Radim Vrbata našel v Phoenixu hokejový ráj, do reprezentace se vrací poprvé od zlaté Vídně

Má za sebou svoji nejlepší sezonu v NHL, nyní touží povedený ročník patřičně zakončit v národním týmu. Radim Vrbata se loni na sklonku léta stěhoval výměnou za Kevyna Adamse z Chicaga do Phoenixu. Neměl nic jistého, v nové organizaci začínal s čistým štítem. Mnozí si tehdy mysleli, že mu zhasne šťastná hvězda, která se předtím rozsvítila u Blackhawks. "Slyšel jsem takové názory. Sotva se ti začalo dařit a už tě dali jinam, říkali někteří. Ale já si to nemyslel. U Coyotes jsem cítil šanci," přiznává odchovanec mladoboleslavského hokeje.

Vynikající bruslař a střelec v týmu legendárního Wayna Gretzkyho okamžitě prorazil. Sázel gól za gólem, nakonec nasbíral 56 bodů. To je pro mistra světa z Vídně 2005 osobní maximum. "Jsem spokojený. Dařilo se, na konci základní části jsem se bohužel malinko zadrhl. Měl jsem milión šanci, ale nedal žádnou," vypráví s úsměvem.

Phoenix se dlouho statečně pral o play off. I díky Vrbatovým gólům. Jenže nakonec Stanley Cup nestihl. Proto mohl bývalý hráč Colorada, Caroliny a Chicaga přemýšlet o startu v národním týmu. "Od Vídně jsem v něm nehrál, láká mě to. Chtěl jsme loni, ovšem tehdy jsem neprošel lékařskou pohlídkou. Těď žádné problémy nemám, takže budu hrát," říká bez obalu.

K elitnímu výběru se přidá na pondělním srazu v Liberci. "Moc se těším. Chci si prodloužit sezonu, také moc rád uvidím ostatní kluky," připomíná. V minulých dnech narychlo balil věci a připravoval všechno k přesunu domů. V Praze se Vrbata objevil v pátek večer po dlouhé cestě z Phoenixu přes New York a Londýn. "Nepřišly mi skoro žádné tašky. Ale to nevadí. Teď si dva dny odpočinu a půjdu na to," plánuje.

Jste po základní části sezony hodně unavený?
"Určitá únava tam je, ale není to nic hrozného. Unavený je každý. Hlavně nemám žádné zranění. Před rokem mě brzdily problémy se zápěstím, dvakrát jsem si ho bolestivě narazil. A klub mě potom nepustil. Léčilo se to klidem, což bylo správné řešení. Letos na šampionát můžu, klub neměl námitky. Bude to zajímavé. Od Vídně jsem v nároďáku nebyl, jsou to vlastně už tři roky."

O vašem přístupu k reprezentaci svědčí fakt, že nastoupíte, ačkoli vám u Coyotes skončila smlouva. Nemáte přece jen obavy z určitého rizika?
"Doufám, že svaz vyřídí pojistku. Bavil jsem se o tom s panem Kusým, neměl by být problém. Nějaké riziko je vždycky. Rozhodl jsem se ale, že pojedu. Šampionát mě láká, bude to velká událost. Letošní sezona se mi povedla, rád bych ji úspěšně zakončil v národním týmu. To je moje motivace."

Turnaj se poprvé koná v Kanadě, navíc během oslav stoletých narozenin Mezinárodní hokejové federace. Bude mít zvláštní atmosféru?
"Myslím, že ano. Mistrovství světa proběhne v Quebecu a Halifaxu - tedy ve městech, kde se nehraje NHL. Bude tam hlad po hokeji, lidé si cestu na zápasy určitě najdou. Před lety jsem hrával quebeckou juniorskou ligu a vím, jak místní milují kvalitní hokej. Z tohoto pohledu bylo velmi rozumné, že dali šampionát právě tam. Ve francouzské části Kanady náš sport milují."

Přemítal jste o reprezentaci delší dobu?
"Ani ne. Láká mě víc věcí. Jednak jsem v nároďáku nějaký čas nebyl, jednak jsem zdravý a mám chuť. Navíc před šampionátem proběhne turnaj Česká pojišťovna Cup, který se bude konat v Liberci. Za Bílé Tygry jsem hrál během výluky NHL, ale tehdy to bylo ještě na starém zimáku. Novou arénu jsem poznal jen při jedné exhibici. Teď si v ní konečně vyzkoušeím pořádný hokej. Přijedou se podívat kamarádi, brácha, rodina. Z Boleslavi to je do Liberce kousek."

Do České republiky jste přiletěl na necelé dva týdny. Neuvažoval jste o tom, že raději zůstanete v zámoří a počkáte na reprezentaci tam?
"Ne, chtěl jsem přijet. Dva týdny doma, to je po sezoně v NHL moc fajn. Kromě toho potřebuju být na ledě. Nebruslil jsem týden a to je tak akorát. Mohl jsem sice zůstat v Phoenixu, třeba Zbyňa Michálek tam bude trénovat. To samé ostatní kluci jako Doan, Mueller a další. Jenže společnou přípravu s týmem to nenahradí. Musíme se sehrát a poznat. Takže jsem o přesunu domů neváhal."

Co všechno jste stihl po skončení základní části NHL?
"Především jsme s manželkou balili. V Phoenixu jsme měli pronajatý barák, takže bylo třeba všechno vystěhovat. Do Čech posíláme spoustu věcí včetně aut, bylo s tím dost starostí. Jelikož se to nedalo během pěti dní stihnout, přiletěl jsem sám. Petra zůstala, vykousne si to bohužel sama. Po neděli všechno dořeší a pak také přiletí."

