním výsledkem. Kariéru přerušil, v sezoně 2008-09 nikde nehrál. Ozolinš se předtím potýkal se závislostí na alkoholu, působení v NHL končil hodně skromně. Po návratu do Rigy ovšem znovu našel patřičnou chuť a zase byl jedním z nejlepších.

V roce 2011 dělal manažera lotyšské reprezentaci na mistrovství světa v Bratislavě a Košicích, tehdy se zdálo, že hokeji mává definitivně. Leč opak byl pravdou. Ozolinš strávil ještě dvě sezony v Dynamu Riga, rok mezitím pomáhal ruskému Atlantu Mytišči. Lotyšské reprezentaci vydatně pomohl na olympiádu v Soči, kde startoval a při slavnostním zahájením byl také vlajkonošem lotyšské výpravy.

"Když se ohlédnu zpátky, myslím, že jsem toho zažil docela dost," říká dvaačtyřicetiletý rodák z lotyšského městečka Sigulda, který je jen o necelé tři týdny mladší než Jaromír Jágr.  "Chtěl bych poděkovat rodičům, rodině, blízkým, známým, kamarádům, spoluhráčům a trenérům, kteří byli celé ty roky při mně," vzkazuje.

Jeho záměr se v Lotyšsku víceméně předpokládal. Ozolinš už po olympiádě v Soči naznačil, co má v úmyslu, všichni s tím tak nějak počítali. "Je skvělé, když se vaše hobby stane prací. Pokud můžete dělat naplno, co milujete. Mám velkou radost, že jsem si ty dlouhé sezony mohl užít. Nikdy na ně nezapomenu," dodává hodně emotivně.

Ozolinš zatím jasně neuvedl, čím se hodlá zabývat v budoucnu. Opakovaně potvrdil, že to nejspíš nebude práce trenéra, mnozí ho spíš viděli v pozici generálního manažera či jiného činovníka. Na klubové úrovni, ale třeba i ve spojení s lotyšským svazem. Nicméně vítěz Stanley Cupu 1996 a bývalý zadák Colorada, San Jose, Anaheimu či Floridy se podle všeho vydá jiným směrem.

Podle lotyšských médií je pravděpodobné, že se jeden z nejlepších lotyšských sportovců všech dob pustí do politiky. "Začínám nový život a jsem připraven na nové výzvy," tvrdí trochu formálně. Ale mlžit nehodlá. "Není tajemstvím, že mě poslední dobou oslovili lídři mnoha politických stran a uskupení. Vyměnili jsme si názory a já si dělal obrázek, jakým způsobem bych se mohl zapojit do politického života naší země. Rozhovory pokračují," dodává. Podle serveru telegraf.lv vstoupil Ozolinš do politické strany Latvijas Attīstībai.