Pocta pro Näslunda: Jeho dres vystoupal jako třetí v historii Vancouveru ke stropu haly

Markus Näslund (na snímku) se stal po Stanu Smylovi a Trevoru Lindenovi třetím hokejistou, jehož dres bude viset pod stropem vancouverské haly nesoucí od července jméno Rogers Arena. Ceremoniál oceňující přínos švédského útočníka pro Canucks proběhl před sobotním utkáním s Tampou Bay.

„Musím vám říci, že je báječné být zase zpátky doma. Tento večer je zvláštní pro mě i pro moji rodinu, protože tady můžeme být se spoustou dobrých přátel,“ uvedl mimo jiné bývalý kapitán Kosatek ve své slavnostní řeči. „Jako mladý kluk hrající hokej na severu Švédska o něčem takovém rozhodně nesníte.“

Näslunda objevili v hokejové baště Örnsköldsvik skauti Pittsburghu, který z kvalitního střelce učinil šestnáctého muže draftu 1991. Do zámoří odletěl o dva roky později a dres Tučňáků oblékal do března 1996, kdy byl vyměněn do Vancouveru za bitkaře Aleka Stojanova. Dodnes je tento trejd označován za jeden z nejméně vyvážených v historii soutěže.

Zatímco jeho protějšek odehrál poté v NHL 45 zápasů, Näslund je ještě dnes s 884 utkáními třetím nejnasazovanějším hokejistou Canucks a s 346 brankami a 756 body lídrem týmových statistik. Šestkrát překonal hranici třiceti gólů za sezónu, třikrát po sobě i čtyřicetibrankovou metu. Zahrál si v pěti Utkáních hvězd, třikrát byl zařazen do All-Star týmu ligy a v roce 2003 mu ostatní hráči NHL dali do opatrování Lester B. Pearson Award.

To už byl Näslund tři roky kapitánem Canucks. Vydržel jím být sedm sezón, než se s klubem rozloučil a upsal se NY Rangers. Jeho působení ve Vancouveru mělo jedinou poskvrnku, kterou mu kritici včerejší ceremonie vyčítají – mužstvo pod Näslundovým vedením sice dvakrát ovládlo Severozápadní divizi, ale v play off došlo maximálně do druhého kola.

„Byl jsem součástí týmu, který se od roků, kdy jsme se trápili, změnil na rovnocenného soupeře ostatním,“ připomíná Näslund na svoji omluvu, že v počátcích jeho působení měla organizace vážnější problémy. „Nikdy jsme neušli celou cestu, jak bylo naším cílem, ale podařilo se nám vrátit do města hokejovou horečku. Byla to úžasná jízda, na jejímž začátku byl poloprázdný stadión a na konci plné ochozy.“

V New Yorku odehrál rodák z Örnsköldsviku polovinu ze svého dvouletého kontraktu a poté ukončil kariéru, alespoň tu zámořskou. Po návratu domů se totiž spolu s Peterem Forsbergem rozhodli herně i finančně podpořit svůj mateřský klub MODO. Od letošního léta je Näslund definitivně hokejovým důchodcem a může tak vzpomínat na své úspěchy, mezi něž na mezinárodním poli patří dvě druhá místa z juniorských šampionátů a stříbro a dva bronzy z mistrovství světa dospělých.

Čestné místo v paměti patří městu z kanadské provincie Britská Kolumbie. Sobotní oslava jen umocnila útočníkovy zážitky. „Čekal jsem, že to bude památný večer, ale tohle překonalo mé představy. „Snažil jsem se nebýt nervózní a brát věci tak, jak přijdou, snad se mi to povedlo. Cítit energii a lásku fanoušků, bylo něco neskutečného.“

O zhodnocení role dnes sedmatřicetiletého muže se snažili mnozí. „Nikdy už to nebude stejné jako dřív. Budeš mi chybět po mé levé ruce,“ vzkázal prostřednictvím videopřenosu z Detroitu Todd Bertuzzi, který byl s Brendanem Morrisonem ve Vancouveru nejčastějším Näslundovým parťákem v útoku.

Trevor Linden přivítal Švéda mezi vyvolenými následujícími slovy: „Markus byl člověkem, který tenhle klub zvednul v okamžiku, kdy to bylo nejvíce potřeba. V devadesátých letech procházela organizace složitým údobím, ale když byl Markus jmenován kapitánem, byl to začátek nádherné epochy. Nechal tady kus sebe, vložil do své práce srdce a duši.“

V této sezóně patří Kosatkám aktuálně první příčka Severovýchodní divize se stejným ziskem jako druhé Colorado. Mohly mít jednobodový náskok, kdyby oslavu svého ex-kapitána nepokazily prohrou v prodloužení s Tampou Bay.