Rytíři jsou v krizi! Musíme dál makat a ono se to jednou zlomí, doufá urostlý bek David Růžička

Kladenští Rytíři nedávají góly. Co na tom, že výrazně zlepšili herní projev a v zápase s Hradeckým Mountfieldem vyslali na bránu soupeře přes třicet střel, když se nakonec ujala pouze jedna a to ještě opět za již rozhodnutého stavu. Kladno dokázalo zatlačit soupeře a mít více ze hry, ten však trpělivě bránil a v polovině utkání se prosadil šťastným gólem Mertla.

Rytíři se i nadále snažili o zteč Kantorovy brány, ten byl ale k nepřekonání a hosté pak dvěma rychlými brejky soupeře dorazili. Lepšímu výsledku nepomohl ani střelecky nejúspěšnější bek Kladna David Růžička, který se sice snažil hodně podporovat útok, na ledě strávil přes třiadvacet minut, nicméně současná střelecká impotence se nevyhnula ani jeho holi.

Předvedli jste asi daleko lepší herní výkon, nicméně výsledek je opět bez bodu.
„Už je to snad jen ten neum dávat góly. Každý tu maká, ale nepadá to tam. Pak zase dostaneme takový blbý gól a ten nás srazí ještě víc. O to je to pak těžší, už na nás leží deka docela velká. Musíme to nějak zlomit.“

Mountfield není zrovna soupeř, se kterým by se šlo úspěšně pasovat v trpělivosti. Co říkáte?
„To jsme celkem zvládli, ale bohužel nám tam pak dali druhý gól a to už nás položilo. To už jsme vrhli všechny síly do útoku, dali nakonec i gól, ale to už přišlo pozdě.“

Druhá třetina byla dlouho ve znamení kladenského tlaku, pak ale přišlo vyloučení a vlastní gól, když si Kaberle srazil přihrávku soupeře do vlastní sítě. Jak jste tuto situaci viděl?
„Tam rychle otočili hru a vzápětí to tam i rychle sehráli a nějak se to odrazilo do brány. Oni takový hokej na vyčkávanou hrají a pak vyráží do rychlých útoků. Ale podle mě jsme ten gól dostali z přesilovky, před kterou žádný faul nebyl. Hořák tam podle mě loket vůbec neměl.“

Když už má soupeř vyhrát, mělo by ho to bolet. Nemohl by být jeden z receptů zvýšit důraz v osobních soubojích? Tato hra Vám osobně asi není zase tak cizí?
„Podle mě bych mohl ještě víc, zase tolik do těla nehraju. Kluci se tam o to snaží, když při napadání párkrát soupeře dohráli, tak jsme z toho hned měli tlak a puk. Měli bychom být agresivnější.“

Dále Kladnu možná chybí více střelby od modré čáry, přitom třeba v Pardubicích z toho nakonec padla jediná branka.
„My už se asi bojíme i vystřelit. Navíc před námi dobře stojí obránci, kdy nám kryjí trasu střely a člověk má strach, že trefí prvního hráče.“

Poslední dobou dáváte branky až v úplném závěru, kdy už bylo o bodech rozhodnuto. To už také musí být trochu na hlavu, ne?
„Ke konci už to bývá takový hurá hokej, kdy útočíme ve čtyřech i pěti hráčích. Jenže soupeř nám tam pak zase jezdí tři na jednoho nebo na nikoho.“

Jste letos po Kaberlem druhý nejvytíženější bek Kladna, přijal jste roli jednoho ze stěžejních obránců?
„Já to tak neberu, snažím se hrát stále stejně. I kdybych tu byl ten poslední hráč, tak bych na ledě nechal všechno co ve mně je. Ale podle mě bych měl ještě více podpořit útok a dostávat méně gólů. Teď jich dostáváme docela dost.“

Co se dá ještě do dalších zápasů vymyslet?
„To kdybychom věděli, tak možná i vyhrajeme. My už zkusili takových věcí a nic nezabírá. Musíme prostě makat a ono se to jednou zlomí, ubojujeme nějaký zápas třeba 1:0 na nájezdy a bude od čeho se odpíchnout.“