Rádi bychom u nás přivítali českou reprezentaci, přeje si Ferenc Studniczky

Největším překvapením loňské mezinárodní scény byli zcela jistě hokejisté Maďarska, kteří se po 70 letech probojovali do elitní skupiny světového šampionátu. Už několikrát byli krůček od postupu, ale ani dva pokusy na domácím ledě nedokázali dovést do úspěšného konce. Vyšlo jim to až ve chvíli, kdy rozhodně favority na prvenství nebyli.

Prezident maďarského hokejového svazu Ferenc Studniczky vysvětluje důvody tohoto úspěchu, svoje pocity z něj i úkoly, které před hokejem v Maďarsku stojí. Současný svazový šéf přináší národnímu týmu štěstí. V roce 1983, kdy byl generálním sekretářem svazu, postoupili Maďaři do tehdejší skupiny B mistrovství světa a zahájili cestu, která skončila loňským úspěchem v Sapporu.

Pane prezidente, vzpomenete si někdy na rok 1983? Tehdy jste stál také v čele maďarského hokeje a vaše reprezentace po strhujícím utkání s Čínou postoupila do B-skupiny mistrovství světa.
„Tenkrát jsem byl generálním sekretářem svazu. Byl to fantastický, nezapomenutelný zážitek. Budapešťský Sportcsárnok byl otevřen v roce 1982 a o rok později byl světový šampionát v hokeji jednou z nejpamátnějších událostí v něm. Postoupili jsme do skupiny B a já dodnes vzpomínám na fantastické výkony našeho týmu. Jenom pro zajímavost, jedním z nejlepších obránců na turnaji byl současný viceprezident Csaba Kovács.“

Jaké práci jste se věnoval v době, kdy jste nebyl v čele hokejového svazu?
„Byl jsem 11 let jeho generálním sekretářem. Vždycky jsem chtěl pracovat v hokejovém hnutí, ale někdy zkrátka musíte udělat v životě, v práci, nějakou změnu. Sportu jsem byl ale stále věrný. Nejprve jsem byl jmenován výkonným ředitelem budapešťské Sportovní haly. Poté jsem se stal náměstkem a později ředitelem na ministerstvu pro sport. Po odchodu z ministerstva jsem se na nějakou dobu věnoval businessu. Kromě funkce prezidenta Maďarského hokejového svazu zastávám pozici generálního ředitele zdravotní pojišťovny OTP. Moje funkce v hokejovém svazu je neplacená. Vrátil jsem se k hokeji před pěti lety a nechtěl bych se angažovat v žádném jiném sportu.“

Vaše reprezentace byla několikrát jen malý krůček od postupu do elitní divize mistrovství světa. To se ale podařilo až tentokrát. V čem se hráči změnili? Co udělali jinak?
„Z největší části je to výsledek dlouhé, nadšené a důsledné týmové práce. Když před pěti lety náš management přebíral funkce, jedním z hlavních cílů bylo změnit marketingovou strategii svazu. Také jsme chtěli změnit management reprezentačního celku. Věděli jsme, že musíme zajistit skutečně ty nejlepší soupeře, abychom získali co nejvíce mezinárodních zkušeností. Dříve jsme hráli dobře jen proti slabším soupeřům, později jsme byli schopni sehrát kvalitní zápasy s výbornými protivníky, například s Kanadou, Německem, Slovenskem či Švédskem. Uspořádali jsme mistrovství světa seniorů i juniorů. Také tyto šampionáty přispěly k úspěchu. V roce 2002 jsme byli skutečně velmi blízko postupu, ale prohráli jsme s Dánskem. Tehdejší národní tým byl velmi silný a zasloužil si úspěch. Po rozhodujícím boji jsme byli všichni zklamaní, ale věděli jsme, že jsme našli tu správnou cestu k postupu do elitní skupiny.“

Věřil jste, že současná generace hráčů, jako Ocskay, Palkovics nebo Ladányi, ještě vybojuje postup?
„Tito hráči si postup skutečně zasloužili. Celý tým doslova prahne po úspěchu. Proto udělá všechno, aby se ve skupině A udržel tak dlouho, jak jen to bude možné. Naše skupina je velmi těžká; budeme hrát proti Slovensku, Bělorusku a Kanadě. Budeme potřebovat velkou dávku štěstí v boji o udržení, ale já zůstávám optimistou. Jestliže se nám podaří udržet elitní divizi i pro další sezonu, bude to obrovský krok ve vývoji maďarského hokeje. Zároveň by nám účast mezi nejlepšími pomohla i v boji o uspořádání mistrovství světa v roce 2014.“

