Rytíři senzačně otočili zdánlivě ztracený zápas. Musí nás to nakopnout, věří obránce Milan Doudera

Na Kladno by si ještě 12 minut před koncem zápasu asi nikdo nevsadil ani zlámaný pětník. Pardubice v pohodě kontrolovaly tříbrankové vedení a nic nenasvědčovalo tomu, že by o něj mohly přijít. Dokonce si dovolili luxus v podobě Kolářovy neproměněné penalty. Pak se ale v jeden okamžik nechali vyloučit pardubičtí Mozer s Moučkou a ve dvojnásobné přesilovce Rytířům vykřesal naději Jan Rudovský. Domácích bylo najednou plné kluziště.

Kladenští si vynutili další faul a krátce po Vašíčkově návratu z trestné lavice protlačil puk za Hudáčka Kuchler. Kladno nečekaným obratem ve vývoji hry nepohrdlo a střelou od modré pak po dalších dvou minutách vyrovnal Doudera. Právě mladý útočný obránce Milan Doudera (na snímku) nakonec uspěl střelou nad lapačku také v rozhodujících nájezdech a i když jeho penalta nebyla nakonec ta vítězná, velkou měrou se pod dnešním kladenským obratem podepsal.

Takto otočený zápas, to jste asi už delší čas hodně potřebovali, že?
"Podle mě nám to hlavně psychicky musí pomoci, protože ty dvě třetiny před tím se nám nedařilo. Nelepilo to, přeskakovaly nám puky, ale ve třetí části pak přišly důležité momenty. Dobře jsme ubránili oslabení, padali do střel a i tohle nás trochu nakoplo. Všichni kluci hráli naplno, otočili jsme to a patří jim všem za to dík."

Bylo vidět, že po brance na 1:3 bylo na ledě najednou úplně jiné Kladno. Byl to opravdu takový impuls?
"Naprosto, dostali jsme novou krev do žil. Přidali jsme hodně na pohybu, lítali jsme, bojovali jsme, Pardubice musely faulovat a my jsme je za to potrestali."

Po snížení jste začali pálit na branku Pardubic daleko častěji a asi i díky tomu tam nakonec padl i váš vyrovnávací gól.
"Samozřejmě si říkáme, že musíme častěji střílet, jenže furt někoho hledáme nebo to hrajeme po rozích. A i já kolikrát spíše hledám nahrávku, než střelu. Přitom víme, jak jsou střely důležité. A teď jsem zavřel oči, vystřelil a jsem rád, že to tam spadlo."

Při rozhodujících nájezdech jste ale už asi oči nezavíral.
"To určitě ne, po pravdě jsem ani nečekal, že je pojedu. Trenér na mě křiknul, ať jedu. Zkusil jsem zakončení, které mi vychází na tréninku a zaplaťpánbůh se mi to povedlo."

Po vašem vyrovnání scházely do konce stále ještě čtyři minuty a bylo vidět, že Kladno by chtělo ze zápasu urvat všechny body, že?
"Už po druhé třetině jsme si řekli, že nemáme co ztratit, že do toho půjdeme naplno a budeme se zlepšovat s ohledem na další zápasy a to se povedlo. Opravdu jsme tlačili i po vyrovnání dopředu. Cítili jsme šanci, že to můžeme otočit, měli jsme podle mě fyzicky i psychicky navrch."

Jak hodně depresivní je i přes toto vítězství pohled na tabulku?
"Teď už se nemůžeme koukat na týmy před námi. Ono to v tuto dobu už asi nemá moc smysl, je tam obrovský bodový rozdíl. Soustředíme se sami na sebe, snažíme se vydávat stoprocentní výkony, makat na tréninku, zlepšovat se a být připraveni na závěr sezony."

Opravdu dokážete na podobný výkon navázat a pokračovat v něm?
"Myslím si, že toto nás musí nakopnout. Takže jo."

Ale Pardubice mohly za 48 minut utkání vést klidně o pět nebo šest gólů. Příště asi nebude stačit hrát hokej podle svých představ nějakých 12 minut.
"Je to pravda. Nevím, čím to je, ale nějak se nedokážeme koncentrovat celých šedesát minut. V tomto se musíme zlepšit a rozhodně se po dnešku nemůžeme uspokojit, že jako děláme všechno dobře. Máme plno rezerv, musíme dál makat a zlepšovat se."