Petr Sýkora si rozhodující finále Stanley Cupu nezahraje, má totiž zlomenou nohu

Déle jak měsíc čekal na svoji šanci a když se konečně dočkal, postavil se osud proti němu. Petr Sýkora si v posledním utkání finálové série s Detroitem poranil kotník a jeho start v rozhodujícím sedmém zápase je vyloučen. Už ve středu byl zahlédnut, jak opouští Mellon Arenu o berlích, a na dotaz reportéra TSN, zda v pátek nastoupí, se jen pousmál a sdělil: “Nemyslím.” Den poté lékařské vyšetření potvrdilo, že má Sýkora zlomenou nohu, o poslední finále tedy skutečně přijde!

V letošním play off odehrál před úterkem jen šest utkání. Čtyři hned na začátku proti Philadelphii, dvě ve druhém kole proti Washingtonu. Připsal si však jen jednu asistenci a jeho místo v sestavě zaujal Miroslav Šatan. Český útočník vysedával na tribuně.

V kritické chvíli, kdy Pittsburgh čelil mečbolu Rudých křídel, si ale kouč Dan Bylsma vzpomněl na schopnost plzeňského odchovance rozhodovat klíčové momenty. Deset vítězných branek ze základní části je důkazem, stejně jako tři trefy v prodloužení vyřazovacích bojů z předchozích let - dvě ještě v dresu Anaheimu, poslední z nastavení loňského pátého duelu.

Sýkora šel však do boje s jiným cílem. Stanovil si ho se zřetelem na pracovní zařazení kamaráda, jehož na soupisce zastoupil. “Všichni mluvili o mé střele, ale já šel do zápasu s jinými myšlenkami. Sledoval jsem, jakou roli má Miro, a chtěl jsem se jí také zhostit. Potřeboval jsem mít jistotu, že udělám všechno dobře,” říká dvaatřicetiletý veterán.

“Věděl jsem, že nebudu na ledě moc dlouho, a to se naplnilo. Snažil jsem se proto všemi možnými způsoby nabídnout něco pozitivního – zastavit některý z výpadů, přispět nějakou maličkostí. Čímkoliv, co bude dobré pro tým. Povedlo se to, když jsem zablokoval střelu, a pro mě to mělo možná větší význam, než kdybych vstřelil branku.”

Nejzářivější moment českého útočníka byl bohužel také jedním z posledních, kdy se Sýkora objevil na ledě. V půlce druhé třetiny se vrhnul do střely Krise Drapera od modré čáry a i když ho kotouč bolestivě zasáhnul do kotníku, byl schopný ještě odpálit puk z vlastního pásma, než odkulhal za mantinel. Na začátku posledního dějství ještě absolvoval jedno střídání, ale celkově se stopky počítající jeho ice-time zastavily už na šesti a půl minutách.

I tak si vysloužil pochvalu od spoluhráčů. “Sýkora toho sice moc neodehrál, ale ta zablokovaná střela z druhé třetiny nám dodala dost energie. Pro někoho to může být maličkost, ale střídačku to nabudilo,” říká obránce Brooks Orpik, který se sám vrhnul proti šesti projektilům z holí Red Wings.

Zatímco Orpik bude ve své práci pokračovat i v sedmém utkání, na jeho spoluhráče zřejmě zbyde role pasivního diváka. Historie se opakuje, v roce 2000 sledoval Sýkora poslední krok svých kolegů z New Jersey k titulu jen z postele prostřednictvím televizní obrazovky. Ve třinácté minutě šestého utkání ho srazil tvrdým hitem kapitán Dallasu Derian Hatcher a český útočník musel být odvezen do nemocnice. Devils vsítili vítězný gól ve druhém nastavení.

Kdyby byli Tučňáci hodně pověrčiví, Sýkorovo nynější zranění by vítali. Zkušený forvard totiž v minulosti nikdy po sedmém zápase finále Stanleyova poháru neslavil. Ďáblové před osmi lety při obhajobě titulu ztroskotali na Coloradu a když se jim o dva roky později podařilo triumf zopakovat, oblékal už hrdina našeho článku trikot konkurence z Anaheimu.

“Kdykoliv spatřím pohár, dívám se nějakou reportáž v televizi nebo s ním někoho vidím, vzpomenu si na ty dva zápasy,” říká Sýkora. “Přemýšlím, co jsem mohl udělat lépe. Teď mám šanci zúčastnit se utkání číslo sedm, to je vše, co si želám od dnešního zápasu.” Z kontextu poznáte, že uvedená slova vyřknul plzeňský rodák ještě před šestým duelem, kdy Penguins teprve bojovali o šanci na další život.