Počítám, že brácha mi ten gól vyčte, culil se Jan Kovář po vítězné trefě v prodloužení

Již podruhé během uplynulých devatenácti dní se utkali hokejisté HC Plzeň 1929 a HC Mountfield. Zatímco utkání z 10.ledna přineslo deset branek, tentokrát se žádné gólové hody nekonaly. Plzeň zvítězila 3:2 v prodloužení, ačkoliv ještě v první třetině vedla o dvě branky. Soupeř z Českých Budějovic srovnal skóre osm minut před koncem třetí třetiny. Definitivní rozhodnutí přišlo v prodloužení, kdy plzeňský Jan Kovář (na snímku) prostřelil svého bratra Jakuba Kováře v hostující brance.

Souboje mezi Plzní a Českými Budějovice bývají v rodině Kovářů tradičně nejvíce sledovanou událostí. Plzeňský Jan Kovář se pokaždé snaží vytáhnout na svého staršího bratra Jakuba v českobudějovické brance.

„Na zápas se připravuji stejně jako na každý jiný. I svoji hru se snažím hrát jako proti každému jinému soupeři, ale někde v hlavě asi je, že hraji proti bratrovi. Aasi se snažím více střílet a dát mu gól,“ popsal Jan Kovář svůj pohled na zápasy proti bratrovi Jakubovi.

V loňské sezóně se mu dařilo více. Ve čtyřech utkáních pokořil sourozence ve všech případech. Jednou dokonce dvakrát. K tomu přidal i ještě jednu asistenci. Letos jsou jeho statistiky o poznání skromnější. Poprvé se prosadil až v posledním vzájemném duelu. Zato ale v prodloužení. „Mám radost, že mi to tam konečně padlo. Minulý rok mi to proti bráchovi šlo více, ale naštěstí jsem to tentokrát prolomil,“ neskrýval radost plzeňský útočník.

Přitom příležitosti ke vstřelení branky měl už v základní hrací době. Jednou ovšem trefil v přesilovce tyč a jednou protihráče. „On se tam motal, ani nevěděl, kde je. Byla to ale naše smůla. To samé se stalo Radkovi Dudovi. Musím říct, že obránci bráchovi hodně pomohli,“ uznal Kovář kvality českobudějovické defenzívy.

Jeho šťastná trefa se zrodila v prodloužení, kdy oba dva celky měly po jednom muži na trestné lavici. Hrálo se tedy málokdy vídaných tři na tři. Plzeň rozehrávala z vlastního pásma. Kovář si vyměnil puk s Jiřím Vykoukalem a dostal se do útočné třetiny.

Bránícímu zadákovi naznačil kličku a vystřelil. Jeho střela putovala ke vzdálenějšímu hornímu růžku Kovářovy branky. „Ani jsem nemohl dýchat, byl jsem už hrozně unavený. Poslal jsem tam ránu, puk trochu zaplaval a myslím si, že tohle nemohl chytit,“ popsal svůj zásah šťastný střelec.

Při závěrečném podávání rukou se oba dva bratři u sebe na okamžik zastavili a cosi si vyříkávali. „Brácha byl na mě trochu naštvaný, ale nic moc jsme si ještě neřekli. Až pojedou domů, tak si zavoláme a počítám, že mi to ještě vyčte,“ odhadoval mladší z dvojice.

Plzeň tedy prodloužila vítěznou šňůru na domácím ledě na devět zápasů. V přímém souboji o druhé místo si upevnila svoji pozici. Náskok před třetím Mountfieldem má osm bodů. Manko na první příčku stáhla na šest bodů. Má však ještě jedno utkání k dobru. „Naším cílem však není dohnat první Spartu. Sice by to bylo hezké, kdyby se nám opět podařilo vyhrát základní část, ale o tom to není,“ uzavřel Jan Kovář.