Přes finálovou prohru hodnotí hodonínský Zdeněk Jurásek sezonu pozitivně

Skoro celou svoji hokejovou kariéru prožil tento útočník v zahraničí. Působil nejprve ve Skalici, později v Gdańsku. V Polsku patřil pravidelně k nejproduktivnějším hráčům celé soutěže a tamní angažmá si nemůže vynachválit. V posledních dvou letech hájí barvy Hodonína. Po třetí finálové prohře pro něj tedy letošní sezona skončila. „Škoda, že jsme alespoň jedenkrát nedokázali vyhrát,“ krčil rameny po závěrečném střetnutí. Přestože pro něj skončila sezona dřív, než si přál, hodnotí ji Zdeněk Jurásek kladně.

Divákům jste připravili krásný zážitek. Myslím, že to bylo nádherné vyvrcholení 2.ligy?
„Taky si myslím, že to byl celkem solidní hokej. Jen škoda, že nám nevyšly dva předchozí zápasy.“

Ano, v úvodním duelu jste si dlouho nebyli schopni kloudně přihrát?
„Bylo to z naší strany takové ustrašené. Čekali jsme, že na nás domácí vletí, ale vedli po první třetině jenom 1:0. Zvedli jsme se až ve třetí části, ale už nebyly síly. Pokud bychom využili některou šanci už ve druhé třetině, mohli jsme to snad ještě zvrátit.“

O výsledku celé série rozhodl druhý zápas, souhlasíte?
„Jasně. Chtěli jsme od začátku hrát aktivně, ale do 13.minuty jsme hráli dvakrát ve třech a hosté to dokázali využít. Vedli 3:1, je to zkušený tým, už si to pohlídali. I když také my jsme měli ve druhé třetině přesilovky, ale už to bylo pod stresem. Puky nám odskakovaly od hokejek… Nevyšlo to.“

Ve třetím utkání jste dvě dlouhá oslabení ve třech ustáli. Pak jste dokonce vedli a zdálo se, že byste mohli utkání otočit?
„Ano, ještě ve třetí třetině jsme dvakrát vedli. Nejhorší bylo ale to, že jsme vedli vždycky sotva minutu a domácí hned z protiútoku vyrovnali. Pak byli zase na koni a když dali šestý gól, už to bylo pro nás špatné.“

Pak přišel ještě faul Martina Hollého a pětiminutový trest. Hráli jste v oslabení prakticky do konce utkání.
„On se nechal unést hrou, určitě to nebyl úmyslný zákrok. Martin je bojovník, chtěl soupeře zastavit, prostě tam tu nohu nechal.“

Klobouk dolů před vaším týmem. I v oslabení jste se tlačili do útoku a bojovali jste až do úplného konce.
„Nám už nic jiného nezbývalo. Nechali jsme jednoho hráče mezi červenou a modrou a čekali jsme, jestli Meziříčí udělá nějakou chybu. Ještě minutu a půl před koncem trefil Lukáš Komárek horní tyč… Mohlo to být ještě zajímavé. Ale Meziříčí vyhrálo sérii zaslouženě. Porazilo nás ve třech zápasech, takže není o čem diskutovat.“

Mně se líbil jejich velmi rychlý přechod do útoku?
„Hráli jednoduše. Obránce to dával na červenou čáru a centr to sklepával na křídla. Tak jsme dostali i dnes první gól. Byli jsme o krok pozadu a křídlo jsme neuhlídali.“

Navíc pokud se najde hráč, který dá čtyři branky za zápas, je to cítit?
„To se někdy stane, že čtyřikrát vystřelíte a všechno vám to tam spadne. Někdy pálíte třeba desetkrát a nedáte nic.“

Můžete už nějakým způsobem zhodnotit sezonu?
„Byla dlouhá, fyzicky i psychicky náročná. Chtěli jsme vybojovat postup do kvalifikace o první ligu, což nám nevyšlo. Myslím, že účast ve finále byla úspěchem. Škoda, že jsme nedokázali vyhrát alespoň jeden zápas. Ale celkově bych tuto sezonu hodnotil určitě kladně.“

V celé finálové sérii jste vedli poprvé vlastně až v prostřední třetině závěrečného střetnutí. To bylo asi taky důležité?
„Šli jsme do utkání s tím, že nemáme co ztratit. Chtěli jsme se ještě vrátit do Hodonína…“

Jak mužstvo vnímalo, že se po dvou utkáních finálové série vyměnili trenéři?
„Vedení chtělo, abychom došli co nejdál, tak zkusilo ještě nějaký nový impuls. My jsme přišli v neděli na trénink a tam jsme se to dozvěděli. Mně osobně to taky trochu překvapilo. Ale jak říkám, chtěli jsme vyhrát a tento krok chápu.“

Už víte, kde budete působit v nové sezoně?
„Je možné, že s hokejem úplně skončím.“

Co bude rozhodovat?
„Mám nějakou práci, která by se ale s hokejem dala skloubit. Uvidíme, jak to v příští sezoně v Hodoníně bude. Ale jestli se v Hodoníně bude hrát a bude o mne zájem, asi zůstanu.“