Hokejisté Techniky Blansko ve Vsetíně překvapili. Mužstvo, které je sice pokračovatelem brněnské Techniky, ale hráčsky je tvoří více hokejistů, kteří působili v Blansku, domácí zaskočilo a po úvodní dvacetiminutovce vedlo 2:0. Vsetínští ale tentokrát nenapodobili průběh jejich úvodního duelu s Frýdkem-Místkem a dovedli zápas do vítězného konce. Hosté sahali ještě v samotném závěru po bodu, ale fantastický zákrok Lukáše Plška, který kotoulem vyrazil gólovou ránu Radka Fischera, jim zkazil radost. Zkušený útočník Petr Látal, který byl na ledě skutečně vidět, však nebyl z porážky svého týmu zklamaný. „Viděl jsem, že můžeme hrát i se silnými protivníky,“ zhodnotil výkon mladého mužstva.
Začali jste dobře, vedli 2:0. Čekali jste takový nástup do utkání?
„Abych řekl pravdu, tak ne. Očekávali jsme, že na nás Vsetín vlítne. Je tady menší hřiště, zkosené rohy… Čekali jsme, že to budou nahazovat a že to bude z jejich strany ostřejší. Úvodní minuty jsme ale přestáli a pak se nám podařilo dát dva góly. Vedení 2:0 vypadalo hezky.“
Nejeli jste do Vsetína po nakládačce od Hodonína přece jen s obavami?
„Pro nás bude letos důležitý úplně každý zápas. Kromě asi pěti hráčů, kteří jsme starší, jsou tady samí mladí kluci, kteří s 2.ligou víceméně nemají zkušenosti, takže do každého utkání půjdeme s tím, že to musímwe odbojovat a vycházet ze zabezpečené obrany. No a zkoušet vstřelit dva-tři góly a ubránit to. Dneska jsme vedli 2:0, ale bohužel se nám to nepodařilo.“
I když jste vedli o dvě branky, bylo vidět, že domácí mají na bodový zisk.
„To ano, zápas byl poměrně vyrovnaný a ve 2.třetině byl Vsetín určitě lepší. V poslední části to byla taková přetahovaná, ještě minutu před koncem jsme měli velkou šanci. Mohla to být remíza, ale prohra o gól asi odpovídá poměru sil.“
Vy jste byli hodně silní v útočné fázi. Myslím, že jste Vsetín překvapili?
„Ano, útok asi nebude naší slabinou. Máme tam přece jen víc zkušenějších hráčů. Jeden a půl lajny ještě pamatuje doby, kdy jsme v Blansku hráli špici 2.ligy. Víme o sobě, umíme si to dát. Mladší kluci jsou taky šikovní, dobře bruslí, jsou dobří na puku. Až si zvyknou na dospělý hokej, bude to v pohodě. Zlomovým bodem naší hry je obrana. Tam musíme ještě hodně zapracovat.“
Jak v Blansku přivítali po roce znovu hokej? Jak jste dávali mužstvo dohromady?
„Z Techniky moc hráčů nepřišlo. Základ odešel do Břeclavi, dva další do Hodonína. Já jsem byl v Technice dva roky, předtím ale pět-šest let v Blansku. Jsem vlastně jediný, kdo strávil delší čas v obou týmech. Jsem rád, že se celek přesunul do Blanska, protože tam se cítím víc doma, než v Brně, kde všichni chodí na Kometu. Zatím ale nemůžu říct, jak to v Blansku bude. Je ještě teplo, lidi chodí spíše na fotbal. I když jsme hráli oba úvodní zápasy doma, fanouškovská základna přijela spíše z Přerova a Hodonína. Bylo to, jako bychom hráli spíš venku. V Blansku je to s fanoušky těžší. Kdysi před sedmi-osmi lety, když jsme hráli dvakrát za sebou finále, se namlsali. Tehdy tam býval plný stadión, teď to bude těžké. Navíc musíme začít vyhrávat. Po prohře 3:9 s Hodonínem bude těžké lidi přitáhnout.“
Odehrána jsou teprve tři kola, ale troufnete si odhadnout, kde byste se mohli v tabulce pohybovat?
„Já jsem z našich výkonů zatím docela překvapený. S Hodonínem byla první třetina vyrovnaná, prvních deset minut jsme měli více ze hry, měli jsme tři nebo čtyři gólovky. Ale jak jsem řekl – musíme hrozně moc zapracovat na obraně. Obránci si musí zvyknout na dospělý hokej. Já to znám s Třebíče, kde jsem kdysi hrál. Nejsou tam peníze, takže tam taky hrají mladí kluci. Po Vánocích je to ale vždycky už dobré. Vyhrajou se a zvyknou si na jiný hokej. Co se týká přípravy, takovou, jakou jsme letos měli jak na suchu, tak i na ledě, už dlouho nezažil. Já osobně se cítím daleko víc nabruslený než v posledních dvou-třech sezonách. Pokud nebudeme dělat individuální chyby, které nás v obraně posílají dolů, pokud budeme šlapat, budeme schopni vyhrávat i se silnými soupeři. Ale příští zápas hrajeme s Valašským Meziříčím, tam jsou zkušení kluci, kteří toho mají odehráno strašně moc, mají daleko více zkušeností a jsou schopní každou chybu potrestat.“
Kdybych dneska měřil časy vašeho pobytu na ledě, asi bych se dostal někam ke 30 minutám?
„Máte pravdu, já si docela zahraju… Dneska jsem zralý tak na výměnu krve. Ve druhé třetině jsem chodil na led ob jedno střídání. Poslední tři střídání před koncem jsem už šlapal vodu. Je to náročné, ale jak jsem už řekl, příprava byla výborná. V červenci jsme byli na ledě jeden a půl týdne, hodně jsme toho nabruslili. Já se cítím velmi dobře a uvidím, jak to bude vypadat dál.“
Asi je lepší dostat devět gólů, než prohrát o jediný, který přijde tři minuty před koncem?
„Pro mě je určitě lepší prohrát 2:3. Přes prohru mělo pro mě utkání velké pozitivum. Viděl jsem, že můžeme hrát i se silnými mužstvy. S Hodonínem to bylo deset minut super, na začátku druhé třetiny jsme dali na 2:3 a zdálo se, že jsme schopni je v útočném pásmu přehrávat. Pak zničehonic přijdou v chlapském hokeji nepochopitelné chyby, které soupeři trestají. Ale uvidíme dále, nemáme příliš dobré vylosování. Hrajeme na začátek s těmi, kteří budou určitě na špici.“
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718