Radim Tesařík dal dva góly Vítkovicím. Po zápase je věnoval Jiřímu Hudlerovi staršímu

Smíšené pocity zažíval v pátek zlínský obránce Radim Tesařík. Dal dva góly v zápase proti Vítkovicím a výrazně pomohl Beranům k vítězství 5:3, ale nemohl odjet do Olomouce na pohřeb Jiřího Hudlera staršího, se kterým v minulosti strávil několik sezon ve Vsetíně. Místo cesty na Hanou se musel postarat o rodinu. "Ve čtvrtek všichni onemocněli, včetně manželky, a ráno jsem se o ně musel postarat. Pohřeb bych nestihl. Hodně mě to mrzí. Chtěl bych Jirkovi věnovat aspoň ty dva góly. Doufám, že je tam nahoře viděl," říkal bezprostředně po utkání zkušený obránce.

Po zápase se k rodinným marodům možná připojil také. "Taky už to na mě doléhá. Včera jsem si myslel, že ani nenastoupím. Hlavně jsem ale rád za tři body. Hodně jsme je po dvou předchozích prohrách v prodloužení potřebovali," svěřoval se Tesařík.

Moc se nezdržoval protahováním a spěchal domů. Už v sobotu čeká zlínský tým odjezd k nedělnímu zápasu do Karlových varů. Navzdory tomu, že je Valach, slivovicí se však léčit nehodlá. "Maximálně tak dobrým vínkem," pousmál se.

Vítězství na Vítkovicemi označil za šťastné. "Stejně jako jsme vyhráli my, mohl vyhrát soupeř. Vítkovice měly na konci zápasu několik jasných šancí a koledovali jsme si o vyrovnání. Měli jsme štěstí. Nehráli jsme to, co nám trenér řekl. Místo toho, abychom jednoduše dostávali puk ze třetiny, pořád jsme chtěli něco vymýšlet a dostávali jsme se do křeče," přiznal osmatřicetiletý obránce.

Navzdory tomu, že je spíše technickým střelcem, dal první branku po tvrdé ráně golfovým úderem. Do puku, který zapadl přesně do růžku, se mohl opřít, protože měl novou hokejku.

"Poslední dobou dávám jen góly zápěstím. Ani nepamatuju, kdy jsem se naposled trefil golfákem. Normálně to nedělám, ale dneska jsem si vzal na zápas úplně novou hůl. Puk mi jel krásně a pomalu mezi kruhy, takže by to asi nedal jenom slepý. Přitom jsem asi dvě střídání před tím gólem chtěl hokejku vyměnit. Ještěže jsem to neudělal," podotkl Tesařík.