Příklad Marka Recchiho má probudit dřímající Medvědy z Bostonu

Pokud Gary Roberts opravdu předčasně ukončí sezónu a s ní i kariéru, bude z Marka Recchiho třetí nejstarší hráč NHL. Dříve vystavený rodný list mohou nabídnout už jen Chris Chelios z Detroitu (25. ledna 1962) a Curtis Joseph z Toronta (29. dubna 1967). Oba však letos ve svých klubech spíš paběrkují, což se rozhodně nedá říct o Marku Recchim (1. února 1968), který hned ve druhém utkání v bostonském dresu vstřelil dvě branky. První gól zaznamenal v 11. minutě, kdy dorazil střelu Chucka Kobasewa.

Spoluhráč Patrice Bergeron požádal čárového rozhodčího o puk, který má posloužit coby památka na první trefu v barvách Bruins. Není v jednačtyřiceti letech na podobnou nostalgii už trochu pozdě? Recchi obléká svůj sedmý dres v NHL a kotouč schovaný na památku bral s velkým nadhledem. „Ani jsem ho ještě neviděl. Nevím, co tady přesně dělají, jestli udělují nějakou plaketu nebo něco… Nevím,“ sdělil po utkání novinářům s neskrývaným úsměvem.

Rtuťovitý útočník, který stále vyniká vynikajícím pohybem, hraje v lize lig už třetí dekádu. Zažil konec osmdesátých let, kdy se poté, co byl Pittsburghem v roce 1988 jako 67. celkově draftován, ihned prosadil do prvního týmu. Postupně prošel ještě Philadelphií, Montrealem, znovu Philadelphií, znovu Pittsburghem, Carolinou, do třetice Pittsburghem, Atlantou, Tampou Bay a nyní Bostonem.

Okamžitě po příchodu do šatny Bruins se s 45 body (13+32) v 62 zápasech zařadil na čtvrté místo interního bodování. V soukolí druhého nejlépe střílejícího celku NHL vynikající vizitka, a to si musel Recchi každý bod odpracovat v jednom z vůbec nejhůře střílejících týmů ligy! Nyní by mohl svou sbírku rozšiřovat ještě rychleji.

V klubu doufají, že bude jeho přítomnost bodem zlomu v aktuální výkonnostní stagnaci. Na podzim a na počátku roku válcoval Boston soupeře nevídaným způsobem. V listopadu vyhrál jedenáctkrát, přičemž ztratil jen dvě utkání. V prosinci zaknihoval dokonce dvanáct výher k jediné porážce! Leden už byl slabší a v únoru propad pokračoval. Do utkání s Chicagem prohrál Boston z posledních sedmi zápasů pět. Ve městě věří, že s příchodem zkušeného veterána se vše znovu v dobré obrátí.

Také druhý gól Recchiho do sítě Chicaga přišel po dobré práci v brankovišti. Tentokrát šlo o teč Widemanovy střely, která znamenala vedení 3:1. Právě výbornou práci v místech, kde to nejvíc bolí, oceňují novináři, fanoušci i spoluhráči. Stejně podstatný byl defenzivní přínos v poslední třetině, kdy Medvědi hájili vedení, jež se z tříbrankového postupně ztenčilo až na jediný gól. Na konečných 5:3 uzavíral do odkryté klece Blackhawks P.J. Axelsson.

Suma sumárum vynikající úvodní dojem na chlapíka, který má své roky a posledních pár dnů pořádně nehrál ani netrénoval. Bývalý zaměstnavatel se ho snažil ušetřit rizika eventuálního zranění, a tak hráč převážně odpočíval. „O to bylo to nejhezčí - dobrých 40 minut pořádného bruslení,“ neskrýval Recchi radost z obnovené zátěže. „Pěkně se zpotit, zvyknout si na spoluhráče z útoku i na celý tým.“

Prozatím nastupoval s Patricem Bergeronem a Chuckem Kobasewem. Černá práce mu nevadí, na otloukání kolem branky soupeře je zvyklý. „To je místo, odkud teď budu střílet asi nejvíc gólů. Když hrajete na přesilovce s kluky, jako je Bergeron, Kobasew nebo Ryder, dostanete se v těch místech do šancí. A když už neskórujete, aspoň naděláte spoustu zmatku. To je nejdůležitější. Dostat se tam a dělat problémy.“

Obětavost zkušeného borce ocenil po utkání i trenér Claude Julien. „Je to už pořádný veterán a přesto mu stále nevadí chodit do míst, kterým říkáme ‚špinavá území‘. Doufejme, že bude pro ostatní tím správným příkladem.“

Recchiho nový centr Patrice Bergeron si dobře vybavuje, jak jeho nynější spoluhráč bojoval ještě v dresu Tampy Bay. „Je šivkoný, ale také se dokáže obětovat,“ vysvětluje. „Dává dobrý příklad. Bylo vždycky obtížné proti němu hrát. Pokaždé bojoval, výborně napadal tělem. Jsem šťastný, že ho teď mám po svém boku.“

Aaron Ward, veterán patnácti sezón v NHL, si s Recchim zahrál během svého působení v Carolině, kdy pomohli pro Hurikány vyválčit historický Stanley Cup. „Říkali mu ‚dělová koule‘, protože se tak choval,“ vzpomíná. „Tlačil se do pozic, kde měl možnost dorážek nebo tečí. Dával ty klasické ošklivé góly. Cpal se do nepříjemných míst, aby střílel jinak těžko dosažitelné branky.“ „To není dovednost. To je součást vaší osobnosti,“ skládá parťákovi poklonu o pět let mladší obránce.