Radima Vrbatu mrzí, že v klíčové šanci selhal. Podle Pavelce byli Češi moc hodní kolem brány

(STOCKHOLM, od našeho zpravodaje) Na turnaj přijel s vírou ve společný úspěch, nakonec ale v případě národního mužstva zůstaly rozpaky. Radim Vrbata mohl ve velkém čtvrtfinále rozhodnout, na konci třetí třetiny jel sám na brankáře Gerbera, nicméně útočník Pheonixu velkou šanci neproměnil. Jestli českým hokejistům něco proti Švýcarům chybělo, byla to koncovka. Tedy stejný problém jako ve většině utkání na turnaji.

Proti Švýcarsku tahala česká reprezentace za kratší konec, po dvou trefách soupeře byli hokejisté ve složité situaci. Nicméně ve třetím dějství se z ní drápali víc než srdnatým způsobem. Ale ta finální fáze! Ani jedna z velkých příležitostí neskončila, jak bychom chtěli, neujala se jediná rána, ačkoli Češi stříleli na Gerbera ze všech stran.

Největší možnost spálil Radim Vrbata, akce ho bude asi ještě dlouho mrzet. "Už jsem si to v hlavě párktrát přehrál. Nevím, co se tam stalo. Jestli mi puk přeskočil hokejku. Když už jsem chtěl vystřelit, tak jsem máchnul do prázdna. Nechtěl jsem jít do bekhendu, protože mi to tady už dvakrát nevyšlo a navíc jsem měl docela velkou rychlost. Zkusil jsem si počkat, aby šel dolů, a já pak mohl z forhendu střílet nahoru," popisuje.

Na výsledku 1:2 se už do poslední sirény nic nezměnilo, česká hokejová srdce tedy zalilo zklamání. Elitní výběr se po čtyřech letech nedostal do semifinále a jede domů. "Není to výsledek, kvůli němuž jsme sem po konci své klubové sezony letěli. Všichni jsme chtěli udělat úspěch, postoupit přes čtvrtfinále a bojovat o medaile. Bohužel se tak nestalo, je to pro nás zklamání. Každý se s tím musí poprat."

V české sestavě bylo letos dvanáct hráčů z NHL, mužstvo skýtalo velký potenciál. Určitě mělo dosáhnout výš. Vrbata si uvědomuje, že výsledek fanoušky neuspokojí. "Pokud je neúspěch, tak bude vždycky kritika. Je hezké poslouchat pochvaly, když se daří, ale sportovec musí přijmout i porážku. My teď neuspěli, kritika asi bude zasloužená," říká upřímně mistr světa 2005.

Úplně jiný průběh šampionátu si původně představoval také Ondřej Pavelec. "Je to samozřejmě zklamání. Neuspěli jsme ve čtvrtfinále, takže žádná veselá nálada není," potvrzuje. Brankář Winnipegu držel nad vodou české naděje, v posledním duelu inkasoval dvakrát. A obě trefy byly dost smolné.

"Dali jsme si je vlastně sami. Švýcar šel na mě ze strany sám, Marek Židlický se vracel, puk mu spadl na nohu a od ní do brány. Tohle nejde nikomu vyčítat. Stejně Zbyňa Irgl. Snažil se tečovat střelu a trefilo mu to hokejku, jenže já už jsem nestihl zareagovat. Smůla, ale na druhou stranu štěstí přeje připraveným," povídá.

Češi šli do klíčové bitvy plni odhodlání, ovšem Švýcaři hráli velmi důrazný hokej. V prvních dvou třetinách toho našim hokejistům moc nedovolili. "Dlouho jsme byli moc hodní kolem brány, Švýcary to tam vůbec nebolelo. Gólman Gerber je zkušený - co vidí, tak pochytá. Ve třetí třetině jsme do toho kopli, měli jsme nějaké šance, jenže už bylo pozdě," lituje.

Čím to, že se hra českého výběru viditelně zlepšila až ve třetí třetině? "Pořád jsme měli šanci něco s tím dělat. Kdybychom hráli celých šedesát minut jako v té třetí třetině, tak jsme to zvládli. Nemá cenu se vymlouvat. Turnaj se nějak vyvíjel. Zápas s Kanadou jsme sehráli dobře, utkání s Nory v klidu. Ale bohužel je to celé o čtvrtfinále. Tam potřebujeme, aby všichni hráči zabrali," uzavírá.