Pavel Bure učí ruské hráče k hrdosti reprezentovat

Na posledních třinácti olympijských hrách získali hokejisté Ruska dvanáct medailí, z toho osm zlatých. Z nejcennějšího kovu se však radovali naposledy před čtrnácti lety. Budou letos konečně opět slavit triumf? Pokud ano, bude to velké zadostiučinění také pro Pavla Bureho, generálního manažera sborné.

Odpovědnost za výběr hráčů měl sice především trenér Vladimír Krikunov, ale v úzkém kontaktu s předními borci z NHL byl právě Bure. „Za sbornou budou hrát jen ti, kteří chtějí. Sám nikoho nehodlám přemlouvat,“ řekl v listopadu loňského roku, když získal funkci manažera týmu pro olympijské hry.

V minulých letech panovalo v ruském hokeji zvláštní klima. Několikrát se stalo, že reprezentační opory se startu na velkých akcích zřekly. „Nechápu, jak mohli zapomenout, odkud pochází,“ kritizoval Bure před osmi lety v Naganu krajany, kteří odmítli reprezentovat.

Jako velký vlastenec vždy považoval za velkou čest, když mohl obléknout dres národního týmu. A dodnes tuto myšlenku v Rusku propaguje. „V Kanadě nebo ve Spojených státech jsou hráči hrdí, když mohou reprezentovat. Myslím, že v Rusku by to mělo být stejné,“ řekl Bure ve čtvrtek agentuře apod.

Ze své funkce šéfa sborné se snaží hráčům pocit vlastenectví neustále vštěpovat do hlavy. „Není to tak, že hráči hrají pro mě nebo pro trenéra. Bojují za svou zem,“ zdůrazňuje Bure, jenž musel pro vleklé potíže s kolenem ukončit kariéru. „Snažím se to vysvětlit mladým hráčům. Hrál jsem pro svou vlast a chci, aby to cítili stejně.“

„Řad hráčů odešla do NHL, kde začali vydělávat spoustu peněz,“ vrací se ke krizi ruského národního týmu obránce Darius Kasparaitis. „Nebylo pro ně důležité reprezentovat svou zem. Ale nyní se vracejí zpět a mladí hráči chtějí hrát za národní tým,“ pochvaluje si.

Kasparaitis je společně a kapitánem sborné Alexejem Kovaljovem jediným hráčem ze současného výběru v Turíně, který pamatuje poslední vítězství ruského týmu na olympijských hrách v Albertville v roce 1992.

Příkladným nositelem Bureho myšlenky budiž Alexander Ovečkin. Nejlepší nováček letošního ročníku NHL byl z nominace na olympijské hry u vytržení. Čtvrtfinálovou bitvu s Kanadou označil za největší zápas své dosavadní kariéry.

Dvacetiletý mladík byl ještě dítě, když v televizi sledoval turnaj v Naganu. „Pavel Bure byl můj idol, hrdina,“ svěřil se Ovečkin. „Byl jsem ještě mladý, ale na finálový zápas s Čechy si dobře pamatuji. Nahrával jsem si ho.“

Během turnaje v Turíně byl Bure několikrát v kabině ruského týmu a hecoval hráče. Dokráčí až na vrchol? Jednoho rivala už z cesty odstranili. Dva zbývají. „Od začátku turnaje tvoříme skvělý tým, ale ještě jsme nesplnili náš cíl,“ říká brankáře Jevgenij Nabokov.