Roman Horák si musí na smlouvu s Rangers počkat, dopředu ho žene i zájem Marka Messiera

Skvělý bruslař, bojovník, který nevypustí žádný souboj. A také šikovný střelec. Útočník Roman Horák má velké předpoklady proniknout do zámořské NHL, jednou z něj může být opora národního týmu. Odchovanec jihočeského hokeje stoupá stále vzhůru, po uplynulé sezoně se ocitl blízko podpisu smlouvy s New York Rangers, kteří ho před rokem draftovali. Ovšem nakonec z toho sešlo. Syn někdejšího internacionála Romana Horáka staršího má platný kontrakt s českobudějovickým Mountfieldem, a jelikož se kluby nedohodly, zůstává zatím všechno při starém.

Horák mladší si musí na velkou šanci počkat, nicméně naději neztrácí. "Byla to šance, jak se dostat do organizace. Když jsem se dozvěděl, že bych mohl podepsat, a pak z toho z uvedených příčin sešlo, samozřejmě jsem cítil určité zklamání. Ale já tohle neovlivním, záleželo na jednání mých zástupců s kluby. Když to nyní nepůjde, musím udělat maximum, abych měl podobnou možnost za rok," říká.

Jezdci ve schopnosti Horáka věří. Najevo to dali při draftu, celou dobu mladého Jihočecha sledovali během jeho první sezony v kanadském týmu Chilliwack Bruins. A pak Horákovi poskytli šanci na farmě v Hartfordu. "Jelikož jsem ale neměl smlouvu s Rangers, a nemohl ji nyní podepsat, šlo o tzv. amatérský try-out kontrakt. Bavili jsme se s mým zámořským zástupcem Patrikem Štefanem a nakonec od toho ustoupili. Existovalo totiž velké riziko v případě, že bych se zranil," vysvětluje.

Pobyt v Hartfordu přišel až poté, co Chilliwack ukončil ročník. "Byl jsem v týmu AHL asi týden, znamenalo to velkou zkušenost. Poznal jsem jiný hokej, v týmu hrálo dost kluků, co předtím prošli NHL," tvrdí. Kdyby měl v kapse kontrakt s Jezdci, mohl se prát o první tým, takhle ví, že s největší pravděpodobností setrvá v Chilliwacku. "Pokud se něco nezmění, budu tam. Je to pro mě výborné řešení, loni jsem tam přišel a brzy se adaptoval. Nikdo mi v klubu neházel klacky pod nohy, našel jsem skutečně výborné prostředí," děkuje na dálku.

Jakmile se mladý hokejista ocitne pod křídly klubu NHL, vedení týmu chce mít naději na očích. Přesně tohle je případ Romana Horáka. Člen reprezentační dvacítky loni zamířil do Western Hockey League, posílil jeden z nejnovějších klubů WHL, v němž se dál zdokonaloval. "Udělal jsem dobře, ten přechod mi pomohl zvyknout si na jiný hokej i život. Chci se dostat do NHl, tohle byla důležitá věc," má jasno.

Měsíc před nástupem k Bruins trénoval v Edmontonu. "Makali jsme společně s Tomášem Vincourem, který mi to hodně usnadnil. Vždycky je fajn, když jste v začátcích pohromadě s krajanem," říká. V Chilliwacku záhy zdomácněl. "Potřeboval jsem nějaký čas, abych dostatečně dobře mluvil anglicky. Ale měl jsem bezvadnou rodinu, v klubu mi vycházeli vstříc. Fakt si nemohu stěžovat." Za celé období neprožil žádnou slabší chvilku. Či snad dokonce krizi.

Také po hokejové stránce to probíhalo pozitivně. "V úvodu sezony jsem měl určité věci s trenérem, ale všechno se vyřešilo a teď na něj nedám dopustit," přiznává. Horák za Atlantikem pochopil, že má-li se prosadit, musí v každém tréninku i utkání dřít na maximum. Během mistrovství světa dvacetiletých z něj sálala energie, nabruslil kilometry, rval se o každý kotouč. Přesně takové bojovníky NHL vyžaduje.

Šampionát se mu povedl, i když Češi skončili mimo elitní šestku, po turnaji se vezl na úspěšné vlně až do konce soutěže. "Měl jsem tam menší výpadek, ovšem brzy to bylo v pohodě. S Chilliwackem jsme postoupili do play off, v prvním kole nás bohužel zastavili hráči Tri-City, kteří šli z prvního místa. Podlehli jsme celkově 2:4, rozhodující byl podle mého čtvrtý zápas. Mohli jsme si zajistit vyrovnání série na 2:2, ale prohráli jsme v prodloužení," vrací se proti proudu času.

Horák měl na výsledcích týmu velký podíl, během 72 utkání dlouhodobé fáze a play off si připsal celkem 53 bodů, jeho hra potěšila fanoušky i zástupce Rangers. Progresivního útočníka viděl na vlastní oči také legendární Mark Messier, který je asistentem gerenálního manažera Jezdců. "Bylo to na mistrovství světa dvacítek, po jednom utkání na mě čekal a chvilku jsme spolu mluvili. Šlo spíš o obecnou debatu, řekl, že mě rád poznává. Nic extra jsme probrat nestihli, ale pro mě to byla samozřejmě událost. Marka Messiera jsem viděl už dřív, osobně však do té doby nikoli. Setkání s ním je pro mě další motivací," reaguje.

Pokud ještě v brzké době nedojde ke změně postojů Rangers a Mountfieldu, Horák s Jezdci nepodepíše a dál setrvá v Chilliwacku. Příští rok by chtěl kontrakt uzavřít, tudíž doufá, že zájem slavného klubu vydrží. Do sezony půjde v jiné pozici. Už nebude nováčkem, nýbrž jedním z hráčů, na něhož se spoléhá. Horákovi odpadnou starosti s adaptací, ví, co ho čeká. "Loni na podzim za mnou přijely maminka s přítelkyní, bylo to fajn. Jinak jsem tam zůstáváal sám. Kanada mě hodně změnila, jak jsem řekl, byl to dobrý krok," opakuje.

V těchto dnech už se chystá na další ročník. "Mám v Budějovicích kondičního trenéra, trénovat budu s dalšíma klukama, kteří hrají v cizině. S Alešem Kotalíkem, Martinem Hanzalem, Zbyňkem Michálkem nebo Jirkou Novotným." Tento týden stihl mimo jiné povzbudit spolužáky, kteří skládali maturitu na Gymnaziu olympijských nadějí v Českých Budějovicích. "Potí se pěkně," usmál se. Sám si na zkoušku z dospělosti musí počkat. "Mám uzavřenou polovinu čtvrtého ročníku, druhá mě teď ještě čeká. A maturitu bych měl dělat za rok," upřesňuje.

Během letních měsíců se Horák zúčastní soustředění a akcí reprezentační dvacítky. "První kemp máme za sebou. Trenér řekl, že nikdo nemá nic jistého, musím tedy makat. Na šampionát bych chtěl jet. Ve skupině máme tři silné soupeře, ale víte, jak to chodí. Můžete porazit každého, i s každým prohrát. Na nedávném MS dospělých jsme viděli, že to jde. Tohle je důležité i pro dvacítku," uzavírá.