Po záblesku naděje opět tma zoufalství. Vypadá to, že Kometě Brno by v letošním ročníku extraligy nepomohl ani sám Jaromír Jágr, kdyby oblékl její dres. Brno se totiž po výhře nad Libercem a dvěma bodům z Karlových Varů vrátilo do propasti proher. Tu poslední včera zaznamenalo doma s Litvínovem. Dlouho potom nikdo z kabiny domácích nechtěl vyjít ven na rozhovor. „Říkáme vám pořád to samé,“ povzdechl si nakonec „odvážlivec“ Jan Novák před skupinkou novinářů.
Honzo, proč vám zápas nevyšel?
„Já nevím. Hrajeme dost zvláštně. Nejsme důrazní, prohráváme osobní souboje, všude jsme druzí. Rozhodně jsme neodehráli dobré utkání. Soupeř byl podle mě na stejné úrovni jako my a my…prostě jsme nepředvedli dobrou hru.“
Přitom první třetina byla z vaší strany dobrá, na konci druhé jste Litvínov nadlouho zamkli v jeho obranném pásmu. Ani s tím není v kabině spokojenost?
„Ne, určitě ne. Spokojenost… prohráli jsme další utkání v řadě a není proč být spokojený. Šance jsme sice nějaké měli, ale nebyly to takové, ze kterých by se dávaly góly. Umíme akorát nastřelovat puky z rohu, ale před bránou není nikdo, kdo by to tam domlátil, kdo by zabojoval, aby tam padla nějaká branka, která se tam dotlačí.“
Čím si tu nemohoucnost vysvětlit? Mančafty, které jsou dole, většinou právě naopak spoléhají na to, že důrazem tu smůlu zlomí.
„Já nevím. Prostě nám to nejde. Nehrajeme to důrazně, neplníme, co bychom plnit měli. Ničím jiným si to vysvětlit nejde.“
Byl tenhle zápas důležitější než některé jiné? Souboj posledního s předposledním…
„Důležitý je pro nás každý zápas. Tenhle byl stejně důležitý jako kterýkoli jiný, předtím nebo potom. Bohužel jsme ho prohráli, musíme se z toho otřepat a jít dál – i když to už si říkáme dost dlouho.“
Kde byste našel zlomový moment utkání s Litvínovem?
„Těžko říct. První třetina byla z naší strany docela dobrá, i když k ideálu měla daleko. Pak jsme ztratili důraz. Je to špatný výsledek celého týmu, propadli jsme v obraně, v útoku. Dostali jsme tři góly, dali jeden, a to ještě díky přesilovce pět na tři, kdyby nebylo jí, tak snad tu branku nedáme ani jedinou. Tohle nejsou dobré zápasy, které bychom měli hrát a které by si diváci zasloužili.“
Vypadá to, že vám ty výhry s Libercem a v Karlových Varech nijak zvlášť nepomohly.
„Hm, pomohly nám akorát v tom, že máme šest bodů. Všichni jsme si asi mysleli, že se od toho konečně nějak odrazíme, ale náš herní projev na to teda nevypadá.“ Takže vás to ani nijak nepovzbudilo? „Ale jo, my se povzbuzujeme pořád, jenomže to chce potom předvést na ledě. Hokej se přece nehraje v kabině.“
Ten zápas s Chemiky by asi vypadal jinak, kdyby se vám podařilo proměnit tlak v závěru druhé třetiny v nějaký gól, viďte.
„Hm, to máte pravdu. Byli jsme u nich ve třetině nastěhovaní snad pět nebo sedm minut v kuse, jenomže nebyly góly, takže nebylo ani vítězství.“
Naopak posledních pět minut utkání to vypadalo, že dohráváte už jenom z povinnosti, hráli jste tak nějak odevzdaně.
„Já nevím, jestli to bylo odevzdaný… bylo? Fakt jo? Hm, tak asi jo… I když já myslím, že jsme chtěli ještě zabojovat a něco tam dotlačit, ale moc to nešlo. Litvínov pak začal hrát stylem, že jakmile měli puk u sebe ve třetině, okamžitě ho vyhazovali ven. Nedovolili nám vytvořit nějaký pořádný tlak.“
Co bude teď? Čekáte nějaké postihy třeba od trenérů?
„Od trenérů… Hlavně se musíme probrat my sami. Trenér nám dává nějaké pokyny, co máme plnit, nemůže hrát za nás. To my jsme ti, kdo musí mít odhodlání, kdo do toho musí dát srdce, kdo musí zabojovat, zvednout se a hrát. A ne že půjdeme na led a budeme tam vypadat jako na veřejném bruslení, takhle se prostě hokej nehraje.“
To jsou hodně tvrdá slova, opravdu to tak cítíte?
„A vy ne? Vždyť se na ty naše výkony taky díváte. Je tam důraz? Není, aspoň podle mě ne. Chybí mi tam srdce, aby do toho všichni vložili všechno. To přece nejde, abychom přišli na zápas a mysleli si, že ho vyhrajeme, když jsme poslední. Potřebujeme hrát jednoduchý hokej, nejsme v situaci, abychom si mohli myslet, že dáme gól do prázdné brány, když vyšachujeme brankáře. Musíme se do brány tlačit, střílet, dorážet, prostě bojovat. Případně aspoň někoho seřezat.“
Na předposlední příčku ztrácíte už deset bodů…
„Hm, to je dost, co? Tak jo no, kouknu se samozřejmě na tabulku… ale já radši nekoukám až dolů.“
Další zápas vás čeká až v pátek, bude pro vás ta delší pauza plus nebo mínus?
„Já bych v tom nic nehledal. Odpočineme si stejně jako všichni ostatní a liga bude dál pokračovat ve stejném tempu, na tom nějaký den navíc nic nezmění.“
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718