Zaznamenal jste po postupu zvýšený zájem médií o maďarský hokej?
„Dnes mají média o hokej rozhodně větší zájem. Před, během i po listopadové kvalifikaci na Zimní olympijské hry, která se hrála v Budapeští, téměř všechny maďarské noviny, televize, rozhlasové stanice i weby věnovaly tomuto turnaji pozornost. Více než 24.000 fanoušků vidělo tři výhry naší reprezentace nad Srbskem, Chorvatskem a Litvou. Také zahraniční média věnují maďarskému hokeji větší pozornost. Například i web IIHF informoval o našem postupu na titulní stránce.“

Co je podle vašeho názoru hlavním důvodem velkého vzestupu maďarského hokeje v posledních 25 letech?
„Znovu si vzpomeňme na rok 1983. Tehdy hrály maďarskou ligu pouhé tři týmy. Neměli jsme jediný zastřešený zimní stadion, mužstva musela hrát na otevřených kluzištích. Svaz ani kluby neměly dostatek finančních prostředků. Museli jsme bojovat o lepší podmínky. Nedovedl jsem si představit, že se jednou přiblížíme evropské elitě. V současnosti máme 17 hokejových hal, kde mohou hrát mladí hokejisté v dobrých podmínkách. To je obrovský rozdíl. V roce 1983 jsme mohli hrát hokej čtyři až pět měsíců, nyní můžeme trénovat celý rok.“

Jsou v Maďarsku mladí hokejisté, kteří budou schopni nahradit Palkovicse, Ocskaye, Kangyala a další?
„Pracovali jsme na jejich výchově mnoho let, ale bez pomoci to nejde. Na konci listopadu se maďarský parlament rozhodl věnovat 170 milionů forintů, tedy asi 650 tisíc eur, na rozvoj mládežnického hokeje v zemi jako státní dotaci. To je pro nás významná pomoc a známka toho, že se vedení země o hokej zajímá. Máme celou řadu mladých, talentovaných hráčů. Už 23 jich hraje v těch nejlepších evropských soutěžích. Tři z nich patří mezi nejproduktivnější hráče švédské, německé a ruské ligy. Chtěli bychom uspořádat mistrovství světa v roce 2014. Jestliže se nám podaří pořadatelství tohoto turnaj získat, tito hráči budou moci ukázat svoje umění na domácím ledě, což by bylo skvělé. Ohromné by bylo také vidět některého maďarského hokejistu v NHL. Skutečně bychom si už zasloužili maďarský debut v nejlepší lize světa.“

V přípravě se vaše reprezentace utká, kromě Finska, také s Ruskem. Bylo složité vyjednat tento zápas?
„Velmi rádi bychom se utkali i s Českem. Na jedné straně by to byla obrovská událost a velká reklama pro hokej. Na straně druhé by to přivítala snad i Škoda, která je jedním z největších sponzorů maďarského hokeje. V posledních letech stále usilujeme o spolupráci s Českým hokejovým svazem, chtěli bychom najít termín pro takové utkání. Rádi bychom českou reprezentaci přivítali u nás, ale pokud by nás Češi pozvali, samozřejmě bychom takovou nabídku velmi rádi přijali. Jsem si jistý, že hokejovým fanouškům třeba v Praze by se zápas líbil. Jsme si vědomi toho, jak těžce se přípravná střetnutí vyjednávají; všechny týmy mají nabité kalendáře. Pamatuji si, jak jsme dojednávali zápasy se Švédskem. Nejprve proti nám chtěli nastoupit s některým klubovým týmem. To jsme odmítli, chtěli jsme hrát proti reprezentačnímu celku. Nakonec jsme se dohodli. Švédové přijeli ke dvěma utkáním do Budapěšti a my jsme tehdejší mistry světa v prvním střetnutí porazili 2:1. Před mistrovstvím světa 2007 to bylo obrovské překvapení. Švédský kouč Bengt-Åke Gustafsson na to dodnes nerad vzpomíná a maďarský tým se dostal do povědomí hokejových médií. Naši fanoušci se těší na to, že uvidí hvězdy světového hokeje a proto bychom skutečně rádi přivítali českou reprezentaci na maďarském ledě.“