Přestali jsme hrát, vysvětloval smutný Pavel Patera ztrátu dvougólového vedení

V úvodu druhé třetiny si za bezbrankového stavu vzal ve středním pásmu puk kladenský kapitán Pavel Patera (na snímku), obešel všechny protihráče a mezi Trvajovými betony otevřel skóre utkání. V té době to s Rytíři vypadalo dobře, do třetí části vstupovali s příjemným dvoubrankovým náskokem. Závěr utkání ale Kladno nezvládlo, Kometa tři minuty před koncem vyrovnala a v nájezdech stvrdila postup. Paterova paráda tedy přišla pro jeho barvy nakonec vniveč a po zápase této čtyřicetileté kladenské ikoně nezbývalo, než shrnout pro něj již skončenou sezónu. Sezónu, která byla nakonec o dost kratší, než si Rytíři představovali.

Co se stalo v poslední desetiminutovce?
„Přestali jsme hrát a začali jsme jen bránit výsledek. Ačkoli si to v kabině pokaždé říkáme, tak se nám to opět stalo. Brno toho využilo, zatlačilo nás a dostali jsme hloupé góly. Byly to všechno dorážky do dvou metrů před bránou a to je prostor, který bychom měli čistit.“

Přitom za stavu 3:1 jste měli šance na zvýšení náskoku a místo toho přišlo trochu podivné vyloučení Tomana a snížení, které nakonec vedlo k obratu v utkání. Lámal se v těchto momentech zápas?
„Je to možné. Ten gól na 3:2 a vlastně i všechny ostatní, byly zbytečné. Zlom bych ale viděl opravdu ve faktu, že jsme přestali hrát útočně.“

Krátce před koncem jste mohl už za vyrovnaného stavu sám ještě v šanci rozhodnout...
„Snažil jsem se puk cpát mezi nohy, ale možná jsem spíš měl střílet nahoru.“

Otevřel jste skóre utkání parádní brankou, příliš radosti z ní teď asi ale nemáte, že?
„To se občas povede, ale teď je to opravdu úplně jedno, vůbec nic to nerozhodlo. Vypadalo to v tu chvíli dobře, ale závěr jsme nezvládli.“

Kladno letos podobně ztratilo řadu zápasů. Dá se říct, že rozloučení se sezónou tak bylo pro letošní rok ze strany Rytířů tak trochu „stylové“?
„Je to tak. Samozřejmě to víme, ale nic s tím už teď neuděláme.“

Rozhodující nájezdy jste jeli vy, Bicek a Kalla. Dá se říct, že to na sebe vzali ti nejzkušenější?
„Přišli za mnou trenéři, jestli pojedu. A samozřejmě v této chvíli neřeknu, že ne. Nechodím na nájezdy moc často, protože vždycky se kluci hlásili sami, tentokrát to tak nebylo. Jel jsem já a bylo to špatné.“

Skončili jste v předkole. Dá se to nakonec hodnotit, jako úspěch?
„No já nevím. Možná jestli pro Kladno. Ale pro mě, ve čtyřiceti letech – předkolo? Na druhou stranu je to pořád lepší, než play out.“

Nebudete mít teď problém s motivací do další sezóny?
„Já s tím problém rozhodně nemám, já mám dobrou motivaci do každého zápasu. Ale teď tedy spíš převládá zklamání.“

Na Kladně byl opět po delší době nabitý zimák, i přes prohru se s vámi diváci rozloučili sympaticky skandovaným potleskem...
„Už během utkání v Brně byla výborná atmosféra, hlavně korektní a v uvozovkách přátelská. Tady to bylo opět parádní a bouřlivé. Hokej jsme si opravdu užívali, bohužel se špatným koncem. Po utkání jsme si řekli, že musíme jít na led udělat kolečko a všem za podporu poděkovat.“

Při podávání rukou jste se na pár slov zastavil s některými hráči, namátkou s Radimem Bičánkem nebo trenérem Venerou. O čem jste si povídali?
„Tam člověk stihne jen pogratulovat a prohodit jednu větu. Ale myslím, že jsem jim říkal něco ve smyslu, že mají výborné a zkušené beky pro play off a že to určitě nemusí být jejich poslední výhra.“