Připadal jsem si jako Anděl na horách, usmívá se Kindl. Po vyřazení Detroitu myslí na MS

Když v lednu 2007 končil coby kapitán dvacítky vystoupení na juniorském mistrovství světa, Jakub Kindl tehdy říkal, že je jeho snem jednou povýšit do národního týmu dospělých. Progresivní obránce, který se trpělivě pere o šanci v nadupadném Detroitu, musel čekat pět let, ale teď je jeho chvíle tady. "Strašně se těším. Dlouho jsem v Čechách nehrál, musím si zvykat na širší led. Po prvním tréninku jsem si připadal jako Anděl na horách, byl to fakt nezvyk. Ale chci se ukázat a zabojovat o šampionát," říká zadák původem ze Šumperka, který před odchodem za Atlantik hrával v Pardubicích.

Český hokej v současnosti docela trápí nedostatek kvalitních obránců, v zámořské NHL je jich stále méně. Jakub Kindl je jedním z mála, kteří se dokázali v zámoří prosadit, ovšem v Detroitu to má těžké. "Peru se tam o šanci, pořád mě mají za mladého, i když mi je už pětadvacet let. Konkurence je u Red Wings maximální, vedle Lidströma, Kronwalla a dalších hvězd to nikdo nemá jednoduché.

Kindl nenastoupil do žádného zápasu prvního kola play off proti Nashvillu, ovšem v základní části sehrál 55 utkání. Když Detroit opustil Stanley Cup, sáhla po českém vyslanci reprezentace. "Přiletěl jsem v úterý, na letišti mě vyzvedl kamarád a hned jsem jel do Brna. Po nějakých pěti letech budu hrát na širším kluzišti, je to docela rozdíl. Ale co vím, nastoupit bych měl až v sobotu, takže potrénuju a bude to v pohodě," říká s klidem.

S pozvánky do národního mužstva má velkou radost. "Je to paráda. Hodně kluků znám, hlavně ty z Pardubic, s nimiž jsem ještě hrával. Petra Koukala, Petra Průchu, Kubu Nakládala. Nastupoval jsem i pod oběma trenéry - pan Paleček mě měl v Pardubicích, pan Hadamczik zase ve dvacítce," vypočítává. Do týmu zapadl hned, teď se snaží, aby co nejdřív chytil správný hokejový rytmus a srovnal se s časovým posunem.

Kindl nemá času nazbyt, během víkendu bude bojovat o mistrovství světa. Trenéři mu turnaj negarantovali, musí  prokázat, že si důvěru zaslouží. "Zatím jsem se v reprezentaci nemohl představit, tři roky jsem hrál na farmě a pak dvě sezony v Detroitu, který každým rokem bývá v play off. Klubu se to povedlo 20 let po sobě, což je neskutečné. Letos jsme vypadli v prvním kole, pro některé novináře to asi bylo zklamání, ovšem je třeba si uvědomit, že současná NHL je strašně vyrovnaná," upozorňuje.

Tím pádem mohla přijít na řadu Kindlova mise v elitním českém výběru. "Když se mi povede dostat se na mistrovství světa, budu šťastný. Pokud ne, získám zkušenosti do budoucna. Přijel jsem se o to poprat!" hlásí bojovně. Nejcennější dres oblékl naposledy ještě v juniorských dobách. "Hrál jsem za dvacítku, ale to už je dávno. Teď mám šanci, za což jsem moc vděčný. Reprezentace je pro mě velká čest, udělám všechno, abych obstál," slibuje.

Původně se zdálo, že do elitního výběru vyrazí také Kindlův klubový spoluhráč Jiří Hudler. Ovšem ten se nakonec omluvil. "S Jirkou jsme se o tom bavili, byl v jiné situaci než já. Skončila mu smlouva, bude jednat o nové. Kdyby ne, rád by jel. Měl super sezonu," oceňuje parťáka. Po vyřazení od Nashvillu zavládlo u Rudých křídel zklamání. "Tým předtím většinou postupoval do dalších kol, jenže soupeř nás přehrál," zmiňuje.

Letos už mezi bojovníky tamní defenzivy patřil i Kindl, ale hlavní prostor dostávají jiní. "Neskutečný je hlavně Niclas Lidström, je mu 42 let, ale hraje parádně. Má přehled, výborně bruslí, vynikající po všech stránkách. Jsem šťastný, že mohu vedle takových hokejistů působit." Jakub se o místo na slunci rve delší dobu, všechno tomu podřizuje. "Loni jsem měl výbornou letní přípravu, ale doma jsem byl jen krátce. Žiju v Americe, novinky z Čech sleduju většinu roku na dálku. Už jsem tam zdomácněl. Po pravdě - kdybych měl jít v Čechách do banky, možná bych měl problémy," usmívá se.

Domov má jen jeden, jenže v cestě za snem, který se jmenuje NHL, je rozhodnut obětovat cokoli. V České republice za poslední roky moc nepobyl. "Teď jsem třeba zjistil, že nemám občanku, stejně tak český řidičák. Jezdím na ten americký, určité věci musím dořešit," uvědomuje si. Ale hlavní náplní je nyní reprezentace. Během krátké doby musí přesvědčit, že zaslouží být v mužstvu pro mistrovství světa. "Z Detroitu jedou na turnaj Zetterberg, Franzen nebo Ericsson. Bylo by krásné, kdybych si proti nim mohl zahrát. Ale musím postupně. Jsem nováček, budu bojovat!" uzavírá.