Na nejuznávanější hokejové soutěži světa ulpěla další černá skvrna. V pondělím utkání Vancouveru s Coloradem ukázal Todd Bertuzzi tvář bojovníka a mstitele, s provedením odplaty za zákrok na spoluhráče Markuse Näslunda však zašel trochu daleko. Ve středu večer se sice kajícně omluvil, disciplinární komisi NHL však příval slz neobměkčil. Trest je nemilosrdný – zákaz aktivní činnosti do konce tohoto ročníku, včetně play off.
Bertuzziho pohnutky byly vcelku pochopitelné a možná i ospravedlnitelné, kdyby celá událost nedopadla tak strašlivě. Je to něco přes tři týdny: 16. února zasáhl Steve Moore první hvězdu Vancouveru, Markuse Näslunda, takovým způsobem, že jeho oběť skončila v nemocnici s otřesem mozku a byla nucena vynechat tři soutěžní zápasy. Kdo ví, zda právě tahle pauza nebude stát švédského internacionála Art Ross Trophy, ve které skončil v obou předešlých ročnících smolně druhý!
Marc Crawford, trenér postiženého týmu, sršel vztekem: „Šokuje mě, proč se podobné věci v lize dějí,“ stěžoval si novinářům o den později. „Stále se hovoří, jak jedni hráči nemají úctu k druhým. A co rozhodčí? Neměli by oni zjednat respekt pro vedoucího muže kanadského bodování?“ Ve stejném duchu se vyjadřoval i zhrzený generální manažer Brian Burke.
Těžko říct, zda by představení klubu ostny svého hněvu kapku nepřibrousili, kdyby jen tušili, k čemu všudypřítomná zloba přiměje jejich dalšího elitního útočníka. Bertuzzi je chlap jak hora a jelikož rozhodčí zmiňovaný hit posoudili jako čistý, rozhodl se ztrestat centra Avalanche sám.
Devětadvacetiletý křídelní útočník napadl nic netušícího Moorea zezadu. Poté, co protihráč upadl obličejem na zem, přidal několik ran pěstí. Nepříčetného násilníka musel krotit i Steve Konowalchuk. Scéna jako z pokleslého akčního filmu skončila kaluží krve, otřesem mozku, několika zlomenými krčními obratli a odřeninami v obličeji. Mícha naštěstí poškozena nebyla.
Bertuzzi přitom není typický rváč. Na to, aby v jednom kuse zahříval trestnou lavici, disponuje příliš cenným potenciálem: umí střílet branky, vytvářet příležitosti pro spoluhráče, je neocenitelný v prostoru kolem brankoviště. Úmysl pomstít kamaráda je sám o sobě ukázkou jisté osobní statečnosti, jeho pondělní realizace však neměla s chrabrostí zhola nic společného.
Urostlý kanadský forvard se takto neprezentoval poprvé, surovosti mu nikdy nebyly cizí. Své by mohl vyprávět třeba Roman Čechmánek, který při utkání se zemí javorového listu v semifinále mistrovství světa 2000 pocítil tvrdost Bertuzziho brusle na vlastní přilbě. Skloněn daleko před svou brankou měl nad kotoučem zjevnou kontrolu, kanadský útočník si přesto neodpustil bezohledný atak. Srážku se stejným hráčem nevydrželo pro změnu koleno Františka Kaberleho.
Své vzpomínky ze stejného šampionátu prezentoval v minulosti časopisu Pro Hockey také slovenský obránce Róbert Švehla: „Nemám rád zákeřnou hru. Pokud dostanu příležitost, rád bych si dal ‚dostaveníčko‘ s Bertuzzim. Však víte, co předváděl na mistrovství světa…“
Mike Keenan, který během svého působení ve Vancouveru Bertuzziho trénoval, vzpomínal kdysi tohoto hráče v pořadu Power Week jako bojovníka bez větších ambicí, který se ale postupem času neuvěřitelně vypracoval. Během několika posledních sezón se zařadil po bok nejuznávanějších power forvardů v NHL. Spolu s Markusem Näslundem vytvořil patrně nejsehranější dvojici současnosti a zdálo se, že jako klíčový hráč mužstva se už bude soustředit především na hokej.
Hloupým zkratem se ale připravil o možnost bojovat o Stanley Cup, sta tisíce dolarů na pokutě a ušlé mzdě a v neposlední řadě rozesmutnil celý Vancouver. Ten se pro play off slušně posílil, získal Martina Ručinského, Geoffa Sandersona, proti očekávání však přišel o hvězdu dávno zavedenou. Hráč Bertuzziho kalibru bude pro Marca Crawforda nenahraditelný.
Několik dalších kaněk ze štítu NHL:
- Největší a zatím bohudík jedinou smrtelnou tragédii zažila NHL 13. ledna 1968. Minnesotský Bill Masterton byl v utkání s Oaklandem napaden dvěma protihráči. V šarvátce utrpěl frakturu lebeční kosti, na jejíž následky za dva dny v nemocnici zemřel. Za příkladnou oddanost lednímu hokeji začala NHL od tohoto roku udělovat Bill Masterton Trophy.
- Faul na Paula Gardnera z Pittsburghu stál v roce 1982 Jimmyho Manna 10 zápasů nucené pauzy.
- V roce 1993 narazil Dale Hunter surově na mantinel Pierra Turgeona, slavícího vstřelený gól. Za svůj prohřešek pykal 21 utkání.
- V roce 1998 byl za zranění hlavy Jeffa Beukebooma suspendován na 12 zápasů Matt Johnson z Los Angeles.
- O rok později vyfasoval stejný „flastr“ brankář Ron Hextall. V utkání play off nevybíravě atakoval Chrise Cheliose.
- V říjnu 1999 napadl ošklivě zezadu Mikea Modana Ruslan Salej z Anaheimu, trest čítal 10 zápasů. Kapitán Stars prosil své spoluhráče z nemocničního lůžka, ať v dalším vzájemném utkání ustoupí od plánované odplaty.
- V únoru 2000 vybízel Marty McSorley Donalda Brasheara k bitce tak dychtivě, že ho to stálo suspendaci na 23 utkání, 18ti měsíční podmíněný trest od civilního soudu a vzhledem k pokročilému věku i logický konec kariéry.
- V září 2000 vyfasoval Gordie Dwyer z Tampy Bay stejně jako McSorley dosud nejtvrdší trest - 23 zápasů. V přípravném duelu opustil trestnou lavici, aby se vrhl na Joe Reekieho z Washingtonu. V nastalé mele posléze inzultoval i dva rozhodčí.
- V roce 2001 zasáhl Granta Marshalla do hlavy Owen Nolan – za přestupek pykal 11 utkání.
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718
Dodavatel energie pro hokej
