Šampionát musíme hodnotit s chladnou hlavou, říká šéf svazu Král. Hadamczik má u něj důvěru

(STOCKHOLM, od našeho zpravodaje) Sledoval zápasy mistrovství světa, před klíčovým čtvrtfinále věřil, že se česká reprezentace znovu protlačí do medailové bitvy. Jenže nestalo se. Tomáš Král prožil stejné zklamání jako hráči a fanoušci. "Samozřejmě jsem smutný, že to nevyšlo," říká. Vnímá kritiku, která míří především na trenéra Hadamczika. Kouč má ale u něj nadále důvěru. "Osobně nevidím důvod k jeho odvolání, ani si nemyslím, že by k tomu došlo. Šampionát musíme hodnotit s chladnou hlavou. A věci řešit s odstupem," konstatuje.

Tři roky se národní tým pokaždé probil na medailové stupně. V roce 2010 získali reprezentanti senzační zlato, to bylo ještě za Vladimíra Růžičky. Pak nastoupil Alois Hadamczik a bral dvakrát bronz. Letošní turnaj skončil čtvrtfinálovým zklamáním. "Pár zápasů nám nevyšlo, před čtvrtfinále jsme ale všichni věřili, že uspějeme," říká Král.

Klání ve Stockholmu a Helsinkách se do kronik zapíše nejen sedmým místem českého týmu, ale také mnoha překvapivými výsledky. "Z tohoto pohledu to byl nejbláznivější turnaj, který jsem zažil. Po sportovní stránce je to jistě zajímavé, ale mně se to líbí jen do doby, než se to týká našich. Jednou z obětí zlepšené výkonnosti dalších mužstev jsme se stali my," pokračuje.

Elitní výběr podle něj pohořel hlavně vinou koncovky. "Měli jsme špatnou produktivitu, tři zápasy jsme prohráli 1:2. Těžko si lze představit, že uhrajeme třeba pět zápasů s nulou a uspějeme. Jen proti Norsku jsme nastříleli víc branek," mrzí Krále. S výsledkem není spokojen, ovšem oceňuje, že tým bojoval. "Mužstvo mělo velkou touhu vyhrát, někdy možná až na hranici. Říkal jsem si, že by k určitému uvolnění mohli přispět Tomáš Plekanec a Marek Židlický, což se proti Norům podařilo. Před čtvrtfinále jsme měli samozřejmě očekávání, ale postoupil soupeř."

Prezident svazu vnímá, jak tenká je nit mezi úspěchem a neúspěchem. "Bylo to o jednom, dvou gólech. Kdybychom je dali, bojujeme o medaile. Tři roky jsme je vozili a já věřil, že to vyjde i počtvrté," přiznává. Po vyřazení je místo radosti smutek, kritika míří na hráče a hlavně na trenéra Hadamczika.

Král ji vnímá. "Je to takový český folklór. Vzpomeňte si, jak jsem byl grilován po olympiádě ve Vancouveru, tam to bylo v souvislosti s Vláďou Růžičkou ještě mnohem horší. A za tři měsíce jsme jen s několika hráči z NHL vyhráli mistrovství světa. Tvrdím, že věci je třeba řešit s chladnou hlavou. Stejně budeme postupovat i nyní," upozorňuje.

Alois Hadamczik nyní vypracuje hodnotící zprávu, kterou 22. května přednese na jednání výkonnému výboru svazu. "Osobně nevidím k odvolání trenéra důvod. Ani si nemyslím, že by k tomu po dvou letech došlo. Podobné úvahy vnímám, fanoušci na to mají právo. Ale my zase máme odpovědnost, nelze se rozhodovat tak, že bouchneme do stolu. Musíme to řešit s odstupem," pokračuje.

Osud hlavního kouče má v rukách výkonný výbor, Tomáš Král zatím nezaznamenal od žádného z členů podnět o možné změně. "Žádný takový telefonát jsem neměl. Trenér bude na výkonném výboru hodnotit šampionát, pak se eventuálně diskutuje. Kdyby k tomu mělo dojít, někdo by musel změnu navrhnout. Já za sebe říkám ne. A nemyslím si, že se něco takového stane," tvrdí.

Proč? "Situace se v určitých intervalech opakuje, po olympiádě to bylo ještě horší. Pak jsme stáli nad propastí v Německu - nakonec z toho byla zlatá medaile," rekapituluje. Výkonný výbor ovšem může probírat i otázku složení trenérského štábu. Někteří kritici upozorňují, že by se na pozici asistenta hodil kouč se zkušenostmi z NHL, případně bývalý hráč, který zná zámořské prostředí a u hokejistů má respekt.

Při první Hadamczikově etapě u reprezentace plnil tuto roli František Musil. "Asistenty si vybírá hlavní trenér, má na to právo. Pokud tam není něco, co by vás zneklidňovalo, tak do toho nezasahujete. Za dobu, co tenhle realizační tým pracuje, je to první neúspěch. O odvolání hlavního trenéra neuvažujeme, ale neříkám, že se nebudeme bavit. Mohou s nimi přijít sami trenéři, uvidíme. Teď je na podobné úvahy velmi brzy."

Podle Krále má stávající kouč dobré vztahy s většinou hráčů z NHL. "Letos jich přijelo dvanáct, před třemi lety v Německu nebyl skoro nikdo. Abych se přiznal, moc jsem třeba nevěřil, že dorazí Plekanec se Židlickým," říká. Letos byla skoro polovina kádru ze zámoří, v mužstvu se našlo hodně zajímavých jmen. Potenciál však nebyl naplněn, s čímž souhlasí i šéf svazu.

"Samozřejmě, že jsme všichni čekali víc. S Nory tam byla lehkost, proti Švýcarům se začalo opatrně, kluci se stahovali. Chvílemi mi tam přišla svázanost. Na jednu stranu je to z těch hráčů třeba dostat, což je věc trenéra, hokejisté mají ovšem spoustu zkušeností a měli by být připraveni. Každopádně jsme chtěli dojít dál, s výsledkem nemůžeme být spokojeni," uzavírá.