Pořádek musí být! Junioři odevzdali počítače i telefony, plně se soustředí na šampionát

Na krátkocébém turnaji typu mistrovství světa rozhodují především kondice, síla, hokejové schopnosti, aktuální forma. Podstatnou roli ovšem hraje rovněž psychika, resp. koncentrace na klíčové okamžiky. Duše nesmí bloudit, mysl také ne. Aby bylo v tomto ohledu všechno jak se patří, přistoupilo vedení české reprezentace do 18 let k zajímavému kroku. Hokejisté po příletu do Minsku odevzdali generálnímu manažerovi Pavlu Setikovskému (na snímku) počítače a telefony, techniku si mohou vzít jen v určených chvílích na několik desítek minut.

Proč? Vysvětlení je jasné. "Dnešní mladí hráči mají spoustu zájmů a někdy jim poněkud unikalo, že tím hlavním by měl být hokej. Během režimu na turnajích nejsou jen tréninky a zápasy, ale také osobní volno, kdy se má odpočívat. Někteří borci sice opakovaně tvrdí, že třeba po obědě nejsou zvyklí spát, tak ať tedy nespí. Ale ať v době klidu nesurfují po internetu, nehrají hry nebo nevolají přítelkyním," říká jasně Setikovský.

S novinkou přišel právě on na loňském Memoriálu Ivana Hlinky. "Museli jsme něco udělat. Hráči neplnili povinnosti, věnovali se technickým vymoženostem víc, než bývá zdrávo. Proto jsme zasáhli. Všichni povinně odevzdali na každé akci osobní počítače a telefony, já jim je poskytnu vždycky na nějakou omezenou dobu. Většinou večer na dvě hodinky, do večerky," vysvětluje. Podobný systém prý posléze zavedly také výběry do 17 a 16 let.

Na první pohled jde o zajímavý krok, který by se spíš hodil do dřívějších dob, kdy platila různá omezení, nařízení, doporučení. Jenže demokracie není anarchie, junioři si nemohou dělat, co chtějí. Mladí Kanaďané například na turnajích drží denní služby - dva hokejisté vždy zajišťují úklid společných prostor, nosí věci, jsou k ruce masérům. Na disciplínu sázejí tradičně Rusové, i když také jim se tahle oblast občas drolí pod rukama.

Svědčí o tom případ Kabanova s Těleginem, kteří neměli patřičnou herní formu a také zaostávali v oblasti slušného chování. "S hráči jsme přestali počítat i proto, že dělali některé věci jinak než ostatní. Když jsme šli na zápas, všichni měli červené přiby, ale Kabanov si vzal bílou. Během rozmluvy s trenérem začal jíst oříšky. A podobně. O projevech slušnosti - jako je pravidelný ranní pozdrav - ani nemluvím," nechal se slyšet kouč Vasiljev.

V případě české osmnáctky přístup funguje. Také proto, že si po určitých problémech na únorovém turnaji v Minsku vedení výběru zjednalo respekt. Kdo se nepřizpůsobí a nepřijme za své obecná pravidla, v týmu hrát nebude. Všichni současní reprezentanti s nařízením o odevzdání mobilních telefonů a notebooků souhlasili. "Loni se to jednomu nejmenovanému hráči moc nelíbilo. Řekl jsem mu stručně, že jestli na tom trvá, ať si sbalí výstoj a odjede. Jak to dopadlo? Dal nám za pravdu, zůstal," vypráví Setikovský.

Je zřejmé, že tohle opatření samo o sobě nepřinese sportovní výsledky, ale jde o důležitou součást režimu reprezentace. Dospívající mladíci nejsou dospělými hráči, postrádají zkušenosti, někteří se sice chovají jako hvězdy NHL, ale hokejovým uměním a hlavně chováním to neplatí ani náhodou. Vinu na tom mohou nést rodiče, okolí. Bývá to důsledek současné společnosti. "Víme, že hráči mají počítače pro osobní potřebu, jako formu odpočinku. Nijak jim v tom nebráníme, ovšem chceme, aby to bylo v určitých mezích. Jestli se má mužstvo soustředit na zápas, rozhodně ne u playstationu," dodává Setikovský.

Aby hokejisté přišli během mistrovství světa na jiné myšlenky, samozřejmě se hodí někdy odlehčit atmosféru. Pro tyto případy má vedení osmnáctky zásobu filmů. "Bereme dostatek DVD, v hotelu nám vždycky dají k dispozici místnost, kam kluci mohou během svého volna zajít. V Minsku jsme hráli počátkem února, známe zázemí, při mistrovství světa by to mělo být bez problémů," připomíná.

Čeští hokejisté budou hrát zápasy základní skupiny ve starším Paláci sportu. "Moderní KHL aréna uvidí až utkání play off. Neměli jsme k podmínkám výhrady, i když turecký záchod v šatně nebývá moc běžný. Během turnaje čtyř jsme se převlékali v kabině dost vzdálené od ledové plochy, hráči tedy chodili v pantoflích do jiné šatny, kde si jen zavázali brusle a šli na led. V tom byl snad jediný větší rozdíl," konstatuje generální manažer výpravy.

V úterý od 18 hodin vypukne pro české naděje mistrovství světa duelem s Rusy, vrcholné soupeření juniorů hrával před lety i Setikovský. "Ano, už je to dávno. Hodně dávno," směje se. "Pro mě je výhoda, že vím, jak to na takové akci chodí. Tak trochu se vracím do mladých let, kdy jsem měl také všechno před sebou," říká. Koncem 70. let ovšem panovaly zcela jiné poměry. Nebyl internet, nebyly mobilní telefony.

Pokud hráč neměl přístup k oficiálním statistikám, většinou ani na turnaji pořádně nevěděl, jak je na tom s góly a nahrávkami. Dnes? Stačí najít správnou adresu - a všechno vzápětí vyskočí na monitoru počítače. Stejně tak může každý hned zatelefonovat, kam se mu zlíbí. "Hráčům jsem před nástupem do posledního kempu z legrace říkal: pěkně si poplačte svým holkám, pak ta šance nebude. Teď už všichni myslíme jen na úspěch v turnaji," uzavírá Setikovský.