Rytíř Chábera setnul mistra. Pět minut před koncem jsem už tomu věřil, přiznává hrdina páté bitvy

Až pátý zápas rozhodl boj o čtvrtfinále a opět to bylo nesmírně těsné a vyrovnané utkání. Kromě obrovské bojovnosti a zarputilosti Rytířů byl jedním z rozhodujících důvodů kladenského úspěchu „faktor Chábera“. Jan Chábera za svá záda nepustil ani jeden puk, i když Pardubice odehrály možná nejlepší kladenské utkání v sezóně. Jenže dnes to vypadalo, že Cháberovi gól dát prostě nejde. Namátkou vychytal lapačkou třeba tutovku Buchteleho, Bartek trefil horní tyčku.

Několikrát se před ním neprosadil výborný Brendl, pak spolu s obránci dvakrát v poslední chvíli uklidil před pardubickými útočníky puk potulující se na brankovišti kousek od brankové čáry. A když v posledních vteřinách zápasu odvrátil i poslední pokus hostů při hře bez brankáře, rozhodl významným způsobem o brzkém konci pardubické sezóny. Dalším válečným kolbištěm Rytířů se tímto stává pražská O2 aréna, první bitva startuje v neděli.

Co teď po utkání převládá? Je to nadšení nebo spíše únava?
„Únava určitě je, ale ta radost z postupu je tu také. Není ale čas na nějaké velké oslavy. Teď máme dva dny volna a v neděli už zase začínáme. Takže zůstáváme nohama dole, musíme pokorně do dalších zápasů a zkusíme udělat ještě další úspěch.“

Brali jste to tak, že když v posledním zápase v sérii gólman nedostane gól, tak tým musí postoupit?
„No také jsme nemuseli žádný dát a mohli jsme být na ledě ještě teď. Ale když už to bylo těch pět minut do konce, tak už jsem tomu věřil i já. I když třetí třetina to byl už velký tlak, my jsme se do ničeho už moc nepouštěli a snažili se bránit. A to vždy zavání, že se to někam odrazí a padne z toho gól.“

Cítil jste už od začátku, že vám dnešní utkání sedne?
„Zrovna po první třetině jsem říkal Lukášovi Cikánkovi, že nechápu, že je to stále 0:0, protože mě bolí tak nohy, že se nemůžu hýbat. A on na to, že to tak nevypadá. Ale naštěstí tam nic nespadlo.“

Jak jste se cítil třeba po šanci Buchteleho, jeho střelu jste vytáhl asi nějak lapačkou.
„Tam byla přihrávka zpoza brány a on střílel už do odkryté branky. Já se tam už jen svezl po kolenou, máchnul lapačkou a hranou jsem to vyrazil.“

Pardubice měly ještě šanci v posledních vteřinách, věděl jste stále, kde je puk?
„Bylo tam asi čtyři nebo pět lidí před bránou, trefilo je to do holení, odrazilo se to vedle brány. Sám jsem moc nevěděl, kde je puk a tak jsem si pro jistotu sednul na brankovou čáru a modlil se, aby to tam někde nevypadlo.“

V první třetině jste ale hráli celkem zakřiknutě až nervózně, což polevilo možná až po vedoucím gólu. Měl jste podobný pocit?
„Byl to už pátý zápas a mužstvo nemáme tak zkušené, tak to tak mohlo trochu vypadat. Ale my jsme si hráli svoji hru, hráli jsme hodně odzadu, aby nám nechodili do brejků. I když v první třetině se jim to párkrát povedlo. Ale od druhé třetiny už jsme to zlepšili.“

V poslední třetině jste dostal dvě minuty za podražení, opět jste na brankovišti příliš klidu asi neměl?
„Ty zápasy byly všechny v tomto podobné. Ale tu situaci jsem vůbec nepochopil. Tam střílel hráč, já jsem udělal normálně zákrok, a jak ke mně pardubický hráč dojížděl, tak o mě zakopl. Bylo to posouzené jako faul, přitom já se ani nepohnul.“

Vy se ale už moc k výkonům rozhodčích asi vyjadřovat nemůžete, že?
„Ne, já už opravdu ne. Už jsem jednu pokutu dostal.“

Základní část se vám celkem povedla, asi potěší, že sezona ještě nekončí.
„Já jsem rád z jednoho důvodu, sezónu jsme měli dobře rozehranou, šestka nám nakonec utekla o pár bodů. Postup do čtvrtfinále byl takový můj cíl, který se mi teď splnil. Teď uvidíme, jak se povede dál.“

Oproti základní části to v celé sérii vypadalo, že se razantně zlepšila hra jak obránců, tak celá defenziva. Myslíte si to také?
„Podle mě celou sezonu hrajeme dobře odzadu. Občas jsou sice určité vlny, kdy se třeba trochu nedaří. Ale to je jak obraně, tak útokům, tak gólmanům. Základní část jsme tedy podle mě vzadu odehráli dobře a toto předkolo výborně.“

Každopádně jste poslali na dovolenou úřadujícího mistra, jaký je to pocit?
„Za to jsem rád, ale je to jedno, koho pošleme domů. A jestli to teď bude Slavie, budu ještě radši. My jsme měli sezonu dobře rozehranou, šestka nám nakonec utekla o pár bodů. Postup do čtvrtfinále byl takový můj cíl, který se mi teď splnil. Teď uvidíme, jak se povede dál.“

Vnímali jste v kabině mediální útoky ze strany pardubického managementu a některých hráčů, nebo to šlo mimo vás?
„Já mluvím za sebe, o žádných věcech kolem nevím. Vždy když bylo volno, tak jsem ho trávil s rodinou, než bych četl nějaké stránky nebo noviny. Já ani žádný deník neodebírám.“

Zažil jste už i vítězné play off s Plzní, cítíte se dnes obdobně, nebo je to něco jiného?
„Tam jsme také postupovali z předkola, ale v Plzni byl trochu silnější tým. My máme na Kladně dost úzký kádr, takže teď musíme sebrat všechny síly. Musíme se dát dohromady, budeme potřebovat každého. Ale je pravda, že tehdy jsme také porazili Pardubice a také v sedmém zápase.“

Zápasy se Slavii možná moc gólů také padat nebude, bude to opět stát hodně na obraně. Klidně to může být série na sedm utkání a padnout v ní sedm gólů dohromady, co vy na to?
„To snad ne. Já doufám, že budou všechny zápasy 4:0 pro nás.“