Rány rozdávat umí, ale vykoupat syna? Bojím se, že jej utopím, přiznává zlínský tvrďák Zdeněk Okál

Jméno zlínského útočníka Zdeňka Okála (na snímku) je v posledních dnech skloňováno napříč extraligou. Nikoliv však pro pořádný čich na góly, ale kvůli hitům, kterými kosí jednoho protihráče za druhým. Kladenský Miloslav Hořava nebo vítkovický Peter Húževka by mohli vyprávět. Zákroky mladíka ostříleného zámořským hokejem sice jsou tvrdé, ale naprosto čisté. „Takové srážky prostě k hokeji patří,“ říká.

Zdeněk Okál absolvoval v minulosti ideální školu tvrdého hokeje, dvě sezony totiž působil v zámořské juniorské WHL, kde hájil barvy Medicine hat Tigers. „Hodně mi pomohl trenér Willie Desjardins, ten mě naučil hity správně rozdávat,“ pochvaluje si třiadvacetiletý mladík, který se pomalu stává postrachem soupeřů. „Je to čistě jen o náhodě a o tom, že se třeba zrovna hráč nedívá,“ myslí si Okál, který po návratu ze zámoří působil rok v Třebíči.

Už v úvodu nového ročníku se hodně hovořilo o jeho tvrdém, avšak čistém, zákroku na Miloslava Hořavu a něco podobného předvedl i naposledy proti Vítkovicím, kde si počkal po návratu z trestné lavice na Petera Húževku. „Na jména vůbec nehledím. Je mi jedno, kdo to zrovna je, snažím se hráče pouze dohrát. Na ledě jsem hlavně od toho, abych střílel góly, ale takové srážky k hokeji prostě patří,“ pokračuje důrazný zlínský forvard.

Ačkoliv si nepočínal proti pravidlům, po jeho nárazu skončil kladenský Hořava s otřesem mozku ve zlínské nemocnici. „Z toho samozřejmě radost nemám, když se někdo na ledě zraní. Ale je to shoda náhod, že se ještě praštil hlavou o led. Mrzelo mě to a ještě jsem se mu omlouval,“ hlásí. Naopak vítkovický Húževka po nárazu střelecky ožil. „Asi jsem ho tím nabudil. Klobouk dolů před ním, že se po takové ráně dokázal vzpamatovat a ještě dal dva góly,“ pokyvuje uznale.

Zdeněk Okál rozhodně není žádným zákeřným hráčem a třeba boxerské výměny názorů vůbec nevyhledává. „Je to hodně vysilující a navíc bych zbytečně oslabil mančaft,“ uvědomuje si bývalý mládežnický reprezentant, který v letošním extraligovém ročníku nasbíral pouze šest trestných minut. „Jen se snažím hrát tvrdě. Ostatně o čem je hokej? O rychlosti, střelbě a soubojích,“ zdůrazňuje zlínský odchovanec, kterému nedávno přišel na svět syn Matyáš.

„Má dva a půl měsíce. Snažím se přítelkyni pomáhat, co jen to jde. Doufám, že jako otec obstojím,“ hlásí poněkud rozpačitě. „Všichni si tím projdou, na jednu stranu to je radost, na druhou starost, ale radostné chvíle samozřejmě převládají,“ přiznává Okál, který má prozatím docela respekt z koupání. „Ještě jsem ho nekoupal. Bojím se totiž, že jej utopím, mám docela dřevěné ruce,“ usmívá se. „Ale jinak všechno zvládám,“ vzápětí dodává.

Zdeněk Okál pochází z hokejové rodiny, jeho otec Zdeněk i strýc Miroslav hrávali v nejvyšší soutěži, svou ratolest však do hokeje rozhodně nutit nehodlá. „Když bude chtít hrát šachy nebo stolní tenis, tak ať to hraje,“ říká člen zlínského kádru, který se v posledních dvou zápasech střelecky trápil. „Prohráli jsme jen dvakrát v řadě, předtím jsme zase třikrát vyhráli. Až prohrajeme šest, sedm utkání za sebou, tak si řeknu, že je něco špatně,“ uzavírá.

Tvrdý hit Zdeňka Okála na vítkovického útočníka Petera Húževku: