První nulu po dvou sezonách bych vyměnil za tříbodové vítězství, říká Filip Šindelář

Vítězství Vítkovic nad Zlínem 1:0 po nájezdech je výsledek, který nikomu výrazně neprospěl. Ještě více zamotává zápletku boje o přímý postup do čtvrtfinále play-off. A zástupcům obou celků nadále nezbývá, než doufat. Stejně jako před utkáním.

Namísto rozuzlení zápletky přišlo její zdramatizování. Mužstva do přímého souboje o šestou příčku tabulky vstupovala s tříbodovým náskokem na Kladno a Brno. Jeden ze soupeřů mohl odskočit do trháku a zásadně zvýšit své naděje na zisk přímého postupu. Jenže teď je rozdíl mezi týmy jen jednobodový.

V případě konečné rovnosti bodů by mezi nimi rozhodla vzájemná utkání z průběhu základní části. A přestože výsledek dnešního duelu sice vyznívá pro Vítkovice, vzájemná bilance zase pro Zlín. Navíc Kladno zvítězilo vysoko v Plzni a v tabulce se dostalo ke Zlínu na kontakt.

„Zisk jednoho bodu je v naší situaci málo, je to velká škoda,“ hodnotil po zápase brankář Zlína Jakub Sedláček, „máme sice výhodu vzájemných zápasů nad Vítkovicemi, ale teď se musíme dívat i za sebe, kde je tabulka také vyrovnaná. Zbývající dva zápasy se pokusíme vyhrát.“

Ze Sedláčkovy výpovědi je patrné, že zlínští hráči těsný výsledek nepřeceňují. Stejně jako podle slov Filipa Šindeláře Ostravané: „Doufáme, že dnešní bod navíc bude rozhodující, ale ještě budeme hrát dva zápasy,“ zmínil nejlepší hráč domácích v zápase.

Brankář Šindelář dnes vychytal všechny střely soupeře, vůbec poprvé po dvou sezónách, které tráví ve Vítkovicích na postu náhradníka: „Mám sice čisté konto, ale přestože jsem za něj rád, vyměnil bych jej za výhru v normální hrací době,“ pověděl rozhodně Filip.

„Utkání mělo tempo play-off, ale klíčové bylo, že jsme nedali žádný gól,“ zmínil zase Sedláček, avšak jeho slova by se dala dobře aplikovat i na mužstvo soupeře. Sedláček si tak přirozeně na výkonu svých spoluhráčů nejvíce cenil defenzívní práce: „Kluci hráli dobře dozadu. Bojovali ze všec sil, padali do střel,“ pověděl.

Ofenzívně laděné mužstvo Vítkovic se s obranným valem soupeře potýkalo po celých pětašedesát minut hry. A nepřekonalo jej ani jednou. „Zlín stál celý zápas v pěti lidech vzadu. Bylo těžké se dostat do jejich pásma,“ popisoval střelec vítězné branky v nájezdech Ondrej Šedivý, „bylo nám jasné od začátku, že půjde o těžké utkání o jednom gólu. Nějaké šance jsme si vytvořili, zejména v závěru. To už Zlín vůbec nenapadal a čekal na nás na modré čáře, ale neproměnili jsme žádnou.“

Hrdinou nájezdů se paradoxně stal Šedivý. Hráč, jehož zná gólman Sedláček zná ze všech vítkovických hráčů snad nejlépe. Dlouhá léta se potkávali v utkání mládežnických soutěží a jak Šedivý přiznal, měl strach, že jej bude mít zlínská jednička dobře přečteného. „Běžně jezdím nájezdy po pravé straně. Kvůli Jakubovi jsem alevymyslel změnu a jezdil po levém křídle. Nejprve mi vyšel blafák. Ostatně do blafáku jsem chtěl jít i napodruhé, ale všiml si místa pod lapačkou a zkusil jej trefit,“ uzavřel Ondrej.