Pavel Skrbek po letech oblékl kladenský dres, na úvod zajistil Rytířům tři body

Rovnou zápasem proti odvěkému rivalovi z Holešovic zahájili kladenští nadcházející sezónu a před zaplněnými tribunami nakonec vyválčili všechny tři body. V utkání, kdy proti sobě nastoupilo dohromady jedenáct borců, kteří měli v minulosti co do činění s dresem svého soupeře, se první třetina odehrála ve velmi opatrném tempu a prakticky bez šancí. Ve druhé části se ale kladenští dostali do vedení, když v rychlém útoku vyšachovali obranu Sparty a obránce Pavel Skrbek (na snímku) předložil Janu Hlaváčovi puk před prázdnou bránu. Kladno pak spálilo několik příležitostí ke zvýšení skóre, a tak přišel trest. Domácí vyprodukovali mnoho zbytečných faulů a dva z nich potrestal přesnými zásahy Hanzlík. Ve třetí části ale přišel ještě jeden obrat. Slepenými góly nejdříve srovnal další exsparťan Dragoun a za čtyřicet vteřin na to procedil puk za Pöpperleho kladenský bek Pavel Skrbek, čímž rozhodl o třech bodech pro domácí.

První zápas je úspěšně za vámi. Jeho úvod byl ale celkem nervózní, že?
„Trošku nervózní ten začátek opravdu byl. Ve druhé části jsme pak zlepšili hru, ale postupem času nás začali přehrávat. Ve třetí jsme se zase zvedli a urvali jsme tři body.“

Připravil jste první gól Janu Hlaváčovi, ten mohl jenom poděkovat...
„Zatím ne, já s ním teď po zápase ještě nemluvil. Dobře jsem dostal puk do jízdy, bylo to přečíslení snad čtyři na dva. Honzu jsem tam z druhé vlny viděl a podařilo se mi na něj dát puk.“

Pak ale Sparta využila dvě přesilovky a otočila zápas. Kladno mělo v zápase devět vyloučení. Nejednalo se o zbytečně velký hazard?
„Bylo jich moc, některé mi připadly celkem sporné, ale to už je teď jedno. My hlavně dělali spoustu faulů v útočné třetině a to bychom si neměli vůbec dovolit. Bylo to naprosto zbytečné. Tím jsme jim dali šanci se vrátit do zápasu, protože jsme, kromě druhé poloviny druhé třetiny, byli ve hře pět na pět lepším týmem.“

Nebyl problém najít ve třetí části především psychické síly k obratu?
„Prohrávali jsme o jeden gól, takže to není jako dohánět tříbrankové manko. Navíc jsme vyrovnali poměrně rychle a krátce na to dali další gól, takže nás to vrátilo hned do hry.“

Ve 48. minutě jste rozhodl utkání vítěznou trefou. Můžete ji popsat?
„Tam na mě trochu zapomněli a Martin Látal mě dobře našel zpoza brány. Já jsem pak gólmana se štěstím prostřelil, protože ten to podle mě vůbec nečekal. Puk mu prošel pod nohama.“

Asi pomohlo obratu také přes pět a půl tisíce diváků v ochozech?
„Diváků bylo opravdu hodně a určitě je to lepší, než když kluci říkali, že sem chodilo patnáct set lidí. Kulisa byla výborná. Doufám, že to vydrží.“

Povedla se příprava, v klubu nastalo mnoho pozitivních změn. Změnila se také nějak atmosféra v týmu?
„To já nemám vůbec s čím srovnávat, já tu nehrál spoustu let.“

Vrátil jste se po dlouhé době. Měl na vašem návratu nějaký podíl Jaromír Jágr?
„To určitě ano, už jen tím, jak tady v létě trénoval. Pro každého je to velký zážitek, trénovat s asi nejlepším hráčem na světě a v současné době s jedním z nejlepších. Hráči když vidí, co on ve čtyřiceti všechno dokáže, tak to jim v tréninku ohromně dá.“

A třeba i fakt, že jste spolu hráli v Pittsburghu?
„To sice také, ale to už je strašně moc let.“

Bylo v kabině hodně znát, že spousta spoluhráčů kdysi hrála za Spartu a i naopak?
„Já vlastně ani nevím, kdo z našich za Spartu hrál. Vím o Honzovi Hlaváčovi, ale i když se se spoluhráči znám, tak o jejich historii velký přehled nemám. Já byl opravdu dlouho pryč.“

Řízením osudu jste začínali sezónu domácím utkáním místo zápasu v Brně. Není při tom v této situaci domácí prostředí spíše nevýhoda?
„Já vůbec nevím, ale někdo v kabině to zmiňoval, že venku by se začínalo lépe. Mě to ale nepřijde, vezměte si, že bychom venku prohráli a měli teď hrát doma proti Spartě před tím publikem plným očekávání. Já si myslím, že to vyšlo úplně nastejno, takže v tom nevidím rozdíl.“