Robert Holík je nadšený z návratu k Ďáblům, léto tradičně tráví ve Wyomingu

Po šestileté pauze vyplněné zastávkami na Manhattanu a v Atlantě se Robert Holík vrací do týmu, se kterým prožil v NHL největší úspěchy. Když bylo jasné, že Thrashers už o služby svého kapitána nestojí, nasměroval jihlavský rodák svého agenta k jednáním s Ďábly, v jejichž dresu slavil v devadesátých letech dva Stanley Cupy. Obě strany se dohodly hned první den po otevření hokejového trhu, Holík podepsal v Newarku roční smlouvu za 2,5 miliónu dolarů.

"Jsem nadšený, že jsem zpátky u Devils. Už před 1. červencem jsem mluvil se svým agentem a New Jersey nám vycházelo jako nejlepší řešení. Jsem rád, že jsme se dohodli rychle, a věřím, že dobře zapadnu do týmu. Chtěl jsem hrát za úspěšné mužstvo a to, že Devils dobře znám, hrálo v mém zvažování klíčovou roli. Bylo to jednoduché rozhodnutí," přiznává český hokejista s americkým pasem na klubovém webu.

Spolu s ním se do mužstva vrací i Brian Rolston, který během svého devítiletého putování po ostatních štacích v NHL vyhodil kotvy v Coloradu, Bostonu a Minnesotě. Příchod dvou zkušených borců vítá trenér Brent Sutter s otevřenou náručí.

"Naše přesilovková formace se zlepší příchodem hráče, který dokáže rozdávat puky, a Brian takovým typem je. Dělá to už roky. Může hrát na místě prvního centra, dokážu si ho představit vedle Patrika Eliáše," říká kouč Ďáblů na při dotazu na perspektivnější z posil.

"Bobby je hokejista, který na ledě dostane osm až deset minut, a bere to. Už jsme se bavili o jeho úkolech," ozřejmuje roli druhého novice. Český útočník potvrzuje vzájemnou dohodu a věří, že může být pro mužstvo přínosem i v době, kdy už má dávno za sebou Kristova léta.

"Můj herní styl se během času vyvíjel. Pochopitelně už některé věci nezvládnu tak dobře jako před deseti roky, ale jsem chytřejší a zkušenější, takže hledám jiné cesty. Musíte dokázat změnit svůj styl, protože už nemáte takové schopnosti jako ve dvaadvaceti, ale na druhou stranu jste mnohem zkušenější. Hrál jsme s mnoha různými hráči a pod mnoha trenéry, takže můžu týmu dát hodně."

Léto tráví Holík už tradičně se svými nejbližšími v domě v oblasti Jackson Hole ve Wyomingu, která je vstupní branou do několika amerických národních parků včetně yellowstonského. Vyráží na vycházky nebo koňské vyjížďky do okolních hor, zbytek volného času věnuje péči o čtyřnohé tvory na svém ranči.

"Pro hokejisty jsou prázdniny v každém případě výhrou. Pokud jsou krátké, znamená to, že jste byli v sezóně úspěšní. Když jsou dlouhé, máte více času na svoji rodinu," naráží Holík na nepostup Atlanty do play off. "Do New Jersey odlétám až v září na přípravný kemp, ale je fakt, že se docela těším."

"Na bruslích jsem od skončení sezóny ještě nestál, ale určitě se sklouznu, než zamířím do New Jersey. Máme ve městě pěkný stadión, další je 75 mil daleko, třetí 90 mil odtud a čtvrtý sto osmdesát. To je pořád ještě relativně blízko. Žijeme tu v rozlehlé krajině. Když jedete autem půldruhé hodiny nebo dokonce tři hodiny, nic to neznamená, protože takové jsou tady vzdálenosti mezi městy," seznamuje Holík se svojí novou domovinou.

Syn české hokejové legendy tuší, že v Prudential Center ho nemusí všichni fanoušci přijmout s otevřenou náručí, je připraven i na nespokojené bučení. Mnozí mu dosud neodpustili, že od Ďáblů šel přímo ke konkurenci na Manhattan, pobouření u jiných vyvolala částka 45 miliónů dolarů, o které si řekl za pětiletou smlouvu s NY Rangers. Právě souboje s Jezdci a ostatními sousedy jsou však pro Bobbyho Holíka tou nejlepší motivací do nadcházející sezóny.

"Jedním z důvodů, proč jsem se chtěl vrátit, byla šance zase si zahrát v Atlantické divizi. Střetáváte se s Flyers, Rangers, Islanders a teď i s čerstvými šampióny Východní konference z Pittsburghu, to je velká výzva. Potřebuji nastupovat v bouřlivé atmosféře nejen doma, ale i na kluzištích soupeřů. Většinu zápasů hrajeme v naší divizi a tahle je pro mě vzhledem k mému stylu hokeje ta nejlepší," říká na závěr silový forvard.