Vrátil jste se akorát v době, kdy Mladá Boleslav rozehrála baráž o extraligu proti Ústí nad Labem. Stihnete se podívat na některý zápas osobně?
"Chtěl bych. V úterý hraje Bolka doma, rád bych byl v hledišti. Nevím, jaký program má nároďák, jestli tn den nebudou dva tréninky. Pokud to však půjde, na baráž vyrazím. Celou dobu jsem v Americe sledoval, jak si kluci vedou. Psal jsem si s majitelem Honzou Plachým. Držím palce, aby to vyšlo."

Pojďme k vaší nejlepší sezoně v NHL. Nasbíral jste 56 bodů a nastřílel 27 gólů. Předpokládám, že jste spokojený.
"Ale ano, jsem. Samozřejmě. Původně jsem předpokládal, že budu hrát v Chicagu. Klub mě ovšem vyměnil do Phoenixu, a jak se později ukázalo, byla to skvělá věc. U Blackhawks bych nejspíš nedostával takový prostor. Nabrali mladé hráče, jako jsou Kane, Toews. Ti měli zelenou. Na výměně jsem vydělal. Získal jsem pevné místo a přesně to jsem potřeboval. Chodil jsem na led jako před třemi lety v Liberci. Pořád! Na přesilovky, oslabení. Začal jsem dávat góly a trenér mi věřil. Byly to spojené nádoby. Kdybych se neprosazoval, tolik bych nehrál."

Takže jste našel hokejový ráj?
"Dá se to tak říci. Dali mi šanci a já ji využil. Za zápas jsem byl na ledě v průměru osmnáct až devatenáct minut, ale někdy i hodně přes dvacet. Co si přát víc? Začalo mi to tam padat, na což mělo vliv i moje větší sebevědomí. Věřil jsem si, byla tam podpora trenéra. Prostě všechno se to sešlo dohromady."

S kým jste nejčastěji nastupoval?
"S Martinem Hanzalem a Stevem Reinprechtem. Rozuměli jsme si. S Martinem a Zbyňkem Michálkem jsem trávil hodně času, jako Češi jsme drželi při sobě. Steve je také můj kamarád, hrávali jsme spolu v Coloradu. Tam jsem potkal i Dereka Morrise, jiné kluky jsem si pamatoval z ligy. Vytvořila se parádní parta."

Vybavíte si nějaký konkétní moment v sezoně, na který jste obzvlášť pyšný?
"Je jich víc. Souvisejí s tím, jak se dařilo, že se vyhrávalo. Nikdo nám moc nevěřil, ale my se dlouho drželi na pozicích po play off. Také moje role v týmu se změnila. Dřív jsem neměl na výsledcích takový podíl. Když hrajete málo, ani ho mít nemůžete. Ovšem letos mi to v Phoenixu sedlo. Nechci říci, že jsem patřil k hráčům, na nichž to stálo. Ale byl jsem dost vytěžovaný. Patřil jsem do skupiny, od níž se nejvíc čeká, že na ledě pomůže."

Přispěl k vaší osobní pohodě také kouč Wayne Gretzky?
"No jasně. Ohromná osobnost a také velmi férový člověk. Nemá potřebu svěřence zastrašovat jako někteří jiní trenéři. Když hrajete dobře, zůstanete v sestavě. Pokud ne, máte smůlu. Wayne má respekt, věci řeší na rovinu. Přijde a řekne, co se mu nelíbí."

Jak jste si zvykl v Phoenixu po soukromé stránce?
"Bez problémů. Oproti Chicagu to mělo jednu velkou výhodu - bylo tam hezké počasí. V posledních dnech třicet stupňů, během sezony také pořád teplo. Na zimák jsem chodil většinou v pantoflích a šortkách. Mikinu jsem nevytáhl celý rok. Naopak v Chicagu byla pořád zima, vítr, déšť. Takže i v tomto ohledu šlo o příjemnou změnu."

Bral jste letošní ročník jako zadostiučinění? Před časem v Carolině vás kouč Laviolette úplně odřízl, tehdy jste prožil dost krušné období...
"Přesvědčil jsem se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Prošel jsem určitými věcmi, nějakým vývojem. Nelituju. Stalo se to a teď mám radost, že jsem uspěl. Loni mi pár lidí říkalo: sotva jsi začal pořádně hrát, už tě zase poslali jinam. Ale já to takhle vůbec nebral. Potřeboval jsem jen šanci, to platí u každého. Když ji nevyužijete, vaše chyba. Já ji ale využil. Dokázal jsem hlavně sám sobě, že na to fakt mám."

Jak vidíte budoucnost? Má při vašem rozhodování o nové smlouvě přednost Phoenix?
"Jednoznačně. Chtěl bych zůstat. Jsem u Coyotes spokojený, cítil jsem se velmi dobře. Dostal jsem příležitost a zažil nejlepší sezonu v kariéře. Trošku jsem čekal, že bychom se mohli dohodnout dřív. Třeba do Vánoc. Nevyšlo to"

Tehdy jste sázel gól za gólem. Možná ty průtahy zapříčinilo, jak jste neustále zvyšoval svoji laťku.
"No jo, šlo to nahoru. To asi ano. Pak jsem počítal s dohodou do termínu uzávěrek přestupů, ale ani tehdy nic. Nevadí. Domluvili jsme se, že se ke všemu vrátíme po sezoně. Bude dost času."