Rob a Scott Niedermayerové, bratři ve stejném triku

Vyrůstali spolu, stávali proti sobě na ledě, ale teprve nyní se opravdu důkladně poznávají. Až společné angažmá v Anaheimu pomohlo bratrům Niedermayerovým řádně utužit rodinná pouta. Je mezi nimi jen šestnáct měsíců, ale většinu hokejového života prožili každý jinde. Starší Scott byl dlouhé roky neodmyslitelnou součástí sestavy New Jersey Devils.

Mladší Rob strávil prvních osm let profesionální kariéry na Floridě, poté necelé dvě sezóny v Calgary. U Kačerů je nicméně služebně déle, od března 2003. Bratr přišel do Kalifornie až po výluce. Poslední dva roky je ale můžete vidět sedět v jedné kabině, žít v jedné čtvrti a vozit se na tréninky v jednom autě.

“Přišel jsem na pár věcí, které jsem o něm dříve nevěděl,” přiznal Scott (na snímku) v rozhovoru, jenž poskytl agentuře Canadian Press před úterním utkáním s Detroitem. “Teď ho znám o něco lépe. Sleduji ho v šatně a zjišťuji, že je výřečnější, než jak si ho pamatuji z minula. To je jedna z věcí, které jsou pro mě novinkou.”

Naposledy spolu trávili tolik času jako nyní v době, kdy ještě hrávali s ochranným krytem na obličeji. “Během sezóny se naše cesty míjely od chvíle, kdy nám bylo patnáct nebo šestnáct,” přikyvuje Rob. “Vídali jsme se v létě, ale to nebylo ono. Teď je to mnohem lepší, potkáváme se častěji. A přináší to ovoce.”

Slova mladšího z bratrů potvrzují i fakta. V nedělním druhém zápase série s Red Wings to byl právě on, kdo bekhendovým pasem od mantinelu nabil Scottovi v prodloužení na vítěznou trefu. “Je to rozhodně nesmírně vzrušující pocit. Z výhry v dnešním utkání mám samozřejmě velkou radost, zvlášť když ho rozhodl můj bratr,” komentoval sourozeneckou souhru.

Jiná ze Scottových branek rozhodla poslední utkání semifinále Západní konference proti Vancouveru. Střeleckou parketu mu tvrdým hitem u hrazení pomohl připravit Rob, který nekompromisním zákrokem na hranici pravidel zastavil snahu Jannika Hansena o vyvezení kotouče. “Můj bratr perfektním hitem odstavil soupeře, a tak se puk mohl dostal ke mně. Já se jen pokusil to švihem vystřelit na branku. Nejsem si jistý tím, co se pak přesně stalo, ale nejspíš to Luongo neviděl,” mohli jste si přečíst Scottova slova 4. května ráno v komentáři k utkání.

V juniorské kategorii prošli oba Western Hockey League. Starší z Niedermayerů patřil tři roky k oporám Kamloops Blazers, mladší oblékal dres Medicine Hat Tigers. Oba byli draftováni v prvním kole (Scott v roce 1991 ze třetího místa, Rob o dva roky později z páté pozice), ale tím veškerá podobnost končí. Jejich herní styly se od sebe liší stejně jako americký fotbal od svého anglického jmenovce.

Scott je klasickým příkladem obránce, kterého zdobí cit pro hru a hokejová elegance. O pár centimetrů vyšší a o pár kilo těžší Rob je bourák, s protivníky se nepáře a věší je na mantinel. “Robby dokáže kontrolovat puk v rozích, Scott je zase mistr v práci s hokejkou,” hodnotí nesourodé duo trenér Ducks Randy Carlyle. “Ale oba jsou neskutečně zapálení pro hru, zápasy velmi prožívají.”

Myšlenka na jejich společné působení v jednom týmu začala zrát při Světovém poháru v roce 2004, kdy oba oblékli dres kanadského reprezentačního týmu. Nynější generální manažer Kačerů Brian Burke tehdy komentoval vrcholnou hokejovou akci pro televizní společnost CBC, o rok později už ze svého koženého křesla nabízel smlouvy oběma bratrům. Scotta získal jako volného agenta na čtyři roky za 27 miliónů dolarů, Robovi prodloužil smlouvu o čtyři sezóny a zaplatil mu osm miliónů.

“Potkat se s Robem v Anaheimu bylo třešničkou navíc v mém hokejovém životě. Nebylo to něco, co bychom považovali za nezbytně nutné, ale vyplatilo se to. Přivítali jsme tu příležitost a těšíme se z ní,” říká Scott.  Není to přitom tak dávno, co byli oba bratři nesmiřitelnými protivníky. Ve finále Stanley Cupu v roce 2003 na sebe narazily v nelítostném sedmizápasovém souboji jejich tehdejší týmy – New Jersey a Anaheim.

Zatímco příbuzenstvo se mohlo těšit na jisté oslavy s pohárem, matka Carol se musela rozhodnout, komu fandit. Nakonec držela palce mladšímu ze svých potomků. “Jsem pyšná na oba své syny a budu si přát, aby se jim ve finále dařilo. Jenže Scotty už má dva prsteny a Robbie žádný, takže bych raději viděla vyhrát Anaheim,” vzkázala paní Niedermayerová světu prostřednictvím telefonických linek.

Její přání zůstalo nevyslyšeno, Mocní kačeři podlehli Ďáblům 0:4. Dočká se dáma z Edmontonu letos dvojnásobného rodinného triumfu? Na odpověď je ještě příliš brzy. Její chlapci si musí nejprve poradit s Detroitem, než začne jejich srdce bít ve finálovém rytmu.