Pavel Skrbek zamával Kladnu, na rozloučenou si připsal dvě nahrávky proti Pardubicím

Pavel Skrbek vypomáhal kladenskému Geusu jen pět utkání, všechna ale byla vítězná a po tom pátém diváci dlouho vyvolávali jeho jméno. I v dnešním zápase byl díky svému přehledu a rozehrávce v obraně velmi platným hráčem. Zajistil také veledůležitý první gól Kladna, kdy jeho střelu na pardubickou branku úspěšně ztečoval Frolík. I tato situace přinesla konstruktivnímu obránci ocenění hráč zápasu. Urostlý kladenský bek už ale v pondělí nabírá směr Skelleftea.

V kladenském dresu jste proti Pardubicím sehrál poslední zápas. Jaké to je?
„Je to zvláštní pocit, protože z takhle rozjetého vlaku se špatně vyskakuje.“

Nezkoušeli Vás spoluhráči aspoň z legrace přemluvit?
„To ano, ale oni už to říkali po prvním zápase. Jen jsem jim říkal, ať počkají až jak budu hrát a pak ať říkají, jestli mám zůstat.“

Stíháte teď nebo třeba i během sezóny se spoluhráči nějakou rozlučku?
„Na to není moc času, možná jen o nějakou tu reprezentační přestávku by se mi sem mohlo na dva dny povést přijet. Ale teď opravdu nevím.“

Kladnu jste v těchto zápasech evidentně pomohl, pomůže tato štace i vám?
„Určitě je to lepší, protože naskočím do rozjeté soutěže. Švédská Elitserien je hodně kvalitní soutěž, takže mi určitě pomohlo, že jsem tu mohl trénovat a hrát nejvyšší soutěž.“

Budete mít v novém týmu také někoho jako Patera s Procházkou?
„Takovýhle hráči nikde moc nejsou...“

V čem vidíte úspěch oproti loňsku?
„Ale já vůbec nevím, jak hráli minulou sezónu. Tuším ale, že mančaft tu byl prakticky stejný? Snad dva hráči tu byli navíc? Já je tenkrát vůbec neviděl, odjížděl jsem v půlce července. Nebyl jsem s nimi na ledě ani chvilku, takže vůbec nemůžu soudit. Teď to šlape a Míra (Kopřiva) chytá skvěle. A to je sedmdesát procent úspěchu.“

Rozloučit se dvěma asistencemi je asi závěr z říše snů?
„To je asi moc silné přirovnání, ten jeden gól dával Pavel Patera Kallovi, to byla hlavně jeho nahrávka a to druhý byla docela náhoda, když jsem vystřelil a povedla se tam teč.“

Nevěřil jste chvilku, že to byl váš gól? Spoluhráči se sjížděli spíš k vám...
„Ne, to jsem hned viděl, jak to Frolík tečoval.“

Nemrzí, že jste za tyto zápasy nedal aspoň jednu branku?
„To mi vůbec nevadí. Já nejsem žádný střelec.“

Za Kladno jste si zahrál naposledy před šesti lety. Stihl jste zaznamenat nějaké změny za tu dobu?
„To jde těžko posoudit. Šest let je strašně dlouhá doba a tady je úplně jiný tým a i já jsem prošel nějakým vývojem. Šest let jsem hrál úplně jinou soutěž a opravdu to je těžké.“

Ale tenkrát jste sestoupili...
„Jo! Tak v tom je ten rozdí!“

Jste tedy po letošku rozhodnutý, že příští rok také strávíte první zápasy tady?
„Bohužel ne, protože příští rok už nemůžu.. Mám tam kontrakt na tři roky, takže po celou tu dobu jsem už jenom tam.“

Sledujete svůj nový tým, jak si zatím vede?
„Skelleftea zatím odehrála jen jedno utkání a to proti nováčkovi vyhrála v prodloužení. Teď jede do mého minulého klubu, do Luley, tak jsem zvědav, jak si povedou. V pondělí se hraje třetí zápas, chtějí abych nastoupil a já doufám, že ne.“

Jaký program tedy máte na následující dny?
„V pondělí ráno v 8:50 bych měl letět a odpoledne asi o půl páté bych měl přiletět do Skelleftea a večer hned bych měl nastoupit. Pevně doufám, že to tak nebude.“

Původně se tu hovořilo o šesti zápasech, to se uvažovalo, že bys stihnul nastoupit ještě v neděli v Budějovicích?
„Počítalo, a ne že by se mi nechtělo, ale můj nový tým řekl, že už to i tak je docela dost. A kdybych za ně přeci jen měl už v pondělí nastoupit, tak by to pro mě nebylo zrovna nejlepší. Ale stále věřím, že nenastoupím.“

A hrajete doma nebo venku?
„Naštěstí doma, venku už bych to nestihl vůbec, jsme tam tisíc kilometrů od všeho ostatního.“

Znáte trochu místní prostředí?
„Bydlel jsem kousek tam odsud. V Lulei jsem byl šest let a ta je 120 kilometrů vedle, takže i díky tomu tam vědí, co ode mě mají čekat.“

Dá se říct, že byste po té dlouhé době dokázal ve Švédsku i zakořenit?
„Ten sever je opravdu moc nádherný, jezdím tam rád, ale když jedu domů, tak prostě jedu domů. I když jsem se kolikrát přeřeknul, že jedu domů do Švédska. Vemte si ale, že jsem osm měsíců tam a čtyři tady, takže mi občas uteče, že jedu do Švédska a řeknu, že se vracím domů. Ale doma jsem stále tady a asi bych tam jednou zůstat nechtěl.