Po medailích přišlo zklamání. Je to neúspěch, všichni jsme pod ním podepsaní, říká kapitán Novotný

(STOCKHOLM, od našeho zpravodaje) Hrál na svém šestém světovém šampionátu. Před třemi lety v Německu získal Jiří Novotný zlato, pak přivezl dvakrát bronz. Letošní návrat domů tak příjemný není, Češi nezvládli klíčové čtvrtfinále a po čtyřech letech okusili, jaké to je chybět v elitní čtyřce. "Obrovské zklamání!" hlesne kapitán týmu, který s céčkem na reprezentačním dresu hrál první velký turnaj. "Každý z nás si to představoval jinak," doplňuje hokejista pražského Lva.

Přitom před čtvrtfinále si reprezentanti zvedli sebevědomí. Podali kvalitní výkon proti Kanadě, pak nasázeli sedm branek Norům. "Byli jsme našlápnutí a věřili si. Na druhou stranu jsme věděli, jak silný tým proti nám nastoupí. Byla škoda, že jsme dostali gól, potom jsme začali tlačit, na konci měli pár šancí... Bohužel. Nedá se nic dělat," láteří.

Bolí vyřazení o to víc, že jste se Švýcary prohráli podruhé na turnaji?
"Samozřejmě, že nás to hrozně mrzí. Ale ukázali, že není žádná náhoda, že zatím procházeli turnajem tak suverénně. My nekoukali na to, jestli s nimi můžeme prohrát dvakrát. Začínalo se přece od nuly. Teď nezbývá, než jim gratulovat. Celý turnaj podávali vynikající výkon.“

Kde hledat hlavní příčiny, že se to ve čtvrtfinále tentokrát nepovedlo?
"Góly. Jeden gól. Takhle se hrát nedá. Ukázali jsme, že když dáme tři, jsme schopni to zvládnout. Obranu jsme měli kvalitní, stejně tak gólmana."

Švýcaři předváděli dvě třetiny velmi účinný systém hry, byli až strojově přesní.
"Není to náhoda. Na konci jsme si vytvořili tlak, ale nepovedlo se nám vyrovnat. Pro všechny je tenhle výsledek obrovské zklamání."

Jak to berete vy osobně?
"Mrzí mě to. Tři roky jsme pokaždé přivezli medaili, teď jsem byl u kormidla jako kapitán a skončili jsme ve čtvrtfinále. Osobně si to neberu, ale odpovědnosti se nezříkám. Na ledě je však pětadvacet hráčů. Za všechny říkám, že to je každopádně velká škoda."

Bude ve vás zklamaní převládat dlouho?
"Hodně dlouho! Odjezdil jsem si celou přípravu, před šampionátem jsem byl z domova dva měsíce. Chtěli jsme vydržet až do neděle, což se nepodařilo. Je to k naštvání. Fakt mě mrzí, že to neskončilo plackou."

Letošní turnaj nebyl povedený ani v základní skupině, při některých zápasech chyběl z české strany optimální výkon. Jak vidíte celý turnaj?
"Fanoušci ani novináři nebyli spokojeni, nedivím se. Taky jsem si to bral osobně, protože mi to nebylo jedno. Jsem hráč, který chce vyhrávat. Byl to těžší turnaj, určitě s větší odpovědností. Jenže život jde dál. Snažili jsme se, nevyšlo to. Ale celý tým makal."

Někteří experti během šampionátu poukazovali na to, že tým postrádal patřičného lídra. Vnímáte podobné stesky?
"Jsem připravený. Na druhou stranu - nejsem Jarda Jágr nebo Páťa Eliáš. Tihle kluci mají tak zvučná jména, byli starší. Já si to ani nebudu v novinách číst, a když jo, nic to se mnou neudělá. Není to jenom o mně, že mám céčko. Bylo nás tady pětadvacet. Měli jsme dobrou partu, funkce kapitána mě určitě nesvazovala. Je mi jasné, že jsme udělali neúspěch, kritika mě nevykolejí. Snažil jsem se, co to šlo. A tým? Za ním stojím. Byli jsme dole a pak se z toho trochu oklepali. Ten poslední zápas však bohužel nevyšel."

Ve čtvrtfinále jste narazili na Švýcary, kteří byli při vší úctě schůdnějším soupeřem než Kanada nebo Švédsko. Mrzí vyřazení tím spíš?
"Nikdo nepřemýšlel o tom, že bychom Švýcary podcenili. V žádném případě! Cesta mohla být jiná. Ovšem když se podíváme, že jsme mohli hrát se Švédy nebo s Kanaďany, popravdě by si asi každý přál Švýcary. Nebudeme nic nalhávat. Šli jsme do toho naplno, jenže soupeř ukázal sílu. Není náhoda, kam se dostal." 

Češi končí na šampionátu sedmí, podobně dopadla reprezentace jen v letech 1994 a 2007.
"Samozřejmě je to nepříjemné, ale prohráli jsme ve čtvrtinále. Ani jsem nevěděl, kolikátí přesně budeme. Je to špatný výsledek, všichni jsme pod ním podepsaní. Ale co teď naděláme?"

Máte vysvětlení, proč ve čtvrtfinále znovu vázla koncovka?
"Musíme respektovat sílu soupeře, který nás k ničemu moc nepustil. Švýcaři výborně bruslili, jejich gólman hodně pochytal. Kdyby Kuba Voráček dal tři vteřiny před koncem šanci, šli jsme do prodloužení. Ale pokud bude někdo říkat, že jsme nebyli produktivní, můžu mu dát za pravdu. Na jeden gól se vyhrává těžko."

Do Stockholmu za vámi přijela manželka Zuzana se synem Jiříkem. Zapomenete na zklamání díky rodině snáz?
"To nevím, bude mě to štvát dlouho. Sešla se tady výborná parta. Ale rodina mi samozřejmě pomůže. Byl jsem rád, že tady byli. Člověk přijde na jiné myšlenky. Když je skleslý a vidí, jak má zdravou a krásnou rodinu, život jde dál."