Pavel Kašpařík věřil alespoň v remízu, Adam Svoboda nemohl vyrovnání zamezit

Pět minut před koncem základní hrací doby v duelu 31. kola Tipsport extraligy mezi Mountfieldem a Plzní málokdo vsázel na úspěch domácích, kteří prohrávali 0:2. Jenže Gulaš potrestal Johnsonovo vyloučení a v závěru hráli Jihočeši power play v šesti proti třem, když za katrem seděli St. Pierre s Marušákem, a Kašpařík protlačil puk podruhé za záda brankáře Svobody. Konečné vítězství v závěru prodloužení utrhli pro sebe Plzeňští, ale Mountfield díky bodu zůstal na čele tabulky.

V prvních dvou třetinách Budějovičtí výrazně přestříleli svého soupeře, ale marně hledali recept na překonání výborně chytajícího Adama Svobody. Často také pálili vedle. Dvěma šťastnými zásahy šla do vedení Plzeň.

„Pořád jsme věřili, že jsme schopní ten zápas minimálně zremizovat, což se nám i podařilo. Zpočátku jsme hráli velice dobře a troufnu si říct, že lépe než Plzeň, ale nedávali jsme góly,“ kabonil se Pavel Kašpařík, jenž byl vyhlášený nejlepším hráčem domácích.

Přesto mohli být Jihočeši rádi za cenný bod do tabulky. „Samozřejmě, když pět minut před koncem prohráváte 0:2 a uděláte bod, tak to svádí ke spokojenosti. My jsme ale dohrávali na začátku prodloužení ještě docela dlouhou přesilovku, mohli jsme dát gól a urvat bodovou prémii,“ stál si na svém Kašpařík.

Hráči Mountfieldu ostřelovali brankáře Svobodu, ale zdálo se, že vítěze určí až samostatné nájezdy. Tuto variantu nepřipustil plzeňský Kanaďan St. Pierre, jenž po spolupráci s rutinéry Vlasákem a Strakou připravil domácím náhlou smrt. „Dostali jsme gól jednadvacet vteřin před koncem prodloužení a to byla další škoda,“ zůstával Kašpařík ve chmurné náladě. „Na nájezdy bychom si věřili, máme na to šikovné hráče,“ pravil s jistotou.

Závěr nastaveného času vypadal tak, že svěřenci trenéra Výborného už sbírají psychické síly na dovednostní soutěž a dění na ledě možná trochu vypouštějí. „Nemyslím, že by z naší strany došlo k podcenění. Hosté to prostě dobře sehráli. Vlasák se Strakou jsou prakticky nejlepší dvojice v extralize,“ uznal budějovický centr. „Rozhodl hokejový formát Vlasyho se Stráčou. Sehráli to parádně, Kovi v brance neměl šanci,“ potvrdil Adam Svoboda (na snímku), který si odnesl cenu pro nejlepšího hráče hostí.

Statistici připsali Svobodovi dvacet devět zásahů v prvních dvou třetinách. „Zachytal jsem si poměrně dost v celém zápase. Budějovičtí měli hodně vyložených šancí, ale když mě to trefilo nebo jsem to chytil, tak pochopitelně byla na jejich hokejkách nervozita a některé puky neusměrnili, kam chtěli,“ všiml si strážce plzeňské klece.

Ačkoli inkasoval až v závěru základní hrací doby, měl Adam Svoboda namále v první i druhé třetině. Nejdřív mu hrozil vlastní gól. „Tomáš Vlasák udělal myšku a zdálo se, že chce přihrávku. Zrovna když jsem mu to dával, tak udělal pohyb do brány a trefil jsem ho do brusle. Ještěže má Tomáš zlaté ruce a chytil to před lajnou,“ ulevil si gólman Západočechů, za jehož zády v prostředním dějství zazvonila horní spojovací tyčka po Ptáčkově nápřahu. „Měl jsem zakrytý výhled, přede mnou přejížděli hráči. Bohužel mě to netrefilo do ramene, ale šlo to do břevna,“ pamatoval si dobře.

Gólům Mountfieldu, které v závěru připravily Plzeň o tříbodové vítězství, se dalo těžko zamezit. Oba padly v početní výhodě Budějovic. „Ten první dejme tomu šel chytit, ale Milan Gulaš má rychlé ruce. Naznačil, že to bude dávat hned a dal mi to podél nohy. Udělal to parádně. Při druhém gólu měl soupeř na ledě o tři hráče navíc, když v takové situaci propadne puk u brankoviště, tak je velká pravděpodobnost, že to někdo dotlačí do brány,“ potvrdil Svoboda.