Pöpperle tak rychlý nástup do branky nepamatuje, Kováře při nájezdech ovlivnil led

(BRATISLAVA, od našeho zpravodaje) Velmi kvalitní výkon předvedl v utkání proti Slovensku brankář Tomáš Pöpperle, zajímavé přitom je, že původně vůbec chytat neměl. Jenže do plánů trenérů zasáhlo onemocnění Jakuba Kováře, českobudějovického gólmana sklátila viróza, takže na led nakonec skočil Pöpperle. "Bylo to hodně rychlé, snažil jsem se co nejlépe připravit. Takový nástup do branky si nevybavím," konstatuje.

Maskovaní muži mají rádi, když delší dobu vědí, na čem jsou. Trenéři většinou nominaci ohlásí den dopředu, zápas je třeba tzv. rozchytat v předstihu. Tomáš Pöpperle tentokrát zažil výjimečnou situaci, ještě při cestě na zápas neměl o startu tušení. "Ráno jsem byl na tribuně, při rozbruslení na střídačce. A pak jsem se dozvěděl, že jdu do brány," popisuje. Bleskový přesun nebyl snadný, bývalý gólman Columbusu či Eisbären Berlín to ovšem zvládl brilantně.

Pöpperle potvrdil, že je zkušeným brankářem, nervózní prý z toho nebyl. "Spíš jsem se smál," hlásí. Přitom ho nečekalo nic snadného. Slováci mají k dispozici několik velmi šikovných útočníků, kteří září v evropských ligách, domácí výběr navíc hnala vyprodaná aréna. Ještě nikdy se na slovenský národní tým doma nepřišlo podívat víc fanoušků než tentokrát.

Pöpperle chytal spolehlivě od úvodních minut, potkal ho ale jeden velmi smolný moment. 27 vteřin po začátku první třetiny skóroval Mário Bližňák poté, co se kotouč nečekaně odrazil přímo před branku. Pöpperle vyjel k zadnímu mantinelu, aby puk zkrotil, nicméně ten těsně předtím zcela proti zákonům fyziky změnil směr. "V té situaci si lze těžko něco vyčítat, za puky k zadnímu mantinelu musím jít. Když se to takhle odrazí, to se prostě stane," říká.

Pak už ho překonal jen Bartovič, jenž zakončil slovenskou akci z prostoru před brankovištěm. Pöpperle zachránil českému týmu výhru mnoha zákroky, ten nejdůležitější vytáhl dvě minuty před koncem třetí třetiny. Juraj Mikúš pálil do odkryté branky, jenže sparťanský gólman se parádně přesunul a vyrazil. "Byla to nejtěžší situace, navíc na konci utkání," souhlasí. Duel dospěl do nájezdů, v nich domácí na Pöpperleho ani jednou nevyzráli.

Jednou mu pomohla tyč, pokusy Mikúše a Hovorky český brankář zlikvidoval. Jako jediný se trefil Jan Kovář, což už se v národním týmu stává skoro tradicí. "Měli jsme připravené zkušené hráče. Petra Nedvěda a právě Kováře, který v Plzni nájezdy dává," reaguje Alois Hadamczik. Šikula původem z Písku nezklamal, najel si před Laca a parádně skóroval. "Nebyl jsem rozhodnut, co udělám, snažil jsem se dívat na gólmana a dostat ho dolů," zmiňuje.

Jestliže v Českých Budějovicích zvolil zakončení do bekhendu, tentokrát střílel pod horní tyčku, ale forhendem."Ledaři udělali dost špatný led, puk docela skákal. Původně jsem chtěl znovu do bekhendu, pak jsem si to však stáhnul a udělal něco jiného," říká. Kováře těší, že znovu přispěl národnímu mužstvu k vítězství. "Každý úspěch těší, zvlášť v Bratislavě, kde byla skvělá hokejová atmosféra. Lidé sice fandili domácím, ale super kulisa pomůže každému," dodává.

Na zápas bude v dobrém vzpomínat také Petr Holík. Zlínský šikula dal druhý český gól, z pravého kruhu zkušeně poslal kotouč k tyči klece Jána Laca. "Už jsem tam měl podobnou možnost předtím, takže tentokrát jsem si řekl, že nebudu nic vymýšlet a vystřelím," vysvětluje. Holík nastupoval ve čtvrtém útoku s Kumstátem a dalším nováčkem Vincourem. "V první třetině tam bylo hodně našich oslabení a slovenských přesilovek, tím pádem jsme se moc nedostali do hry. Pak už jsme měli prostoru víc," pochvaluje si.

Postavou menší, ale výkonem hodně platný útočník měl původně s reprezentací už jen trénovat, jeho dny v přípravě na mistrovství světa se krátily. Teď je ale jasné, že příběh zlínského bojovníka nekončí. Trenér Hadamczik se rozhodl, že dá nástupci Čajánka s Leškou další šanci, Holíkovu hru hodnotí velmi kladně. "Držím se, což je skvělé. Jsem moc rád, že to ještě nekončí a že mohu být v týmu dál," doplňuje závěrem.