Rok nehrál, pak si užil podařený návrat. Mám za sebou bezesný den, přiznává Jaroslav Špaček

Déle než rok nehrál ostré utkání, zkušený obránce Jaroslav Špaček naposledy naskočil 5. dubna 2012 v zámořské NHL za Carolinu. Ještě minulý týden případný návrat mezi mantinely v dresu Plzně rezolutně odmítal, o několik dní později však svůj postoj přehodnotil. Západočechům vypadla ze hry hned trojice obránců, trenér Milan Razým už neměl kde brát. Špaček proto oblékl výstroj a v klíčovém pátém utkání finálové série na ledě Zlína vyztužil plzeňskou defenzivu. A vedl si náramně! "Celý tým mě strhnul," pochvaloval si po zápase ostřílený zápas.

Od začátku sezony pomáhal v Plzni s trénováním obránců, v závěru základní části se pak Jaroslav Špaček postavil dokonce na střídačku. O možné výpomoci přímo na ledě však dlouho nechtěl ani slyšet. Přesto byl koncem ledna dopsán na plzeňskou soupisku. "Nechtěli jsme vířit nějakou euforii. A kdybych nyní nehrál, tak by o tom nikdo nevěděl," prozradil ostřílený zadák.

Ještě před týdnem někdejší hráč Montrealu, Buffala či Caroliny ujišťoval, že návrat neplánuje. Během posledních dnů se však situace zásadně změnila, Západočechům vypadlo z různých důvodů hned trio beků. K dispozici pro pátý zápas nebyli Slovák, Poživil ani Boháč. "Nechtěl jsem hrát, ale díky okolnostem mě do toho kluci trochu uvařili, takže mi zkazili dva dny, ale já si to teď vynahradím," smál se dobře naladěný bek. " Všichni mě podpořili a byli za to rádi, i když nevěřili, že nakonec nastoupím," dodal.

Poslední hodiny tak pro sympatického zadáka nebyly vůbec jednoduché. "Abych řekl pravdu, měl jsem jednu bezesnou noc a jedno bezesné odpoledne. Hokej se mi mydlil v hlavě jako už dlouho ne," přiznal. O Špačkově možné výpomoci se v Plzni hovořilo delší dobu. "Byl jsem spíš postavený před hotovou věc a teď toho určitě nelituju, i když to nebylo jednoduché. Ale člověk se na to o to více soustředí," doplnil jedním dechem.

Nebýt rozsáhlé marodky v kádru Škody, hokejoví fanoušci by se velkého comebacku určitě nedočkali. "Když jsem viděl, kdo nám všechno chybí, tak jsem řekl, ať mi ten bágl přinesou, sklouznul se a šel na to. Pořád jsem ale věřil, že se ještě někdo uzdraví, přijede a nebudu muset hrát, protože si pořád myslím, že jsem více platný na té střídačce," konstatoval po skončení duelu Špaček.

Zkušený veterán si i přes roční pauzu na ledě počínal suverénně, do rozjeté série bez potíží naskočil. "Cítil jsem se docela dobře. A i když jsem třeba propadnul a někde vystoupil, tak spoluhráči věděli, že musí jít za mě a ty puky tam sbírali, vždy tam byl jeden až dva. Nechali jsme se tam možná dvakrát, třikrát zavřít, ale to bylo tak všechno, jinak myslím, že naše pětka nedala Zlínu žádné velké šance," pochvaloval si plzeňský zadák.

Ten často absolvoval kratší střídání. ""V hale bylo docela teplo, stejně tak venku. I tak je docela těžký navázat na loňský duben, kdy jsem hrál poslední zápas. Když jsem potřeboval, tak mi trenéři Michal Straka s Milanem Ryzýmem dali odfrknout," ocenil olympijský vítěz z Nagana, jenž naskakoval po boku zkušeného Jiřího Hanzlíka. "Pomohla mi celá první lajna, hráli jsme chytře a vytvořili si i nějaké šance," upozornil Jaroslav Špaček.

Rodák z Rokycan i po loňském návratu ze zámoří pravidelně chodil na led a zůstával v kondici. "Každé ponděli chodím hrát za staré pány, od prosince jsem navíc s klukama na ledě, i když jen v teplákách. Chodím i trochu běhat a posiluju, takže se v kondici držím," vysvětlil. "Naskočení do rozjeté série pro mě navíc není nic nového, stalo se mi to i v Montrealu. Tehdy jsem ale trénoval naplno," vzpomínal.

Roli trenéra tak na několik desítek minut Špaček vyměnil za lépe známou funkci hráče. "Soustředil jsme se na sebe, protože by mě to kvůli klukům strašně mrzelo, kdybych udělal chybu. Zvlášť, když to dotáhli až sem. Snažil jsem se hrát svůj jednoduchý hokej. Se svým výkonem jsem byl spokojený," hodnotil po skončení duelu, který vyšel Škodě parádně.

Tým kolem kapitána Martina Straky uspěl 2:1 a udělal důležitý krok směrem k mistrovskému titulu. "Byl to pro nás hrozně důležitý zápas a od začátku jsme hráli výborně zezadu. Sice jsme udělali jednu chybu a Zlín nás hned potrestal, ale jinak jsme plnili vše, co jsme si řekli, což bylo hodně důležité," ocenil Jaroslav Špaček, jenž se dostal i do několika dobrých střeleckých příležitostí. "Asi budu muset více potrénovat, protože šance tam byly, ale nepadlo mi to tam. Ale třeba to přijde příště," usmál se.

Otázkou zůstává, jestli nějaké příště bude. Do šestého zápasu zbývají dva dny, zatím není jisté, zda Špaček znovu naskočí jako hráč. "Věřím, že se kluci uzdraví a půjdou zase hrát zpátky, moje místo je na střídačce, ale uvidíme, jak to půjde," prohodil. Už v pátek při tom může slavit titul. "Budu u toho, ať už na střídačce nebo ve výzbroji. Máme osmačtyřicet hodin, abychom se nějak rozhodli," uzavřel devětatřicetiletý obránce.