Loni dorazil do Prahy jako kouč Petrohradu, Miloš Říha tehdy s týmem vedl KHL a kráčel za velkým snem. Jenže pak byl nečekaně z funkce odovlán, vrátil se do Pardubic, po sezoně si dal delší volno. Nyní už zkušený kouč zase bojuje na východní frontě. Možná ani ne až tolik se soupeři jako spíš s psychikou a pohodou svěřenců v Omsku. "Vedení klubu v létě nepochopitelně rozbilo mužstvo, teď to dáváme dohromady," konstatuje.
Avangard momentálně vzpomíná na předchozí povedené roky, vinou mizerného začátku je klub daleko od pozic pro play off. Když se hokejový Omsk propadl na přelomu září a října do velké výsledkové i herní propasti, angažovalo vedení právě Říhu. "Věděli, jaký tým byl tehdy k dispozici. Dostával šest branek, ani si nevytvořil šance," vzpomíná.
Start neměl snadný, za pochodu se snažil, aby hokejisté Omsku nabrali správný směr. "Tlak je v Rusku všude, s vedením jsem mluvil jen na začátku. Poslední měsíc ne. Bylo mi řečeno, ať jsem klidu a ať si dělám svoji práci. Snažím se, abychom se zvedli," hlásí. Kde má Avangrad největší rezervy? "Dáváme málo branek, chybí nám jednoduchost. Platilo to i o utkání se Lvem," doplňuje.
Hosté dorazili po porážkách v Moskvě s CSKA a také v Rize, nutně potřebovali bodovat. "Během reprezentační pauzy jsme za čtyři dny udělali tolik práce jako jindy za dva týdny. Hráči byli nadření, ale k tomu pak potřebujete vyhrát! Když zápasy nedopadnou, musíte je z toho dostávat," konstatuje. Omsk v Praze bral bod, klidně jich ale mohlo být víc. "Klíčové bylo, že jsme se neprosadili v přesilovkách. A že jsme si po našem druhém gólu nechali rychle vyrovnat. Byla tam chyba, nedohráli jsme u branky hráče," láteří.
Ačkoli jeho bojovníci předvedli v Tipsport aréně velmi dobrý hokej, bodová odměna zatím nepřichází. "Na tréninku jsem spokojen, hráči dělají přesně to, co po nich chceme. Ale pak přijde zápas a vidíte, že si nevěří. Riga dvakrát vystřelí na bránu a dá nám dva góly, my máme jen tři tyčky a nevyužijeme dlouhou přesilovku pět na tři... Abychom se zlepšili, potřebujeme u hráčů víru. Pokud tam půjdou s tím, že se stejně nic nezmění, nemá to cenu," rozebírá.
Říha se v součinnosti s generálním manažerem snaží také posílit kádr, ovšem možnosti jsou omezené. "Nemáme další místo pro cizince, u ruských hráčů není moc variant. Špičkoví hráči nejsou a ti průměrní chtějí velké peníze. Raději budeme pracovat s deseti mladými, někteří se ukazují velmi slibně. proti Lvu to byl například Kazakov," pokračuje. Omsk jde cestou výměn, za Frolova a Jegorševa před několika dny získal z CSKA Gončarova se Širokovem.
Kouč by byl pochopitelně raději, kdyby se mužstvo pohybovalo v tabulce výš. "Dá se říci, že play off je teď daleko. Ale jestli začneme vyhrávat, hráči uvěří, že se někam dotáhneme. Co jsem u týmu, už jsem zkusil spoustu věcí. Za dvacet let trenéčiny jsme u mužstva ještě neudělal tolik práce. Musí to přijít!" věří. Ačkoli je momentálně zabrán do trablů v Omsku, na dálku sleduje, jak si vedou Pardubice.
Východočeský klub na jaře trénoval, nyní u mužstva působí jeho syn. "Spousta lidí si myslí, že tam je díky mně, ale tak to není. Syn si tím musel projít, udělal spoustu práce v Hradci," reaguje. Jeho bývalí svěřenci se v tabulce pohybují jako Omsk v KHL, také mimo postupové pozice. "Pardubice dobře začaly a to jim moc nepomohlo. Já se jim omlouvám, ale to mužstvo znám. Aby ze začátku vedly tabulku, to bylo přehnané," zmiňuje.
Odmítá, že by na dálku posílal synovi rady. "To určitě ne, naopak on radí mně. Z KHL dělal diplomku. Komentuje, co vidí, předává mi informace. Nedá se říci, že by vyloženě skautoval soupeře, ale když se spolu bavíme, probíráme to. Pokud hrajeme kupříkladu s Ufou, povídá, jakým stylem soupeř hraje, jaké jsou jeho přednosti," vysvětluje.
V kontaktu jsou prostřednictvím telefonu a internetu, Miloš Říha je nyní plně vytížen prací na Sibiři a domů se dostane málokdy. Teď se po delší době objevil v Praze. Tým z Rigy přiletěl v sobotu, po nedělním utkání proti Lvu odjížděl hned do Bratislavy, kde v úterý čeká Slovan. "Jsem moc rád, že jsem se mohl na chvíli vrátit do Čech. Na zápas se Lvem jsem se těšil, bylo příjemné slyšet zase českou hymnu. To se mi teď dlouho nestalo."
V Praze zbyla chvilka i na malou procházku. "Moc času jsem neměl, musel jsem se připravit na poradu, trénink a pak na zápas. Navíc s námi přiletěl prezident, který si chtěl povídat. Ale na chvilku jsem do Prahy vyrazil, zašel jsem na Karlův most, ve městě jsem byl zhruba hodinku," uzavírá.
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718