Po vyřazení Bramptonu nespal Patrik Machač celou noc, širší led v Brně mu potíže nedělal

Dlouho se nestalo, aby během rozehraného šampionátu osmnáctiletých posílil český národní tým krajánek ze zámoří. Bleskový přesun přes Atlantik uskutečnil v roce 2007 Jakub Voráček, teď současnou hvězdu Philadelphie napodobil jiný kladenský odchovanec Patrik Machač. Útočník kanadského týmu Brampton Battalion skončil vystoupení v play off Ontario Hockey League v noci na pátek, druhý den už dorazil do Brna. "Měl jsem nějakých 14 hodin na to, abych si zabalil, dořešil letenky a absolvoval mítink s klubovým vedením. Ale všechno jsem stihl," popisuje.

Machač patří k oporám ročníku 1994, na loňském Memoriálu Ivana Hlinky dělal v osmnáctce kapitána. Bylo jasné, že pokud to půjde, trenéři o vyhlášeného bojovníka budou stát. "Čekal jsem, že nám Patrik pomůže, na ledě to potvrdil," hodnotí Jiří Veber jeho první start. Zápas s Kanadou se sice elitnímu výběru nepovedl, jenže Machač odvedl kvalitní výkon. Však byl také posléze vyhlášen nejlepším hokejistou českého výběru.

Radost z toho ale neměl, proti Kanadě toužil po vítězství. "Víc než půlku jejich týmu znám. Sice tady nejsou kompletní, ale pořád mají spoustu výborných hráčů, kteří jsou jedni z nejlepších v jejich ligách. Ale vím, že jsme na ně měli, určitě to bylo hratelné," konstatuje. Takhle si první start na domácím šampionátu nepředstavoval, ovšem co se dá dělat.

Ostatně podobné pocity prožil zmíněný Jakub Voráček, osmnáctka tehdy ve Finsku dokonce sestoupila. Přeorientovat se na jiné kluziště, srovnat se s aklimatizací - to není jen tak. "Ale já se cítil dobře. Na tom větším kluzišti to bylo v pohodě, na všechno zbývalo dost času. Myslím, že větší rozdíl je to pro Kanaďany. A časový posun? Dá se to. Přiletěl jsem v sobotu, druhý den byl trénink, pak jsem měl možnost všechno dospat," hlásí.

Jakmile jeho tým skončil v play off, nastala pro Machače akce kulový blesk. "Musel jsem vyřídit spoustu věcí, šel jsem spát, ale každé dvě hodiny se budil. S panem Petrem i s dalšími lidmi jsme to neustále řešili, dá se říci, že jsem vůbec nespal. A to ani pak v letadle, tam já pořádně nezaberu." Přes Atlantik letěl odhodlán pomoci národnímu týmu a také zažít atmosféru prvního mistrovství světa - navíc před domácím publikem.

Duel s javorovými listy ovšem přinesl zklamání. "Věřil jsem, že bychom je mohli udělat, ale srazila nás nedisciplinovanost," říká upřímně. Soupeře si osmnáctka osahala už loni v Břeclavi, na Memoriálu Ivana Hlinky. Ani tehdy to nedopadlo zrovna dobře. "Prohráli jsme 1:6, teď 2:6. Výsledky to jsou podobné, ale myslím, že nyní jsme měli větší šanci. V Břeclavi tam z naší strany byl znát až moc velký respekt," srovnává.

Tentokrát svěřence trenérů Vebra, Petra a Östmana srazily vlastní chyby. Zadáci se příliš hrnuli k útočnému pásmu, počínali si místy lehkovážně, defenziva ale neladila ani útočníkům. Nepovedená první třetina přispěla k tomu, že se do většího varu nedostaly víc než dvě tisícovky přítomných dáváků. "Kdybychom vstřelili první gól, asi by to fanoušky chytlo víc. Neměli jsme tam situaci, kdy by lidé začali věřit, že to srovnáme nebo otočíme," rozebírá.

Sám se na českých kluzištích představil po osmi měsících, Patrik Machač mezitím absolvoval první zámořskou sezonu. "Angažmá v Bramptonu mě změnilo po všech stránkách. V přístupu, ve větší agresivitě při hokeji, samozřejmě v osobním životě. Byla to výborná zkušenost. Hodně jsem na sobě pracoval, v Kanadě jsem pochopil, že musím mít ještě větší bojovnost a nasazení," upozorňuje. Patrik mimo jiné navázal na jiné české vyslance, kteří v Bramptonu dělali dobré jméno našemu hokeji dřív.

Za Battalion hrávali například Rostislav Klesla, Kamil Kreps, Martin Lojek a další. "Místní si je dobře pamatují, trenér mi často říkal, co s klukama zažil, jaké příhody se jim přihodily. Snažil jsem se, abych pověst Čechům nepokazil." V týmu bude pokračovat dál, patrně ještě dva roky. Teď ale Machač myslí na šampionát osmnáctek. Dramatický přesun přes Atlantik nepodstupoval proto, aby hrál na jihu Moravy jen o záchranu.

Češi stále živí naději na postup do play off, nicméně musejí porazit Finy, což nebude nic jednoduchého. Bilance hovoří proti osmnáctce, mladí borci Suomi přijeli na šampionát hodně nažhavení. "Ještě jsem je neviděl, nevím, jak na tom jsou, určitě budou kvalitní. Jenomže my to prostě musíme zvládnout. Víme, že ten zápas bude o bruslení a bojovnosti, musíme zlepšit obranu a dát do toho všechno," uzavírá.