Před deseti lety jsem říkal, že 110. narozeniny budu hrát za veterány, vzpomíná Ton. Jenže dál válí!

Takřka celodenní oslavy 110. narozenin pražské Sparty nemohly mít sladší tečku. Netradičně v pozdních večerních hodinách vidělo více než deset tisícovek spokojených fanoušků strhující předehrávku s úřadujícím mistrem. Ačkoliv Plzeň dvakrát vedla, na suveréna letošního ročníku, který si navíc nechtěl pokazit oslavy, zkrátka nevyzrála. Nadprůměrný duel hraný v pohledných retro dresech skončil výsledkem 4:2, na čemž měl nemalou zásluhu také sparťanský veterán Petr Ton (na snímku). "Hezká tečka na závěr celého dne oslav," hlásí.

Už v neděli pozorovali oslavy Dominika Haška v Pardubicích, na ty své si ovšem museli pár dní počkat. Táhlé slavnostní programy většinou více svědčí hostujícím celkům, ovšem Spartě nikterak nevadily. „Hosté jsou na tom vždy lépe, ale tentokrát vše dobře navazovalo a nemuselo se čekat tak dlouho jako v Pardubicích, kde byli domácí zpočátku zkoprnělí, čehož jsme v první třetině dokázali využít,“ přiznává sparťanský kanonýr.

I ve čtyřiceti letech je stále nejdůležitějším hráčem pražského souboru a trefuje se prakticky v každém zápase. Ani pohledná bitva s Plzní nebyla výjimkou a Petr Ton si na konto připsal gól, dvě asistence a právem si po utkání přijel pro cenu za nejlepšího hráče domácího celku, který zakončil celodenní oslavy stylově – vítězstvím 4:2. „Je to hezká tečka na závěr celého dne oslav, pro všechny je důležité, že jsme zápas zvládli,“ uvědomuje si.

Sparťané přitom dvakrát prohrávali, když jim úplně dle představ nevyšly začátky třetin. „Podle mě jsme nezačali špatně, byli jsme dobře připravení a namotivovaní. Jenže jsme měli v první třetině čtyři vyloučení, z toho dokonce dvě technického charakteru,“ připomíná Kubátovo nedovolené sevření puku a Rachůnkovo vyhození touše do hlediště. „Trošku nás to vyvedlo z rytmu, ale dotáhli jsme třetinu do remízového stavu,“ hlásí.

Fanoušky kromě dobrého hokeje zaujaly také pěkné retro dresy, v nichž se oba týmy po ledě proháněly. „Myslím si, že se musely líbit. Vedení klubu i Holdingu odvedlo skutečně skvělou práci. Byla to velká akce a člověk je pak šťastný, když přijde deset tisíc lidí,“ pokračuje zcela spokojeně Petr Ton, který pamatuje ještě sté sparťanské narozeniny. Ty se před deseti lety domácím vůbec nepovedly a se Znojmem prohráli vysoko 1:5.

„Odpoledne jsem si na ten zápas vzpomněl. A trošku jsem se pousmál, protože jsem někomu říkal, že při dalších kulatých narozeninách už budu hrát za veterány. Ale uteklo to strašně moc rychle,“ podivuje se Ton, který stále patří mezi aktivní hráče. A co víc, on rozhoduje zápasy! „Těší mě to strašně moc. Myslím, že jsem se narodil v nejsilnější generaci, kdy bylo hodně těžké projít tím tvrdým sítem,“ vzpomíná na své hokejové začátky.

S trochou nadsázky mohl hrát už v odpoledním souboji legend, však věkově by už mezi veterány rozhodně zapadl. „Dvě utkání bych asi nezvládl, obzvláště když vím, že nešlo o žádný pouťák. Myslím si, že by to bylo znevážení soupeře, protože aktivní hráči hrát nemohou,“ usmívá se Ton, jehož tým určitě udělal radost i legendám. „Po zápase se s nimi potkáme na společném večírku, tak snad budou rádi, že jsme to zakončili výhrou.“

A kam až to chce Ton, který stále vévodí produktivitě Tipsport extraligy, dotáhnout? „Jednoznačně k letošnímu titulu,“ vyhrkne bleskově! „Jsem rád, že pořád mám týmu co dát a stále mě něco žene dopředu. Čím se věk starších hráčů prodlužuje, tím více člověk myslí na týmové úspěchy, a to není žádná fráze. Už dvakrát jsem sice pohár zvedl nad hlavu, ale nějaký ten pátek od té doby utekl,“ zasní se Petr Ton, který letos nastřádal už 41 bodů.