Radek Fiala se raduje z první nuly v kariéře, na zápisné má našetřeno

Po slabším vstupu do sezony prožívají hokejisté Litvínova vítězné časy. V posledních pěti duelech třikrát vyhráli a získali deset bodů. V extraligové tabulce jim sice stále patří předposlední pozice, ztráta na elitní osmičku se však výrazně zmenšila. K úspěšným výsledkům Severočechů přispívá dobrými výkony také brankář Radek Fiala. V úterním utkání proti Plzni vychytal devatenáctiletý gólman své premiérové čisté konto v extraligové kariéře.

Litvínov se zvedá. Projevuje se to na atmosféře v mužstvu?
„Určitě. S každým vítězstvím stoupá v kabině dobrá nálada. Zvlášť, když Vsetín pořád ještě nevyhrál a náš odstup od posledního místa se stále zvětšuje.“

Takže pořád raději hledíte spíše za sebe, než k nadějím na postup do play off?
„V posledních zápasech určitě. Začátek sezony nám nevyšel, musíme si hlídat hlavně spodek tabulky. Teď se nám některá utkání vydařila, ale z toho nelze dělat unáhlené závěry. Raději bych byl opatrnější.“

V úterý jste porazili Plzeň 4:0 a vy jste si připsal první čisté konto v extraligové kariéře. Jaký to byl pocit?
„Měl jsem z toho samozřejmě velkou radost. Už předtím jsem byl k tomu v některých zápasech blízko, ale o kousek mi to nakonec uteklo. Ne, že by mi na té nule nějak zvlášť záleželo, nejdůležitější je vítězství a tři body, ale přeci jenom jsem z toho byl trochu nervózní. Jsem rád, že už to mám za sebou a mohou se v klidu soustředit na další zápasy.“

Budete muset za premiérový shut-out něco zaplatit do týmové kasy?
„Určitě. Odhaduji to tak na tři tisíce korun.“

Když jste loni odchytal první zápas v extralize, musel vám při placení zápisného vypomoci otec. Co teď?
„Už jsem si něco stihl našetřit, takže to zaplatím čistě ze svého.“

Po prvním extraligovém zápase jste si schoval puk. Přibyl v úterý další do sbírky?
„Ne. Měl jsem z té výhry a nuly takovou radost, že jsem na nějaký puk vůbec nemyslel.“

A ještě jedno srovnání s vaší extraligovou premiérou. Absolvoval jste ji také v utkání proti Plzni. Západočeský klub je pro vás trochu osudový.
„Je to náhoda a štěstí. Nic víc bych v tom nehledal. Neřekl bych, že se mi proti Plzni nějak zvlášť daří.“

Loni v prosinci jste poprvé nastoupil v extralize, nyní už jste se v devatenácti letech vypracoval v týmovou jedničku. Taková důvěra trenéra vás musí těšit?
„Samozřejmě. Jsem vděčný za každou odchytanou minutu. Je to pro mě obrovská zkušenost. Doufám, že v brance vydržím co nejdéle, i když to beru tak, že jednou to skončí. Proto si to snažím užívat. Tohle jsem si vždycky přál.“

Jak to bere váš o téměř deset let starší kolega Kamil Jarina?
„Náš vztah se nijak nezměnil, vycházíme spolu v pohodě. To, že chytám, prostě vyplynulo ze situace. Oba dobře víme, že někdy se daří víc, jindy míň. Po příštím zápase může být všechno zase úplně jinak.“

Ovšem váš počet odchytaných minut a zápasů v extralize pěkně roste. Přitom až do minulého roku jste se seniorským hokejem neměl žádnou zkušenost. Už jste si zvykl?
„Je to hlavně o zkušenostech, čím víc zápasů odchytám, tím lépe se přizpůsobuji stylu hry. Posunuji se dopředu, ale je to dlouhodobý proces. Ve srovnání s ostatními brankáři, kteří mají odchytáno sto a více zápasů, se mám pořád co učit.“

Vedle litvínovského dresu oblékáte i ten s lvíčkem na prsou ve výběru hráčů do dvaceti let. Láká vás mistrovství světa juniorů?
„Byla by to bomba, dostat se do konečné nominace. Šampionát se letos koná ve Vancouveru, kdo by se tam nechtěl podívat. Moc bych si přál zažít tu atmosféru. Ale do mistrovství světa je ještě daleko, své šance si netroufám odhadovat. Výkony v extralize by mi mohly pomoct, snad v nich budu pokračovat.“

Loni jste prohlásil, že když budete stabilně chytat extraligu, ke štěstí vám pak bude scházet už jen hodná manželka a zdravé děti. Extraligu už stabilně chytáte...
„Zatím mám jen přítelkyni. Uvidíme, co se z toho vyvine. Na svatbu je podle mě ještě dost času. Naplánoval jsem si to asi tak, že ženit se budu tak v pětatřiceti. Snad se mnou do té doby přítelkyně vydrží.“