Raději bych chytal hůř a měl deset bodů, přiznal po premiérové výhře Jan Chábera

Jan Chábera kroutí druhou sezónu v dresu kladenských Rytířů a opět je mezi třemi tyčemi pro svůj tým velkou jistotou. Nemalý podíl měl na dosud jediném kladenském bodu, když v prvním utkání s Libercem udržel až do konce třetí třetiny hosty na dostřel jediné branky a řadu výborných zákroků si připsal i v utkání v Brně a se Slávií. I s Vítkovicemi, které před dnešním utkáním neztratily ani bod, nemohl čekat lehkou práci.

To se také potvrdilo. Kladno i přes často drtivý tlak totiž vedlo po první polovině zápasu jen o jednu branku a o to více byly důležité Cháberovy zákroky proti nemnohým, ale o to nebezpečnějším akcím soupeře. Současná kladenská gólmanská jednička ale nakonec inkasovala pouze jediný gól z hole Romana a to až z přečíslení za stavu 4:0 a dalším výborným výkonem pomohla Kladnu k letošnímu premiérovému vítězství.

Ve čtvrtém zápase jste si připsali první vítězství. Přes konečný třígólový rozdíl tak jednoduché ale asi nebylo?
„Jednoduché to určitě nebylo, protože po třech prohraných utkáních jsme už potřebovali bodovat naplno. Také nás to asi trochu i svazovalo, měli jsme v úvodu spoustu neproměněných šancí. Ale zaplaťpánbůh jsme jim ve druhé třetině už brankově odskočili a ve třetí části jsme jim nic nepovolili.“

První polovinu utkání vedlo Kladno jen 1:0 a tam pro další vývoj byly asi důležité Vaše úspěšné zákroky, kterých sice nebylo moc, o to ale asi byly těžší?
„Ono jich opravdu nebylo mnoho. Dokonce si spíš myslím, že jich bylo jen pár. Ale oni byli vepředu hodně nepříjemní. Jakmile jsme ztratili puk, tak šli do protiútoku a stříleli to tam na teče. Takže to se opravdu blbě chytá, zvlášť když gólman není v zápřahu. I to je pak docela svazující, ale vyhráli jsme.“

Nelitoval jste v první třetině trochu Romana Málka na druhé straně, který se v bráně rozhodně nenudil?
„Asi toho měl opravdu dost, ale to tak někdy bývá. Na Slavii jsem toho po první třetině měl dost podobně zase já, to je prostě hokej. Ale chytal výborně, spoustu šancí chytil, takže podle mě může být se zápasem docela spokojený. Teda asi kromě toho, že prohráli.“

Zažil jste sám i loni, že Vítkovice tu několikrát v minulých letech dokázaly otočit tříbrankové manko. Po druhé třetině za stavu 4:1, bavili jste se o tom v kabině?
„Já si myslím, že pár lidem to určitě hlavou problesklo a mě taky. Ale věděl jsem, že dnes je to úplně jiný zápas. Hráli jsme výborně, do pásma jsme je pouštěli minimálně. Měli jen pár střel z dálky, kterými mě moc neohrozili.“

Tentokrát jste se předvedli v domácím prostředí a asi i díky tomu byla hra Kladna oproti poslednímu utkání se Slavií na trochu vyšší úrovni.
„Podle mě to v O2 aréně byla od nás trochu křeč. Věděli jsme, že tam bude spousta lidí a některé kluky to asi trochu svazovalo, byla tam lehká nervozita. Z toho jsme udělali pár chyb, díky kterým nám odskočili. Dnes jsme vedli my a podle toho také zápas vypadal.“

Kladno v úvodu sezóny zlobí koncovka, v obraně to také často hapruje. Jan Chábera v bráně je ale jistota. Jak vidíte úvod sezóny ze svého pohledu?
„Je to sice celkem fajn, ale radši bych chytal hůř a měl deset bodů než současné čtyři. Já se samozřejmě vždy snažím, jak to jde, a jsem jen rád, když tím pomůžu ostatním.“

Byli jsme v posledních zápasech Kladna svědky občasných kiksů při rozehrávce. Můžete to ze svého postu nějak ovlivnit? Nějak spoluhráče dirigovat?
„Rozehrávku máme danou, to je schéma tvořené trenéry, to nemůžu měnit. Já si maximálně křiknu, pokud nevidím při soupeřově střele, nebo když jde na někoho za bránou hráč. Ale rozehrávku nijak neovlivním, to je v režii obránců.“

Vzpomenete si ještě na období někdy před rokem a půl, když se poprvé ozvalo Kladno s nabídkou na kontrakt, co vám v té době problesklo hlavou? V té době jste zvažoval smlouvu ve veřejnosti podceňovaném klubu a teď v něm chytáte za elitní fotmací NHL, která ve středu navíc ještě posílí...
„Posílí? On ještě někdo přijede?“

Dnes se klub dohodl s Tomášem Kaberlem.
"Tak to se ke mně ještě vůbec nedoneslo, to od Vás slyším poprvé. Tak abych byl upřímný, byl jsem za to tehdy rád, protože jsem neměl angažmá. Pro mě to byla hlavně možnost vrátit se do extraligy a je paráda, že se to takhle vyvinulo.“

Když se teď před prvním vhazování podíváte na jmenovky, za kterými stojíte, co vás napadne?
„Jasně že to jsou hráči, kteří hokej opravdu umí, ale na druhou stranu jsou to taky lidé. Takže určitě nemůžu myslet na to, že když něco zkazím, tak na mě bude řvát ten nebo ten. To si nemůžu připouštět a musím chytat tak, jako bychom hráli bez nich.“