Petr Mrázek září v brance osmnáctky a doufá, že mu zámoří pomůže ke splnění velkého snu

Předváděl fantastické zákroky, byl to on, kdo držel šance české osmnáctky na úspěch v prvním utkání Memoriálu Ivana Hlinky proti Švýcarsku. Vítkovický gólman Petr Mrázek prokázal velmi dobou formu. Co pokryl lapačkou, bylo někdy až neuvěřitelné. Nebýt šikovného brankáře, mohl mít český výběr v těžkém klání problémy. Ale Mrázek udržel čisté konto a vydatně přispěl ke slapu mladíků ze země Helvétského kříže. "Bylo to hodně těžké utkání a máme radost, že se nám povedlo. Pro mě osobně šlo o teprve druhý zápas sezony, dosud jsem vlastně pořád jen trénoval," říká.

O talentu sympatického brankáře se ví delší dobu. Na sklonku sezony 2007-08 se tehdy šestnáctiletá naděje představila v zápasech extraligového play out, loni chytal Mrázek za vítkovickou juniorku, nakoukl i do reprezentační osmnáctky. Nyní je kmenovým gólmanem výběru ročníku 1992 a v Břeclavi potvrzuje mimořádné schopnosti.

Proti Švýcarům předvedl několik bezchybných zákroků, že i jindy kritický Jaroslav Holík v hledišti pochvalně zamručel. "V zápase jsem řešil víc situací, nejhorší byla asi ta, kdy jsem zasahoval třikrát po sobě. Bylo to ve třetí třetině, vedli jsme 1:0. Kdyby nám soupeř vyrovnal, mohlo se všechno vyvíjet jinak. První střelu jsem neviděl, pak bylo třeba ještě dvakrát reagovat na dorážky," zmínil jeden z důležitých momentů.

Česká osmnáctka nemá v základní skupině Memoriálu Ivana Hlinky lehkou pozici. Právě Švýcaři měli znamenat jedinou relativně snesitelnou překážku, pak totiž čekají silní Švédové a Kanaďané. Právě vědomí nutnosti udělat první krok a připsat si povinné body svazovalo českým talentům ruce i nohy. Ještě že měli v kleci Mrázka. Vítkovický gólman chytal spolehlivě i v nedělní přípravě proti Američanům, kterou soupeř vyhrál poměrem 5:3.

Přitom do té doby nenastoupil ani k jednomu zápasu sezony. Čím to, že okamžitě udivuje takovou formou? "Mám za sebou výbornou přípravu. Trénovali jsme sami s obráncem Adamem Sedlákem, měli jsme kondičního kouče, který věděl, na co nás zaměřit. Cítím se dobře, i když dva zápasy ve třech dnech znamenaly samozřejmě zátěž. Turnaj navíc dál pokračuje, program máme našlapaný," konstatuje.

Petr Mrázek patří do kategorie brankářů, o nichž brzy uslyší široká veřejnost. Je mrštný, pohyblivý, dobře bruslí. Má skvělý postřeh i lapačku. Na našich stadionech teď ale nebude nějaký čas k vidění, protože míří za Atlantik. "Byl jsem rozhodnutý delší dobu, už dřív jsem věděl, že chci jít do kanadské juniorky. V draftu si mě vzala Ottawa, budu tedy chytat tam," vypráví.

Ne že by ve Vítkovicích neviděl perspektivu, ale jeho snem je NHL. "Rád bych se tomtuo přání jednou přiblížil, ale zůstávám na zemi a na takové mety v tuto chvíli nemyslím," odpovídá na dotaz, jestli ho láká napodobit Ondřeje Pavelce nebo Michala Neuvirtha, kteří v nedávné minulosti také na Memoriálu Ivana Hlinky chytali. O Ontario Hockey League má zatím jen obecné informace. To samé o klubu Ottawa 67´s. "Vím, že v týmu působili Martin Parýzek nebo Lukáš Mensator. S ním jsem se chtěl spojit, ale zatím se mi to nepovedlo," hlásí.

Aby byl nachystán po všech stránkách, pilně se věnuje angličtině. "Chodím na doučování. Obecné fráze řeknu, docela rozumím. Ale řeč si osvojím hlavně až v Ottawě. Budu tam jediným Čechem, čeká mě tedy výhradně komunikace v angličtině." Nové také budou zákonitosti kanadského hokeje. "Užší led, jiné oblouky mantinelů, rychlý agresivní hokej. Je mi jasné, že to bude změna, ale já se na ni strašně těším," pálí upřímně.

Chytání je Mrázkův život, i v soukromí myslí téměř výhradně na hokej. Velmi blízko má k jinému vítkovickému brankáři Jakubovi Štěpánkovi, který zazářil na konci uplynulého ročníku a startoval i na mistrovství světa dospělých ve Švýcarsku. "Mám o čtyři roky starší sestru a Jakub s ní chodí. Vlastně jsem je seznámil. Vycházeli jsme jednou s Kubou z haly, sestra na mě čekala. Jakub si jí všiml, vzal si ode mě číslo. Ale pak mu to trvalo půl roku," směje se Mrázek.

Oba kamarádi jsou i díky tomu často v kontaktu. "Jakub u nás bydlí, máme dost společných zájmů. Doma se o hokeji zase tak moc nebavíme. Ale rádi hrajeme fotbal - na playstationu nebo na zahradě." Dřív o sobě ani pořádně nevěděli. "Pořádně jsme se poznali, až když se Kuba vrátil do vítkovického áčka. Je to skvělý gólman a bezvadný kluk. Na jaře se mluvilo o tom, že by také mohl odejít do Kanady. Ale zůstává. Myslí hlavně na to, aby potvrdil sezonu ve Vítkovicích."

Kroky Mrázka a Štěpánka se tedy rozcházejí. Opora reprezentační osmnáctky chce za Atlantikem zaujmout. Mrázek by si rád udělal oko u skautů a dostal se do draftu NHL. "To je ale zatím strašně daleko. Čeká mě spousta nových věcí, půjdu postupně. Stejně tak nemyslím ani na to, že bych případně nemusel chytat mistrovství světa osmnáctek v Bělorusku, pokud by Ottawa postoupila do play off. Je to za víc než půl roku. Uvidíme, co bude," uzavírá.