Potřetí na mistrovství světa? S tím nepočítám, přiznává Tomáš Rolinek

Je stabilním členem českého reprezentačního týmu. Pardubický útočník Tomáš Rolinek (na snímku) byl reprezentačními trenéry nominován i na LG Games ve Švédsku, předposlední podnik letošního ročníku Euro Hockey Tour. A je za tuto nominaci rád, už kvůli tomu, že si aspoň na chvíli odpočine od starostí v Pardubicích, kterým po dvou letech opětovně reálně hrozí, že nepostoupí do vyřazovacích bojů.

Jak se těšíte na reprezentační sraz?
„Na reprezentaci bude určitě nálada dobrá, určitě mi to prospěje. Budeme tam hrát kombinační hokej, těším se moc. Snad bychom měli udělat výsledek a uspět na tomto turnaji Euro Hockey Tour.“

Živíte skrze tyto turnaje naději na svou účast na mistrovství světa?
„Šance na šampionát tam nějaká je. Při minulých šampionátech jsem nepočítal, že bych tam jel. Stejně nepočítám, že bych tam jel nyní. Podle mě tam bude více hráčů z Kanady, nepočítám s tím.“

V extralize jste vsítil již patnáct branek v této sezoně. Ten poslední jste vstřelil v neděli proti Plzni, kdy jste z voleje přesně trefil přihrávku od Angela Nikolova. Jak se to seběhlo?
„Zakřičel jsem si na Kolju, vystřelil jsem spíše periferně, protože jsem jen věděl, kde je brána. Ale bylo to spíše naslepo.“

Hodně vám tato úvodní trefa pomohla?
„Zápas nebyl o prvním gólu. Všichni ví, co dokážeme, když 1:0 vedeme. Spíše to bylo o celkové hře. Snažili jsme se hrát to, co jsme měli, drželi jsme to kromě výpadku ve druhé třetině. Celkově si myslím, že jsme zahráli slušně.“

Kromě druhé třetiny, kdy jste si neodpustili pár slabších chvil…
„Myslíte ten výpadek? Klasika. To je v hlavách. Soupeř nás zatlačí, napadá nás třemi útočníky, my nemáme čas na rozehrávku, házíme to pak po sobě. Z takových situací potom vznikají chyby a nevíme kudy kam.“

Kde je příčina?
„Kdybych věděl, čím to je, tak jsem veselý, jsme v osmičce a není se o čem se bavit. Když se jedno dvě střídání nepovedou, tak jsme pak v útlumu. Dokážeme pak patnáct minut hrát špatný hokej.“

Ale zase na druhou stranu jste v neděli celkově hráli trochu uvolněněji…
„Asi si každý v hlavě uvědomuje, že play off je velice daleko a že by se musel stát zázrak, abychom se tam dostali. Možná si uvědomujeme, že skoro o nic nehrajeme a tlak pak není tak velký. Celou sezonu byl obrovský.“

Koncovka však stále vázne. Souhlasíte?
„Vytvoříme si spoustu šancí a zakončení není dobré. Možná je to tím, že se každý rozmýšlí nad tím, že ví, že jsme tam, může to být o něčem jiném.“

Třeba, když jste s Petrem Sýkorou jeli dva na jednoho…
„To byla super akce, Petr Sýkora mi to skvěle vrátil a já vyloženě čekal, že gólman spadne a dám to nahoru. Ale on se jen sklouzl po kolenech a pokryl tyč. Vyčítal jsem si to hodně, kdybych to dal, tak bychom měli víc klidu. Ale nic by to ještě neznamenalo.“

Tomáši, upřímně: mohou ještě Pardubice postoupit do předkola play off?
„Buďme realisté. Šance tam je, ale my jsme prohráli pět zápasů v řadě před týdnem, kde nám stačilo uhrát dva zápasy a byli bychom ve hře. Jsme v ní i nyní, ale pravděpodobnost, že se tam dostaneme, je velmi malá.“

Teoreticky se může o předkolo play off hrát ve vašem posledním utkání základní části na ledě Kladna…
„Kdyby se mělo rozhodovat v Kladně, tak by to bylo super. Bylo by fantastické teď vyhrát, dotáhnout se na Kladno a tam by se třeba rozhodlo. To by byla super varianta.“