Phoenix začal bez Zbyňka Michálka, reprezentační obránce si na tréninku zlomil malíček

Pokud jste hledali jméno Zbyňka Michálka na soupisce Phoenixu pro duel se St. Louis, hledali jste marně. Jindřichohradecký rodák, jenž v posledních dvou sezónách nevynechal jediný zápas Coyotes, si při středečním tréninku zlomil malíček na levé ruce po nárazu na mantinel a může být mimo hru až šest týdnů.

“Docela to bolelo, ale nemyslel jsem, že by mohlo jít o něco vážného, dokud mě doktoři nevzali na rentgen. Kdyby se to stalo při zápase, člověk by se s tím smířil spíš, ale poslední trénink před sezónou, to je velká rána,” lituje nejvytěžovanější člen Gretzkyho družiny.

Michálka měl původně nahradit Brendan Bell, jenže toho Kojoti ještě před nešťastným incidentem zapsali na waiver list a z procedurálních důvodů by ho nestihli zařadit do sestavy. Šanci vedle Eda Jovanovskiho tedy dostal narychlo povolaný Ryan Caldwell. Rodák z Deloraine tak rozšířil svoji bilanci dvou startů v NHL z ročníku 2005-06, kdy oblékal dres newyorských Islanders.

Caldwellovi vzhledem k datu narození (15. června 1981) unikla o tři měsíce příležitost být v aktuální sezóně počítán mezi nováčky, Phoenix ale do zápasu s Blues postavil čtyři jiné zelenáče. Zatímco Daniel Carcillo už v minulosti párkrát atmosféru National Hockey League okusil, trio Peter Mueller, Martin Hanzal a Daniel Winnik absolvovalo včera večer premiéru.

Mladíci si vůbec nevedli špatně. Carcillo asistoval u gólu Mikeu Yorkovi a Winnik ve čtyřicáté osmé minutě po Hanzalově nahrávce dokonce vsítil vítěznou branku. Bluesmani už v závěru jen korigovali na konečných 2:3 ve svůj neprospěch.

“Cítil jsem se skvěle. Před zápasem jsem se snažil si vsugerovat, že se jedná jen o další přípravné utkání, abych nebyl pod velkým tlakem,” odkrývá svůj recept na úspěch Winnik. “Publikum bylo fantastické a chtěl bych poděkovat také svým spoluhráčům z útoku.”

Trenér Wayne Gretzky doufal, že junioři pochopí, jaké pocty se jim dostává nominací do zápasů nejprestižnější hokejové soutěže světa. “Říkal jsem to už mnohokrát, že z edmontonských časů nejvíce lituji toho, že jsem si nesednul a neuvědomil, co jsme vlastně dokázali. Čím jste starší,tím více chápete, že dosažené úspěchy se nemusí opakovat. Když jsem se dostal v roce 1993 do finále s Kings, bylo to nevšední, protože se na to čekalo dost dlouho. V Edmontonu se předpokládalo, že do finále dojdete pokaždé.”

“Úvodní zápas si kluci užili a dostalo se nám velké podpory od fanoušků,” zhodnotil ještě kouč Coyotes čtvrteční klání. “Naše mladé mužstvo udělalo v prvních deseti minutách několik chyb, párkrát se nechalo zbytečně vyloučit, ale byla vidět snaha. Co nám chybí ve zkušenostech, to doženeme energičností a nadšením. Jsem rád, že u toho můžu být.”