Před lety mu nechtěl dát Leška svůj dres, teď se od zkušeného veterána Petr Holík učí

I počtvrté v sezoně dokázali zlínští Berani porazil Litvínov, byť tentokrát to zvládli až po prodloužení díky brance Radima Tesaříka. Nebyl to však zkušený obránce, kdo byl vyhlášen hvězdou utkání. Ocenění získal útočník Petr Holík (na snímku), který asistoval u první branky Zlína.

Zápas se nesl v duchu kulatého jubilea. Domácí centr Petr Leška nastoupil k tisícímu střetnutí v české nejvyšší soutěži. Zlínské mužstvo to však nijak zvlášť nerozhodilo. Berani se dostali do vedení, které mohli na konci první dvacetiminutovky zvýšit na dvougólové.

Uklidnit mohl domácí Holíkův nájezd, ale sólo neproměnil. „Vůbec nic jsem brankáři nenaznačoval. Říkal jsem si, že chytá v opačném gardu a když půjdu do bekhendu, že tam lapačku mít nebude. On se tam ale krásně sklouzl a chytil mi to. Škoda, mohli jít do šatny s dvougólovým náskokem,“ vrátil se k promarněné příležitosti dvacetiletý hráč.

Během úvodních padesáti minut udělili rozhodčí jenom čtyři dvouminutové tresty. V závěru utkání už to ale pořádně jiskřilo a sudí rozdali devět trestů. „Zápas byl možná trochu nervózní, ale bylo to taky tím, že jsme nedali góly ani z nejjasnějších šancí. Proto byl závěr tak emotivní,“ připustil Holík.

Při zdravotních problémech Antonína Honejska se posunul do druhého útoku ke dvojici Čajánek, Veselý. Se zkušenými veterány sbírá jeden kanadský bod za druhým. V posledních sedmi zápasech nevyšel ani jednou naprázdno.

„Když jsem hrál ve třetím útoku, měl jsem jiné úkoly a chodil jsem na oslabení. Teď jsem na ledě při přesilovkách. Šancí je tam o hodně víc. Polovinu bodů mám z nich. Teď mám na ledě o hodně víc prostoru,“ vysvětloval Holík zbytnění svého bodového konta.

V jubilantu Leškovi, který odehrál svůj tisící zápas, aniž by zaznamenal bod do statistik, má o sedmnáct let mladší Holík velký vzor. „Líbí se mi jeho chytrost. Strašně dobře čte hru, má výbornou střelu i nahrávku. Na trénincích se od něho učím. Je dobře, že ho máme v týmu,“ pochválil velezkušeného spoluhráče.

Jako malý kluk se chodil na Lešku dívat do hlediště zimního stadionu. „Pamatuji si, že když Zlín vyhrál titul, byl jsem na ledě a on kolem mě projel. Chtěl jsem po něm dres, ale nedal mi ho,“ smál se Holík, kterého tehdejší zklamání dávno přebolelo.

Že by měl jednou také na kontě tisíc odehraných zápasů, to si zatím nedovede představit. „Bylo by to pěkné, ale nedívám se tak daleko. Jsem pořád mladý a teprve na začátku, takže o něčem takovém vůbec nepřemýšlím,“ prohlásil talentovaný útočník.

Teď se se spoluhráči soustředí, aby mužstvo uhájilo pozici v elitní šestce, která postupuje rovnou do čtvrtfinále play-off. „Ještě pořád myslíme na umístění v desítce. Jakmile ho budeme mít jisté, můžeme se dívat na nejlepší šestici. Dáváme si postupné cíle,“ uzavřel Holík.