Potřebujeme dát v zápase první gól, zná recept na výhru Roman Vondráček

Ani ve třetím kole O₂2 extraligy se hokejisté Komety Brno, extraligového nováčka, nedočkali radosti z vítězství. Po prohře s Plzní podlehlo Brno Litvínovu a nejnověji Spartě. Pražané rozhodli o svém vítězství prakticky během prvních deseti minut zápasu, kdy dvakrát skórovali. Do konce utkání pak přidali ještě další dvě branky. Čest Komety zachraňoval až patnáct vteřin před koncem Jiří Dopita. „Něco musíme začít dělat jinak,“ vrtěl nešťastně hlavou po utkání útočník Roman Vondráček, který v utkání spálil hned několik tutovek.

Druhý domácí zápas, druhá prohra – čím to, že se vám na domácím ledě, v tak bouřlivém prostředí, nedaří?
„Nevím, čím to je. Na začátku se nám nepodaří proměnit šance. Místo toho, abychom dali první gól a dostali se do pohody, dostaneme branku, přijde útlum, a pak nevíme, jak z toho ven.“

V zápase s Plzní jste dostali dvě branky na začátku druhé třetiny, dneska se totéž opakovalo už v úvodním dějství. Dostáváte se na začátku utkání nebo po přestávce pomaleji do tempa?
„To si nemyslím, spíš bych řekl, že jsme trošičku přemotivovaní. Jak jsem říkal, na začátku jsme měli šance na gól, ty jsme ale nedali, naopak soupeř se hned z přesilovky trefil a pak trochu náhodně přidal druhý zásah. Měli prostě víc štěstí a my jsme se z toho útlumu, co na nás padl, bohužel neprobrali.“

V Rondu jste zatím zaznamenali dvě trefy, v obou případech byl střelcem Jiří Dopita. Neměli byste se k němu přidat i vy další?
„Co vám mám na to říct, no. Určitě bychom se měli přidat i my ostatní.“

Jak jste říkal, v úvodu utkání se vám nepodařilo proměnit vcelku dost slibných šancí, zdálo se, že v poslední třetině už jste se do nich ani moc nedostávali – a přesto se vám podařilo vstřelit čestný gól patnáct vteřin před koncem.
„Ve chvíli, kdy Sparta vedla 2:0, hodně zjednodušila hru. Stříleli kotouče po mantinelech a tečovali je ven, kam si za nimi sjížděli další hráči a valili se na nás. Nechali jsme jim tam až příliš mnoho prostoru k útočení, a jim hrálo do karet to, že vedli, od toho se pak všechno odvíjelo.“

Projevila se na vás během zápasu nějaká nervozita? Z vaší strany totiž bylo k vidění hodně nepřesných přihrávek nebo nahození.
„Nervózní jsme asi byli. Nemohli jsme se dostat přes modrou čáru, tak jsme puky nahazovali, jenomže Sparťani si na to vzadu hezky počkali a pak to vyhazovali po mantinelech nebo tečovali ven. Do útočného pásma jsme se dostávali jen velmi těžko, je pravda, že ta třetí třetina byla z naší strany asi hrozná.“

Měli jste třeba šanci na nějakou dorážku? Cháberovi střely z dálky dost vypadávaly.
„Hm, to asi spíš ze začátku, kdy jsme měli těch šancí až až. Pak už to bylo, jak to bylo. Už se nám nedařilo ani dostávat se do zakončení, Sparta hrála přesně to, co potřebovala, a hrála to moc dobře.“

Co můžete do příštích zápasů změnit tak, abyste mohli soupeřovu branku ohrozit víc?
„Určitě by to chtělo dát nějakou branku na začátku utkání. A taky bychom mohli už jednou konečně vést, hrálo by se nám myslím úplně jinak. Potřebovali bychom, aby střely procházely víc do brány. Máme smůlu, že většinou trefíme hned prvního hráče, který před námi stojí, případně jeho hokejku nebo to jde do sítě, hra je přerušená a my se do tlaku ani pořádně nedostaneme. Pořád jenom dotahujeme a zatím jsme zjistili, že jsme vlastně nic nedotáhli.“

Vypadalo to, že jste u všeho tak o krok nebo dva později než Sparta – je to velký rozdíl, hrát extraligu, která je nesporně rychlejší a hraje se s větším nasazením?
„Samozřejmě je to znát, ale my jsme na to trénovaní dost. Všechno to vyplývalo z toho, že jsme prohrávali, nehráli jsme dobře a Sparta byla lepší.“

Sparta byla pro vás asi extrémně těžký soupeř, patří k favoritům na ligový titul.
„Sparta je co se týče kádru asi někde úplně jinde než většina týmů, ale na to se nemůžeme vymlouvat. Liga je vyrovnaná, musíme hrát proti každému. Jak říkám, kdybychom v zápase vedli, bylo by to o něčem jiném, ale když vedou oni a mají tam tak zkušené hráče, pohlídají si to. Na konci už bylo vidět, že čekají, až budeme jezdit za nimi do třetiny, ujížděli nám z toho do brejků a ještě nám dali další dvě branky.“

Vy osobně jste měl asi trochu větší motivaci do zápasu než ostatní vzhledem k tomu, že jste ve Spartě hrával. Sliboval jste nějakou speciální odměnu v kabině?
„No, sliboval jsem, asi jako slibuje každý hráč. Ale tak. teď aspoň nemusím nic platit.“