Příčiny vysoké porážky? Špatná obrana, prohrané osobní souboje a koncovka, říká trenér Hadamczik

(GÄVLE, od našeho zpravodaje) Vzpomínáte? České hokejové hry pro národní tým nedopadly zrovna dobře, hokejistům chyběla lepší koncovka a nasazení. Dojem tehdy vylepšil závěrečný skalp ruské sborné, jenže v úvodu turnaje Karjala se národní tým bohužel vrátil do starých kolejí. Ačkoli se Češi snažili a optický dojem nebyl místy nijak hrozný, branky dával soupeř. Kanonáda neustávala, nakonec z toho vyšla třetí nejhorší prohra samostatného českého výběru v historii...

Hůř dopadli hokejisté jen na Švédských hrách v roce 2012, kde Finům podlehli 0:7. Výsledek 1:7 pamatují Jágr, Reichel a další hvězdy z utkání Světového poháru 1996 v německém Garmisch-Partenkirchenu. Přitom tentokrát nemuselo dojít zdaleka na takový debakl, jenže Češi hráli zápas, kdy se jim nedařilo vůbec nic.

"Švédové využili šancí, které jsme jim nabídli. Nebyli jsme důslední v obraně, neměli jsme dobrou koncovku, ale hlavně - prohrávali jsme osobní souboje. Ať už ve hře, nebo u mantinelu," konstatuje Alois Hadamczik. Hlavní kouč po utkání pochopitelně nebyl spokojený, od týmu očekával zcela jiný výkon.

Vstup do zápasu se přitom vcelku povedl, reprezentanti byli aktivní, snažili se držet puk v útočném pásmu. Až si jeden říkal, že by z toho konečně mohl vzejít povedenější duel. "První třetina byla z naší strany dobrá, ale soupeř potrestal všechny naše nedůslednosti. Nám jednoznačně chybějí siloví hráči, naopak soupeř jich má spoustu. Přitom domácí nasadili většinu hokejistů z domácí soutěže," připomíná.

Svěřencům nevytýká nedostatek nasazení, tentokrát chyběly základní prvky hry, bez nichž nelze proti podobným protivníkům uspět. "Byli jsme v pohybu, chtěli jsme v pásmu něco vytvořit, ale pak vždycky přišel gól. Měli jsme tam mezery v obraně. Chtěli jsme, neřekl bych, že bychom tomu nešli naproti. Ale Švédové nás předčili v důrazu," uznává.

Během zápasu zarazilo několik věcí, jednou z nich je například efektivita. Český tým to na brankáře Karlssona zkoušel často, jenže nedal ani gól. Naopak Jakub Štěpánek čelil v první třetině jen osmi střelám, inkasoval třikrát. "On i potom Jakub Kovář to měli těžké. Soupeř výborně chytal kotouče od modré čáry, právě tam nám chyběla síla a důraz," pokračuje kouč.

Gólmany se rozhodl střídat po čtvrté brance, kterou ve 28. minutě zařídil šikula Linus Klasen. Byl to pro tohle utkání typický gól. Útočník týmu z Lulea si v přesilovce narovnal kotouč na hokejku, individuální akcí překonal obránce a najednou byl sám před gólmanem. V prvním dějství stříleli mistři světa po rychlých útočných výpadech, případně po dlouhé nahrávce. A to ještě Möller nedal samostatný nájezd, klidně mohlo být hůř.

Stratég Per Marts si český způsob hry dobře přečetl, naši hokejisté protivníkovi napomohli nedůsledností. Kdyby odolali a drželi těsný stav déle, na debakl nedojde. Takhle si Švédové vybudovali sebevědomí a na jejich herní pohodě to bylo znát. "Nemůžeme být alibisté. Máme 25 střel na bránu a žádný gól, oni naopak po dvou třetinách vedli 5:0. Co k tomu chcete říci?" kroutí hlavou hlavní trenér. Příčiny jsou podle něj evidentní. "Nedůrazná střelba, nejsme schopni dostat puk do prázdné brány. Někdy nám chyběl i kousek štěstí, kotouče přeskočily hokejku. Ale na to se nelze vymlouvat."

Na švédského soka to letos českému národnímu týmu nejde. Oba zápasy reprezentanti prohráli, skóre je hrozivé - 0:9. "Řekl bych, že jsme v Pardubicích se Švédy hráli lépe. Tam jsme dostali dvě branky z přesilovek a třetí pak do prázdné branky. Tady nám jednoznačně chyběl důraz, máme pohybové a technické hráče, jenže jenom technicky se na mezinárodní scéně hrát nedá," uzavírá Alois Hadamczik. Další bitva čeká jeho svěřence v sobotu, v Helsinkách vyzvou domácí Finy.